Královopolská dělostřelecká kasárna

Nejstarším dokladem o existenci královopolských dělostřeleckých kasáren je mapa města Brna a jeho okolí z roku 1815. Na místě pozdějších kasáren je zakreslen sklad, který tu pak v různých podobách přetrval celé století. Do podoby, v jaké Brňané kasárna znali až do nedávné doby, byly budovy změněny na konci 19. století při přestavbě ze skromných baráků v rozsáhlý vojenský komplex. Kromě dělostřelců tu také ve Štefánikově ulici sídlilo vozatajstvo a nedaleko také jízda, pěchota a nacházelo se tu i pamětníky vzpomínané mundursdepo – výstrojní skladiště.

Královopolská kasárny

Bylo to v tehdejším Brně nutné. Posádkové město mělo dlouho vojáky rovnou ve svých hradbách. Tzv. Staroměstská a Novoměstská kasárna zabírala velkou plochu v severozápadním rohu městské zástavby mezi dnešní Besední, Veselou a Panenskou. K tomu Josef II. uvolnil pro vojenské účely jezuitský klášter v prostoru současných tří bloků mezi ulicemi Kozí, Jezuitská, Dvořákova a Rooseveltova. Od roku 1748 do roku 1896 bylo v Brně dislokováno postupně celkem čtyřicetosm různých pluků. Protože staré vojenské cvičiště se nacházelo na konci Veveří ulice a další společná cvičiště pro jízdu a pěchotu pak dále v Králově Poli se střelnicí směrem na dnešní Lesnou, rozrůstala se výstavba vojenských budov právě tímto směrem. Ostatně už v roce 1879 byla vytýčena také zástavba ulice Christiana d´Elverta (dnešní Staňkova), paralelní s nynější Štefánikovou.

Dělostřelecká kasárna tak nestála osamoceně, ale tvořila jen jednu část rozsáhlého komplexu vojenských zařízení, k nimž kromě těch, která jsme schopni rekognoskovat i dnes, neboť stále slouží stejnému účelu, patřil i celý areál dnešní Fakulty veterinárního lékařství nebo vojenské pekárny (přilehlá ulice se jmenuje dodnes Pekárenská). Celý vojenský areál byl fakticky dokončen v roce 1903 stavbou nových kasáren císaře Františka Josefa I. nad mundursdepem směrem k dnešní Chodské ulici. Dělostřelecká kasárna byla přestavěna v následujícím roce a byl sem umístěn 5. polní kanonový pluk.

Původní poslání vydrželo budovám i po vzniku samostatné republiky. V roce 1920 byl pluk sloučen s dělostřelci z ruských legií a pobýval zde až do německé okupace. Zajímavé je, že kasárna měla být v lednu 1933 cílem útoku českých fašistů. Skupinka vedená nadporučíkem Kobzinkem však zaútočila jen v Židenicích, zatímco fašisté od Tišnova, kteří měli provést útok v Králově Poli, se pro tuhou zimu prostě nedostavili na místo srazu. Po osvobození v dubnu 1945 byla dělostřelecká kasárna přejmenovaná na Jaselská a vystřídaly se v nich různé druhy vojsk, včetně letců. Po roce 1989 byl objekt převeden na město Brno a to se jej nakonec rozhodlo prodat. Mezitím se místo stalo středem natáčení seriálu Četnické humoresky. Budovou četnické pátrací stanice se stala jedna z budov v areálu Jaselských kasáren. Zchátralou stavbu tehdy Česká televize pro natáčení notně opravila. Investovala sem tolik prostředků, že dokonce zvažovala možnost, zřídit si tu své nové studio. Finanční požadavky města byly však tak vysoké, že se takové řešení ukázalo nereálným.

Místo toho svěřilo město v roce 2007 celý areál účelově zřízené společnosti Kliminvest a budovy šly ještě v témže roce k zemi. Od té doby se tu příliš nezměnilo. Měly tu vzniknout nejen kanceláře, ale také domy s více než čtyřmi stovkami bytů. Šetřit se nemělo ani na zeleni, investor sliboval i zahrady na střechách domů. Plánovalo se, že celý projekt bude realizován do roku 2010. Místo toho čekaly Brno tahanice s firmou, která dlužila, kam se podívala a nebyla schopna dostát svým závazkům. Přitom ale tvrdila, že za zpoždění a celé problémy, které nakonec vyústily v insolvenční řízení, mohou úředníci. Když městu v únoru 2010 došla trpělivost a nájemní smlouvu vypovědělo, napadl Kliminvest výpověď vzápětí u soudu. Spor se táhne prakticky dodnes a jakékoliv využití místa zablokoval. Obyvatelé tak už osmým rokem koukají na plochu připomínající centrum Nagasaki v srpnu 1945 a o projektu nazvaném kdysi snaživě „Novus“ si myslí svoje. Podle toho, jak celá akce skončila, název „Anus“ by byl přiléhavější.

Libor Vykoupil

KAM v Brně...

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307