KAM v Brně – brněnské průsečníky

Brněnské průsečníky časopisu KAM v Brně... jsou zastaveními na místech města Brna, kde se potkávaly historické události či významné osobnosti, zkrátka kde lze najít génia loci. Historik PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. nás v pravidelném cyklu seznamuje se svědky minulosti a s leckdy překvapivými setkáními dějin.

Když 22. prosince 1919 nalezli při procházce lesem u Bílovic nad Svitavou tři přátelé  – spisovatel Rudolf Těsnohlídek, student pražské akademie výtvarných umění František Koudelka a soudní úředník Josef Tesař – na sněhu odložené děvčátko, začalo se odvíjet hned několik příběhů.

Chrám sv. Augustina v Brně tvoří nepochybnou dominantu náměstí Míru, ale svým způsobem i celého Brna, i když z mnoha míst vidět není. Jeho vysoká bílá stavba však vyniká v některých průhledech a člověk si maně představuje, jak musela zdejší krajina vyhlížet ještě v 18. století, kdy se na jižních svazích jinak holých vrchů Sandbergu

Bohuslav Fuchs byl jedním z nejvýznamnějších architektů a urbanistů meziválečného Československa. Alpa francovka je dodnes oblíbeným lihovým přípravkem a současně značkou se stoletou tradicí. Budova, kterou renomovaný architekt navrhl pro výrobu oblíbeného produktu, je typickým příkladem architektury

Nespravedlivý název se tak vžil, že až nejnovější doba znova oprášila historické pojmenování, které je správné, tedy Vila Stiassny (někde najdete i Stiassni). Zadavatelem tohoto objektu v Pisárkách na Hroznové ulici č. 14 byl totiž podnikatel Alfred Stiassni (1883 - 1961), po němž získala svůj název.

Janáčkovo náměstí je ztracený prostor, dokonce bych si troufal říci, že to žádné náměstí není. Alespoň podle funkce je to jen jakýsi zbytečný přílepek k rušné Kounicově ulici. Mnoho lidí spěchajících do města, do hotelu Continental nebo majících namířeno do Ústavu hudební vědy ani netuší, že kus místa se stromy,

Tak jsem se domníval, že skutečnost zapsání parku Lužánky mezi kulturní památky naší republiky r. 1958 něco znamená. Zjistil jsem však, že jen na území Brna je takových památek registrováno 1125 a když jsem si prošel seznam na stránkách Národního památkového ústavu a vybavil si při četbě známých názvů,

Vlastní půdorys historického jádra Brna odkazuje na poměrně složitý urbanistický vývoj. Počátky osídlení prostoru Jakubského náměstí lze podle archeologů položit někam do první třetiny 13. století. V roce 2001 se totiž podařilo odkrýt základové zdivo severní věže kostela sv. Jakuba a k ní přiléhající části západního průčelí

Milí čtenáři, jistě jste si za poslední léta zvykli, že magistrátní politika se v našem městě řídí heslem: „Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru...“ Kromě periodicky hrozícího zániku našeho časopisu si každý jistě vzpomene desítky příkladů, v poslední době třeba snahu o likvidaci Wannieck Galery.

Na počátku století (myslím minulého) si Brňané na Čtyři mamlasy zvykali jen pomalu. Mohutná, skoro předimenzovaná stavba na náměstí Svobody č. 10 je zhmotněním dobové představy velkolepého Hofu – dvorního činžáku se čtyřmi obytnými křídly uzavírajícími nádvoří.

Místem, v němž se osudy našich hlavních protagonistů dnes protnou, jsou vesměs ošklivé domy na ošklivých ulicích jižně od nádraží, území, jemuž jsme si dnes navykli říkat brownfields. Konkrétně máme na mysli hlavně ulici Přízovu a Dornych. A těch protagonistů je hned několik.

Stránky

KAM v Brně...

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Špitálka 70/16, Trnitá
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz
telefon: +420 602 509 278

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307