Generál František Alexandr Zach

Poprvé jsem se se jménem generála Zacha setkal před téměř čtyřiceti lety, když jsem fotografoval významné brněnské stavby se zvláštním zaměřením na dosud špatně zdokumentovanou výstavbu konce 19. stol. a na brněnskou podobu secesní architektury. Tehdy jsem objevil na domě v ulici Bašty 4 pamětní desku, která mne zaujala natolik, že jsem se začal zajímat o to, kdo je na ní vlastně připomínán. Více než polovinu pamětní desky zaujímal výrazný profil obrácený heraldicky doprava a pod ním nápis. „Zde žil a zemřel velký český revolucionář, srbský generál Frant. Alexandr Zach, který celý svůj život zasvětil soustavnému boji za svobodu slovanských národů. * 1. V. 1807. + 14. I. 1892.“

Na tohle jméno jsem si vzpomněl, když jsem o dobrých dvacet let později likvidoval pozůstalost, v níž jsem kromě jiných narazil na knížku Rudolfa Tschorna z roku 1928 nazvanou přiléhavě Bouřliváci. Autor v ní navázal na své starší knihy zabývající se dějinami vojenství a ve vlastenecky zaměřené edici Knihovna rotmistrů za bouřliváky označil trojici osobností, jimiž byli Milota Zdirad Polák, Ferdinand Čenský a František Alexandr Zach. Poslední se od dvou předchozích lišil zejména tím, že se neproslavil v podunajské monarchii, ale v Srbsku.

Jeho osobnost mne zaujala natolik, že jsem v roce 200. výročí jeho narození dal dohromady vše, co jsem o Zachovi věděl, ale protože jsem zdaleka nebyl jediný, kdo o něm něco věděl, příliš jsem k obnovení jeho pohaslé slávy nepřispěl. Proběhla tehdy k jeho výročí konference a tak se jeden ze světově nejproslulejších Brňanů ocitl opět na čas na výsluní. Symptomatické je, že ve stejné době zmizela z domu na Baštách jeho pamětní deska, předána Odborem kultury Magistrátu města Brna od 28. 7. 2006 do dočasného uložení v Muzeu města Brna. Odehrály se tedy generálovy oslavy bez jeho pamětní desky, což tak nějak symbolizuje i spolu s osudy jeho pozůstatků, jeho nesnadnou životní dráhu a také ne pro každého libý odkaz.

Pamětní desky se generál František Alexandr Zach dočkal už v r. 1928, nejspíš s desátým výročím republiky. Tehdy odhalení desky od Václava Hynka Macha zajišťovala Nezávislá jednota čs. legionářů v Brně a přítomen byl i jugoslávský ministr, generál St. Hadžič a ministr národní obrany ČSR František Udržal. Deska se však poté, co byla v době okupace sňata, ztratila. Když pak měla být v dubnu 1948 opětně instalována, musela být znovu odlita v pozměněné podobě. Poté však byla zřejmě objevena originální deska, jež byla uložena do sbírek Muzea města Brna. Po r. 2006 byla deska restaurována Miroslavem Štěpánkem z Velkého Meziříčí a vrátila se na své místo. Podobné to bylo s generálovými ostatky. František Alexandr Zach byl synem majitele proslulého hostince U černého orla, ale na svět přišel v Olomouci. V Brně absolvoval německé gymnázium a pokračoval na vídeňské univerzitě ve studiu práv. Už na podzim roku 1830 odešel Zach tajně do Polska, aby pomohl tamním povstalcům v boji za nezávislost jejich země vůči Rusku. Od té doby byl vlastně permanentně účastník revolučního odboje, ať v Polsku, ve Francii, v |Rakousku anebo velkou měrou v osudovém Srbsku. V Bělehradě působil s přestávkami už od r. 1843, ale rozmach revolučních událostí v Evropě jej přiměl k návratu domů.

Ve Vídni ani v Praze se však Zach nesetkal s obdobně smýšlejícími duchy, jeho přístup brali jako přehnaně revoluční a viděli v něm jen dobrodruha, ačkoliv jednal i s Alexandrem Bachem a kníže Metternich jej chtěl učinit svým poradcem pro východní otázky. S úspěchem se nesetkal ani jeho pokus sdružit podle polského vzoru české studenty ve Vídni v tajném revolučním spolku. Od roku 1849 se tedy František Zach vrátil zpět do Bělehradu, kde posléze stanul jako zakladatel srbské vojenské akademie u počátků srbské národní armády. Dotáhl to v ní až do nejvyšších pater a do Čech se vrátil definitivně až deset let před svou smrtí, v roce 1882. Pak dělil nějaký čas svůj zájem mezi Prahou a Svobodnými Hamry, než se definitivně usadil v Brně. Tady také zemřel a ačkoliv byl celoživotním osudem revolucionář, byl mu 16. ledna 1892 vypraven řádný generálský pohřeb z chrámu na Petrově. Jeho původní pomník zmizel po exhumaci v roce 1922. V roce 1928, když byla umisťována jeho pamětní deska, spočívaly jeho ostatky v cizím hrobě. Navíc byl tento hrob roku 1979 vyřazen ze seznamu čestných hrobů. Vrátil se tam až rozhodnutím Rady města Brna z 9. května 2007. To se však týká nového uložení pozůstatků do hrobu č. 19 ve skupině 73.

Po generálu Zachovi se jmenovala ulice kousek nad kolejemi Tvrdého, která dělá oblouk, aby se do Tvrdého vrátila. Dnes je to Tomešova, podle dlouholetého starosty města Brna umučeného nacisty. O zajímavé osobě Karla Tomeše však zase někdy jindy.

Libor Vykoupil

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307