KAM v Brně - recenze

Vynikající ukrajinský prozaik a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol náleží k nejdráždivějším zjevům světové literatury 19. století. Zatímco tradiční pohled jej zařazuje na pomezi odcházejícího romantismu a nastupujícího kritického realismu, pozdější vykladači v jeho dílech akcentují rysy fantaskna, groteskna a hyperbolizace, a tudíž jej považují za předchůdce moderny či postmoderny 20. věku.

Zvonokosy na Orlí srší mladistvou energií

Když Gabriel Chevallier (1895-1969) psal svůj humoristicko-satirický román Zvonokosy, sotva tušil, že si tím zadělá na světovou slávu. Ta dopadla na úrodnou půdu i v našich luzích a hájích zejména v podobě zmuzikalizované verze zmíněného díla, kterou v premiéře nabídlo Hudební divadlo Karlín v režii Richarda Mihuly 9.dubna 1983. V týmu sólistů nechyběli např. Ladislav Županič, Alena Kreuzmannová nebo Laďka Kozderková, pro kterou byla role Judity Čuprové její labutí písní.

Spalovač iluzí a snů

„Račte dámy, páni vstoupit do Kabaretu U Leoparda, kde můžete snít své sny!,“ vítá diváky kabaretiérka v divadelní adaptaci pravděpodobně nejznámější novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Divadlo Polárka oživilo „milého“ pana Kopfrkingla květnovou premiérou inscenace Spalovač mrtvol aneb Kabaret U Leoparda.

Jak chutná moc

Jako první premiéru letošní sezóny zvolila činohra Národního divadla román slovenského autora Ladislava Mňačka Jak chutná moc, kterou v adaptaci dramaturga Tomáše Vůjtka uvedla brněnská Reduta. Mňačkův portrét bojovného, zásadového komunisty, který propadne morální i fyzické zkáze poté, co se z něj stane funkcionář, byl pro svou působivost a autenticitu velmi aktuální nejen v době svého vzniku v roce 1967 ale i v pozdějších normalizačních letech.

Hledání ztraceného Klam(m)a / Veronika Badinová

Nejistota, neukončenost, naléhavost, marnost se snoubí v inscenaci brněnského HaDivadla vytvořené na základě posledního, nedokončeného románu pražského, německy píšícího expresionistického literáta Franze Kafky. Zámek (záře integrace) je, jak uvádějí autoři, scénickým experimentem, analýzou „nové“ totality dneška.

Loupežníci útočí s neobyčejnou agresivitou

Jdete-li do Divadla Reduta na jakýkoliv klasický titul, můžete se být takřka stoprocentně jisti, že v nabídnuté inscenaci originál budete nacházet jen stěží. Tradičněji zaměření diváci jsou proto zákonitě z „inovovaných verzí“ málem diví, na druhé straně by bylo nespravedlivé všechny variace na klasiku apriorně zatracovat, protože nejedné z nich moderní sestřih, když ne přímo sluší, tak se jí v podstatě až zas tak nepříčí. Což se týká i Schillerovy dramatické prvotiny Loupežníci, která spatřila světlo světa 19. ledna 1782 na scéně mannheimského divadla.

Letošního jara, kdy jsme si připomněli 450. výročí narození jednoho z největších světových dramatiků Williama Shakespeara, věnovaly mu nové premiéry hned dvě brněnské scény. Krátce před rozporuplně přijímaným pojetím jeho vrcholné tragédie Othello v Mahenově divadle, uvedlo Městské divadlo Brno tragikomedii Benátský kupec.

Osmnáctá opět výjimečná ročenka Městského divadla Brno 2012/ 2013

S velkým potěšením a radostí se každý rok seznamuji se skvělou ročenkou Městského divadla Brno. Obdivuji, s jakou pravidelností publikaci vydává tato divadelní scéna v čele s ředitelem Stanislavem Mošou a dalšími spolupracovníky.

Nový brněnský Othello promlouvá třemi jazyky

Letos je tomu 450 roků, co se narodil William Shakespeare (1564-1616), jeden z nejvýznamnějších dramatiků všech dob, ne-li vůbec ten neuznávanější. Toto výročí nemohly pominout ani brněnské činoherní soubory, jejichž nové shakespearovské inscenace vybízejí k vzájemnému srovnání.

Othello

Rastislav Ballek má za sebou už dvě úspěšné inscenace na prknech brněnské Mahenovy činohry. V r. 2006 to byly Hořké slzy Petry von Kantové a v letošní sezóně osobitá adaptace Ibsenovy Nory. Obě hry lze na rozdíl od Shakespearova Othella označit za komorní dramata. Jistá souvislost je tu ovšem přece jen patrná.

Letos sedmašedesátiletá brněnská Janáčkova akademie múzických umění i její divadelní fakulta (DIFA) prošly zejména v posledních dvou dekádách výrazným vývojem. Jedním z jeho důležitých mezníků zůstává založení a nepřetržité úspěšné rozvíjení logisticky náročné prestižní akce – Mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter 2014, který se ve dnech 8. – 12. dubna t. r. konal již po čtyřiadvacáté.

Krvavá svatba v hustém závoji Lorkovy poezie

Krvavá svatba, první díl trilogie poetických venkovských tragédií Federika Garcíi Lorky, vznikla v roce 1933 a je zřejmě vůbec nejznámějším dílem tohoto španělského básníka, dramatika, režiséra a kreslíře. Lorca se v něm inspiroval skutečnou událostí, kdy španělská nevěsta v den své svatby utekla od svého nastávajícího se svou dávnou láskou z dětství. Oba horkokrevní rivalové se pak vzájemně povraždí.

Bůh masakru

Dílo současné francouzské dramatičky Yasminy Rezy se v brněnském Mahenově divadle neobjevilo poprvé. Po hře Tři verze života uvedené v roce 2002 nastudoval činoherní soubor v režii Milana Schejbala inscenaci textu Bůh masakru.

Divadlo Radost už dlouho není jen divadlo loutkové, přestože v něm loutky hrají. Hrají tu ale i dospělí a to nejen pro děti, ale pro lidičky „ od tří do sta let“. Ale nejde tu o stáří či mládí, jde o to, umět v sobě vyvolat hravou a vnímavou duši a umět se radovat.

Nedbalova Polská krev je bezesporu nejpopulárnější českou operetou. Žádná jiná neobsahuje tolik evergreenů jako právě ona. Nové brněnské nastudování tohoto díla, které připravil operní soubor Národního divadla Brno, se právem setkává s kladnou návštěvnickou odezvou,

Domenico Natale Sarri (1679-1744), jehož život a tvorba jsou spjaty s Neapolí, složil asi 25 oper, z nichž většina zhudebňuje hrdinské náměty. Z okruhu těchto témat nevybočuje ani skladatelova tříaktová opera seria Didone abbandonata, Opuštěná Dido,

Hned na začátku je divák bez dlouhých okolků svědkem vraždy. Zná oběť i pachatele. Tento „columbovský“ úvod nás rychle vtáhne do děje. Jak se ukáže, motiv pachatelů není právě tuctový. Ani vyšetřování se nepodobá ničemu, na co jsme z detektivek zvyklí.

Od počátku 20. století náleží Anton Pavlovič Čechov, ruský lékař a spisovatel (od úmrtí uplynulo letos 110 roků), k nejhranějším světovým dramatikům. Dílo inspiruje generace divadelníků k množství rozličných, často až protichůdných jevištních výkladů.

Ostře sledované vlaky patří i díky filmovému přepisu Jiřího Menzela z r. 1966 k nejpopulárnějším Hrabalovým textům. V první premiéře letošního roku po tomto díle sáhla i činohra Mahenova divadla. Uvedla jej v režii zkušeného inscenátora Hrabalových textů - Ivo Krobota.

Život a tvorba Stanisłava Wyspiańského (1869 – 1907), polského básníka, dramatika a malíře, jsou úzce spjaty s Krakovem, kde se autor hry Veselka (Wesele, 1901) narodil i zemřel. Autor se v této komediální grotesce nechal inspirovat autentickým zážitkem, a sice svatbou krakovského básníka Lucjana Rydla s venkovskou dívkou, které se roku 1900 zúčastnil.

Jednu z divácky nejoblíbenějších repertoárových linií Činoherní scény Městského divadla Brno představují francouzské či angloamerické komedie, označované (leckdy se zbytečnou přezíravostí) jako bulvární.

Dramaturgie brněnské opery sáhla po titulu, který je dnešnímu divákovi zcela neznámý. V Brně tuto Donizettiho pozdní operu hrála italská společnost už v roce 1848, ale od té doby se objevila na českých jevištích jen zřídka.

Již podruhé za sebou se Mahenova činohra rozhodla oslovit převážně dětské publikum. Po Betlémské hvězdě, uvedené na konci listopadu,představila jako poslední předvánoční premiéru adaptaci románu Roberta Luise Stevensona Ostrov pokladů v režii Zoji Mikotové.

Pro své již desáté hostování v Městském divadle Brno vybrala si renomovaná pražská režisérka Hana Burešová v dramaturgii Štěpána Otčenáška hru kontroverzního, všestranného (pracoval i pro rozhlas) a veleplodného německého literáta Martina Walsera Všemocný pan Krott (Rekviem za nesmrtelného).

Pro předvánoční čas si činohra Mahenova divadla připravila inscenaci teatrologa a spisovatele Jana Kopeckého Betlémská hvězda. Hra vznikla ve 20. století, ale předlohou jí byl lidový text pocházející z první poloviny 19. století.

Stránky

KAM v Brně...

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Adresa:

KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

 

Redakce:

Bc. Kateřina Žížková
tel. +420 542 427 143
e-mail: zizkova@ticbrno.cz

Monika Špinarová
tel. +420 542 427 133
e-mail: spinarova@ticbrno.cz

 

Objednejte si zvýhodněné roční předplatné za 308 Kč (11 čísel, v letních měsících časopis vychází jako prázdninové dvojčíslo, cena jednoho výtisku pro předplatitele 28 Kč, cena jednoho výtisku ve volném prodeji 30 Kč) – tel. 800 300 302, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz

Časopis lze zakoupit v novinových stáncích, ve vybraných knihkupectvích a v informačních centrech.

+420 542 427 115