Velká synagoga

Když jsme minulý měsíc trochu naťukli otázku židovského osídlení Brna, vraťme se k ní skrze problematiku pro nezasvěcené nejzajímavější, přes věc brněnských synagog. Dnes je to prosté. Obnovená židovská obec v Brně využívá funkcionalistickou stavbu Nové ortodoxní synagogy postavenou v letech 1935/36 v ulici Skořepka. Jedná se tak o jedinou funkční synagogu na Moravě. Naopak úplně nejstarší synagogu spojenou také s nejstarší doloženou zprávou o brněnských Židech z roku 1268 jsme zmínili minule. Zanikla téměř beze stop po vyhnání Židů z města. Ti se pak nemohli vrátit až do roku 1849, kdy je Březnová ústava v zásadě zrovnoprávnila s ostatními.

Synagoga

Mezi tím však úplně kontakty s městem nezpřetrhali. Za třicetileté války stoupla potřeba židovských obchodníků jako zásobovatelů armády a věřitelů půjček, a proto bylo Židům v roce 1627 povoleno navštěvovat trhy v královských městech a obchodovat zde. Ke konci 17. století se již někteří výjimečně mohli usadit přímo v Brně, přičemž jednorázová povolení k přenocování byla pro Židy vydávána běžně. Marie Terezie neměla Židy příliš v oblibě, ale právě za její vlády byla v Brně zřízena státní manufaktura na jemná sukna a v roce 1768 též druhá brněnská manufaktura na plyš. Řídilo ji konsorcium, v němž sedělo mnoho Židů, i když vedením projektu byl pověřen Johann Leopold Köffiller. V téže době vznikla v Brně také první tiskárna hebrejských knih.

Teprve vláda Josefa II. a vydání jeho tolerančního patentu v roce 1782 zrušily četná zatěžující omezení, která dosud pro Židy platila. Při sčítání z roku 1804 je zmíněno v Brně a předměstích celkem 135 Židů. Skutečné řešení však přinesl teprve rok 1848, po němž byla postupně zrušena všechna omezení a Židé se stali ze zákona plnoprávnými občany. Zatímco v r. 1848 žilo v Brně 445 Židů, o deset let později to bylo již 2230 osob a v roce 1880 pak 5498 židovských obyvatel, tedy 6 % veškerých obyvatel. V roce 1930 se k židovství hlásilo celkem 11 003 Brňanů, nichž asi třetina měla židovství i za svoji národnost. Zbytek se hlásil k německé a české národnosti v poměru asi 7:1.

Centrem židovského života se od poloviny 19. stol. stalo předměstí Křenová (Kröna) kolem dnešní Křenové ulice. Není tedy náhodou, že obě novodobé synagogy byly postaveny právě tehdy a zde. Velká synagoga se stala první novodobou brněnskou synagogou. Stávala na rohu dnešních ulic Spálené a Přízovy, naproti továrně Vlněna. Její výstavba podle plánů architektů Augusta Schwendenweina a Johana Romana von Ringe započala v r. 1853. Brněnské obci byla slavnostně předána dne 17. září 1855 z rukou vídeňského rabína Isaka Noë Mannheimera. Vlastního rabína Brno sehnalo až v roce 1860, kdy se dal přesvědčit rodák z Hranic na Moravě Baruch Jakob Placzek. Tento vědec, který si dopisoval i s Charlesem Darwinem a jako přítel Johanna Gregora Mendela rozpoznal již tehdy význam jeho genetických objevů, působil tehdy na židovských školách ve Frankfurtu n. M. a v Hamburku, ale pozvání do Brna přijal a pozici vrchního brněnského rabína zastával až do r. 1905.

Stavba neorománské synagogy byla skutečně monumentální, však také přišla na více než 100 000 zlatých. Trojlodní chrám s dvoupatrovou ženskou galerií mohl pojmout více než 1000 osob. Nádherná stavba byla vypálena brněnskými nacisty hned po okupaci zbytku ČSR 16. března 1939. Ohořelé trosky byly později zbořeny a dodnes je tu prostor s nejasnou urbanistickou perspektivou.

Zato druhá ze zaniklých brněnských synagog – Nová synagoga, která stávala v ulici Ponávka, dílo architekta Maxe Fleischera (autora Velké synagogy v Plzni), nacismus přežila. Zlikvidoval ji však komunismus. Opuštěná a zchátralá stavba byla zbořena v letech 1985-86 a dnes už je pamětní deska na novostavbě Úrazové nemocnice připomíná minulost místa. Je tedy antisemitské skóre nacismu a komunismu v Brně 1:1. Ostatně podle publikace Survey of Historic Jewish Monuments in the Czech Republic je v celé ČR je evidováno 147 zbořených synagog. 63 bylo zničeno do r. 1945, převážně za protektorátu a 84 po r. 1945.

Libor Vykoupil

 

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307