Petrov

Katedrála sv. Petra a Pavla je ideálním brněnským průsečníkem, neboť se tu setkává minulost se současností, člověk s člověkem, ale především zde má člověk možnost setkat se svým Stvořitelem a v jeho blízkosti najít sám sebe a uvědomit si tak velikost a vznešenost lidství. Ve skutečnosti je tedy chrám ideálním místem setkání.

Petrov

Brněnský Petrov neboli Petersberg, hora sv. Petra, patří k proslulým památkovým areálům se symbolickou funkcí městské dominanty. Ona dominanta, natolik důvěrně známá nejen Brňanům, že se stala symbolem města i na reversu české desetikoruny, však nemá svoji podobu od věků, ale teprve 110 let. Mluvím o věžích Petrova, které byly dostavěny na podzim roku 1905 a jsou tedy jedním z poměrně moderních symbolů města.

Počátky dnešní katedrály přitom sahají až do 11.-12. století, kdy byla na jejím místě zbudována románská kaple. Na konci 12. století zde pak za vlády markraběte Konráda II. Oty vznikl kostelík, který měl vlastní apsidu i kryptu. Archeologické výzkumy z let 1991-93 prokázaly na místě existenci kostelíku staršího, snad z konce 11., spíše však z první poloviny 12. století. Jednolodí s čtvercovým chórem a půlkruhovou apsidou, pod níž se nacházela krypta, zaujímalo plochu zhruba 22 x 7 m. Později rozšířená krypta je dnes jedním z největších turistických lákadel Petrova.

Na konci 13. století došlo k přestavbě na pravděpodobně románskou baziliku, jejíž pozůstatky byly rovněž objeveny během archeologického výzkumu a jsou nyní přístupné veřejnosti. Během „přestavby“ původní kostelík prakticky zmizel a zůstala jen zmíněná krypta. Přestavba do gotické podoby již respektovala předchozí půdorys, jen jej zvětšila a to zejména o dlouhý presbytář (kněžiště, chór). Stavební práce se vak postupně zpomalily podobně, jako na mnohém gotickém chrámu, až ustaly zcela. Při severní straně byly založeny základy věže, v jejíž stavbě se pokračovalo jen zvolna. Ještě na počátku 17. stol. nebyla stavba zcela zaklenuta. K pohromě došlo během třicetileté války, kdy kostel nejprve vyhořel a roku 1645 byl poškozen švédskou dělostřelbou.

Po třicetileté válce Pavel Weinberger nově zaklenul kněžiště a opravil poškozenou severní věž. Věž a presbyterium byly zakončeny valbovou střechou, leč k zaklenutí trojlodí stále ještě nedošlo. Protože chrám postoupil na žebříčku důležitosti, když se stal proboštským kostelem a také kolegiátní kapitulou, přikročilo se v polovině 18. stol. k jeho mohutné přestavbě podle projektu Mořice Grimma. Z původního, nikdy nedokončeného, a po dvě staletí ničeného trojlodí, toho moc nezůstalo – přestavbou bylo změněno na loď jedinou. František Benedikt Klíčník pak opatřil budovu barokní klenbou. Barokizace z let 1743 – 1746 se dotkla hlavně interiéru. To se projevilo především na bočních oltářích, na přestavbě hlavního oltáře a též na odstranění většiny gotických prvků z interiéru.

Když papež Pius VI. bulou z roku 1777 potvrdil zřízení brněnského biskupství, byl kostel sv. Petra a Pavla povýšen na katedrálu. Ve druhé polovině 19. stol. prudce vzrůstající stavební ruch ve městě zbaveném sevření hradeb nemohl minout ani hlavní chrám. O přestavbě bylo rozhodnuto v jubilejním roce 1877 za biskupa Karla Nötiga, ale uskutečněna byla zejména za jeho nástupce Františka Saleského Bauera a dokončena za Pavla Maria Josefa Antonína Huyna. Původní návrh dómského stavitele Augusta Prokopa připomínal jednou věží před hlavním průčelím farní kostel sv. Jakuba a nezdál se biskupovi Bauerovi dostatečně reprezentativním. Proto po více než dvaceti letech oddalování nakonec roku 1901 přiměl kapitulu, aby byla vypsána nová soutěž. Z ní byl vybrán jako vítězný návrh vídeňského architekta Augusta Kirsteina, umísťující dvojvěží o výšce 81 metrů po stranách presbytáře. Původní základ severní věže byl při jeho výstavbě pominut, snížen a zakončen valbovou střechou. Následujícími úpravami zcela zaniklo barokní západní průčelí chrámu a bylo nahrazeno novogotickým. V tomto duchu pak byl dopracován celý chrám i ve svých interiérech. Tím získala katedrála svoji definitivní a lze říci i dnešní podobu. Pozdější úpravy byly spíše jen dílčí a na celkovém zevnějšku této nejvýznamnější brněnské církevní stavby nic nezměnily. Kromě přístupu do kostela mohou dnes návštěvníci navštívit kryptu, užít si vyhlídky z věží a shlédnout trvalou expozici s názvem Klenotnice katedrály, v níž jsou k vidění bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další předměty ukrývající se dříve v depozitářích. Tento příběh má, jak se zdá, dobrý konec.

Libor Vykoupil

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307