Náměstí, které neexistuje...

Když jsem byl malý a maminka nebo babička se mnou odbočily z rušné Masarykovy ulice do Františkánské, věděl jsem, že máme namířeno do jejich, bůhví proč oblíbené prodejny obuvi, která se tam docela vzadu skrývala. Za ní se ještě prodávaly elektrosoučástky, dnes zcela neznámé, ale pro nás tehdy montující krystalky a podobná zařízení, velmi cenné. Už při odbočení jsem si ale vymiňoval, že do obuvi půjdu jen v případě, že se vrátíme stejnou cestou. Tajemné náměstíčko skrývající se dál v hloubi bloku mezi zdmi vesměs bez oken ve mne budilo hrůzu prohloubenou ještě četbou Foglarovek. To bylo samo břicho tajemné Řásnovky, kudy se chodilo jen za světla a v doprovodu dospělých.

Náměstí, které neexistuje...

Ostatně bývalý Židovský plácek přímo uprostřed brněnského ghetta si o to svou historií přímo říkal. Brněnští židé sídlili v jižní části města obehnaného hradbami zcela jistě nejméně od poloviny 13. století. Osidlovali část ohraničenou hradbami mezi branami Měnínskou a Židovskou, kterou jako jedinou mohli ke vstupu do města používat. Bydleli především v ulicích Židovské, což je dnešní Masarykova a České, která také není totožná s dnešní Českou, ale s Josefskou ulicí. Najdeme ale i zmínky o osedlých na Švábce či u Rybného trhu. V obou hlavních ulicích můžeme napočítat přibližně 30 židovských domů a ze jmen židů, kteří v letech 1344 až 1373 půjčovali peníze, vyvozujeme velikost židovské čtvrtě na více než stovku osedlých. Vně městských hradeb, blízko Pohořelického mlýna a hradebního příkopu ležel židovský hřbitov a podobně se mimo hradby nacházela i rituální lázeň – mikve.

Život židovské obce byl soustředěn kolem synagogy. V ní se odehrával nejen náboženský, ale prakticky veškerý veřejný život. Byla zde škola, kde se podle židovských statut Přemysla Otakara II. scházel i židovsky soud. Synagoga nás zajímá nejvíce. Když byl před deseti lety prováděn archeologický výzkum v souvislosti se sanací zdiva kostela sv. Máří Magdalény, byla při severní stěně lodi kostela vyhloubena rýha o šířce 0,5 m a hloubce 0,9 m. V celé délce tohoto výkopu bylo zachyceno poměrně mocné souvrství ze závěru 12. století. Do situací z 1. poloviny 13. století bylo zapuštěno kamenné zdivo, které bylo interpretováno jako severní zdivo synagogy. Té synagogy, která tu byla činná až do roku 1454, kdy se na několik následujících století rozhodlo o osudu brněnských židů.

Už po výbuchu husitských válek se postavení židů obecně zhoršilo, v Brně a dalších velkých městech ale zůstat mohli. Teprve když na Moravu dorazil fanatický katolický kazatel Jan Kapistrán, byl jejich osud zpečetěn. Kapistrán totiž magistráty moravských královských měst podnítil k tomu, aby si na králi Ladislavu Pohrobkovi vymohly privilegium, které židy z jejich hradeb vypovědělo. Privilegium De non tolerandis Judaeis určilo také datum11. listopadu 1454, do nějž museli židé odejít nejen z Brna, ale i z Olomouce, Znojma a Uničova.

Na místě zbořené synagogy vyrostl tehdy kostelík sv. Maří Magdaleny, který se po třicetileté válce ocitl ve správě františkánů, kteří na jeho místě postavili v letech 1651–1654 dnešní kostel a na přilehlých čtyřech parcelách původních městských domů v následujících dvaceti letech i klášter. Klášter disponoval malou nemocnicí, významnou lékárnou a cennou knihovnou a těšil se štědrosti brněnské šlechty i měšťanů, dokud nebyl v roce 1786 císařem Josefem II. zrušen. Budovy pak sloužily vojenským účelům a kostel se stal kostelem farním. V jinak nenápadné stavbě se nachází mimo jiné i oltářní obraz sv. Maří Magdalény, který je mistrnou kopií Rubensova originálu, zhotovenou brněnským malířem Josefem Sternem.

V 18. století dostala ulice ústící do dnešní Masarykovy podle přilehlého kláštera pojmenování Františkánská. Skládala se ovšem fakticky ze dvou částí, z nichž druhá byla zvána Římská, též Římské náměstí, Římské náměstíčko, Římský plácek. Údajně podle romantického vzhledu připomínajícího římské uličky. Od roku 1867 však druhé pojmenování zmizelo a celý ten ulici nepříliš připomínající labyrint dostal jednotné jméno Franziskanergasse, jež mu již zůstalo. V různých dobách to bylo místo více či méně zalidněné, dnes přes všechny nápady sice zmizely prozatímní stánky, ale místo nich se objevily jen řetězy podivného parkoviště. Na revitalizaci si ještě možná počkáme. Třeba je to ale už mezitím jinak, neboť já se sem stále ještě bojím a chodím tu jen v létě za plného světla. Každopádně má Brno nejen Bar, který neexistuje, ale i náměstí ze stejné kategorie.

Libor Vykoupil

KAM v Brně...

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: predplatne@pocketmedia.cz