KAM v Brně - recenze

Čarokraj si své fanoušky určitě najde

Děti v jihomoravské metropoli a jejím širokém okolí si rozhodně nemohou stěžovat, že by se k nim brněnská divadla chovala macešsky. Není to dlouho, co jim brněnský balet kolem Vánoc nabídl ve dvanácti uvedeních nového Louskáčka, koncem ledna přišlo Městské divadlo Brno s lákavou nabídkou pohádkového muzikálu Let snů LILI a neuplynula ani dlouhá řada dnů, kdy se připomněl operní soubor Národního divadla Brno s premiérou rodinné operní expedice Čarokraj

Aplaus pro HaDivadlo

Počátek každého nového roku bývá vhodnou příležitostí nejen k vyhlašování rozličných osobních předsevzetí (byť zpravidla poté nedodržených), ale také k bilancování uplynulého období. V oblasti naší Thálie se jedná mj. o několik celostátních anket. Nejpohotovější je prestižní anketa čtrnáctideníku Divadelní noviny, publikovaná hned v prvním, lednovém čísle a statisticky zpracovaná redaktorem Vladimírem Hulcem.

Pro(v)daná nevěsta – zoufalá manželka

„Proč bych zabíjel svoji ženu? Věc, co mi patří!“ Ano, láska může mít mnoho podob, ovšem většina z nás má o ní zcela jasnou představu. Tuto naši společnou představu nejčastěji uvádíme slovy Bylo nebylo, a končíme větou A žili spolu šťastně až do smrti. To, co je nám od dětství vštěpováno jako ideál lásky, k němuž se pak celý život snažíme dospět, se však často střetává s deziluzivní a neromantickou realitou. Kdo z nás ví, jestli náš boj o šťastný konec není spíše cesta za nešťastným životem?

Velmi kvalitní prací se představil nový šéf činohry Mahenova divadla Martin Františák v roli režiséra inscenace Sofoklova Krále Oidipa. Ten byl uveden v předvánoční premiéře a stal se zatím nejvýraznějším zážitkem, který jsme mohli v této sezóně na scéně brněnského Národního divadla vidět.

Průsečíkem mnoha občanských, společenských a kulturních akcí své městské části je už delší čas divadlo Líšeň, jemuž se před patnácti lety podařilo před demolicí zachránit a renovovat tamní historický Dělňák. V součinnosti s dalšími institucemi, organizacemi a sdruženími zde či v okolí hraje pro dospělé i děti, pořádá různá vystoupení, workshopy, besedy a rovněž festivaly, na něž zve spřátelené soubory. Jeho inscenace můžeme shlédnout i na dalších místech Brna (HaDivadlo, Kavárna Trojka, Klub Leitnerova, Místodržitelský palác, Lužánky atp.).

Alžbětu a Salomenu drtily nemilosrdné decibely

Do první půle sedmnáctého století dává nahlédnout taneční melodram Alžběta a Salomena Zuzany Lapčíkové (námět, scénář, hudba) a Hany Litterové (režie, scénář, choreografie), který měl v brněnské Redutě dvojí premiéru, a to 4. a 5.prosince uplynulého roku (následující řádky patří druhé z nich). Obě dámy tak chtěly navázat na mimořádný úspěch inscenace Balady, která tu na téže scéně zaznamenala pronikavý premiérový ohlas v listopadu 2006.

Mezi desítkami brněnských amatérských divadelních souborů bojuje o místo na slunci Veselá divadelní společnost. Podobně jako některé jiné kolektivy dosud nemá své stálé sídlo (jedenkrát týdně zkouší v podkroví paláce Padowetz a nyní vystupuje ve skromných podmínkách např. ve Vaňkovce v Café Práh), nicméně pod logem dvou klaunských hlaviček najdeme cíle a plány dosti ambiciózní a sympatické.

Král Oidipus

Velmi kvalitní prací se představil nový šéf činohry Mahenova divadla Martin Františák v roli režiséra inscenace Sofoklova Krále Oidipa. Ten byl uveden v předvánoční premiéře a stal se zatím nejvýraznějším zážitkem, který jsme mohli v této sezóně na scéně brněnského Národního divadla vidět.

Jiří Pecha jubiloval v sukni

Divadlo Husa na provázku, které vstoupilo do 47. sezony, věnuje čas od času pozornost české klasické próze, někdy v propojení nemystifikujícího pohledu s hudebním ozvláštněním. Nyní scenáristické duo dramaturga Petra Oslzlého a režiséra Iva Krobota znovu sáhlo po jedné z nejznámějších a „nejnárodnějších“ knih naší literatury – Babičce (1855) Boženy Němcové.

Groteskně oživené Mrtvé duše

Vynikající ukrajinský prozaik a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol náleží k nejdráždivějším zjevům světové literatury 19. století. Zatímco tradiční pohled jej zařazuje na pomezi odcházejícího romantismu a nastupujícího kritického realismu, pozdější vykladači v jeho dílech akcentují rysy fantaskna, groteskna a hyperbolizace, a tudíž jej považují za předchůdce moderny či postmoderny 20. věku.

Zvonokosy na Orlí srší mladistvou energií

Když Gabriel Chevallier (1895-1969) psal svůj humoristicko-satirický román Zvonokosy, sotva tušil, že si tím zadělá na světovou slávu. Ta dopadla na úrodnou půdu i v našich luzích a hájích zejména v podobě zmuzikalizované verze zmíněného díla, kterou v premiéře nabídlo Hudební divadlo Karlín v režii Richarda Mihuly 9.dubna 1983. V týmu sólistů nechyběli např. Ladislav Županič, Alena Kreuzmannová nebo Laďka Kozderková, pro kterou byla role Judity Čuprové její labutí písní.

Spalovač iluzí a snů

„Račte dámy, páni vstoupit do Kabaretu U Leoparda, kde můžete snít své sny!,“ vítá diváky kabaretiérka v divadelní adaptaci pravděpodobně nejznámější novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Divadlo Polárka oživilo „milého“ pana Kopfrkingla květnovou premiérou inscenace Spalovač mrtvol aneb Kabaret U Leoparda.

Jak chutná moc

Jako první premiéru letošní sezóny zvolila činohra Národního divadla román slovenského autora Ladislava Mňačka Jak chutná moc, kterou v adaptaci dramaturga Tomáše Vůjtka uvedla brněnská Reduta. Mňačkův portrét bojovného, zásadového komunisty, který propadne morální i fyzické zkáze poté, co se z něj stane funkcionář, byl pro svou působivost a autenticitu velmi aktuální nejen v době svého vzniku v roce 1967 ale i v pozdějších normalizačních letech.

Hledání ztraceného Klam(m)a / Veronika Badinová

Nejistota, neukončenost, naléhavost, marnost se snoubí v inscenaci brněnského HaDivadla vytvořené na základě posledního, nedokončeného románu pražského, německy píšícího expresionistického literáta Franze Kafky. Zámek (záře integrace) je, jak uvádějí autoři, scénickým experimentem, analýzou „nové“ totality dneška.

Loupežníci útočí s neobyčejnou agresivitou

Jdete-li do Divadla Reduta na jakýkoliv klasický titul, můžete se být takřka stoprocentně jisti, že v nabídnuté inscenaci originál budete nacházet jen stěží. Tradičněji zaměření diváci jsou proto zákonitě z „inovovaných verzí“ málem diví, na druhé straně by bylo nespravedlivé všechny variace na klasiku apriorně zatracovat, protože nejedné z nich moderní sestřih, když ne přímo sluší, tak se jí v podstatě až zas tak nepříčí.

Letošního jara, kdy jsme si připomněli 450. výročí narození jednoho z největších světových dramatiků Williama Shakespeara, věnovaly mu nové premiéry hned dvě brněnské scény. Krátce před rozporuplně přijímaným pojetím jeho vrcholné tragédie Othello v Mahenově divadle, uvedlo Městské divadlo Brno tragikomedii Benátský kupec.

Osmnáctá opět výjimečná ročenka Městského divadla Brno 2012/ 2013

S velkým potěšením a radostí se každý rok seznamuji se skvělou ročenkou Městského divadla Brno. Obdivuji, s jakou pravidelností publikaci vydává tato divadelní scéna v čele s ředitelem Stanislavem Mošou a dalšími spolupracovníky.

Nový brněnský Othello promlouvá třemi jazyky

Letos je tomu 450 roků, co se narodil William Shakespeare (1564-1616), jeden z nejvýznamnějších dramatiků všech dob, ne-li vůbec ten neuznávanější. Toto výročí nemohly pominout ani brněnské činoherní soubory, jejichž nové shakespearovské inscenace vybízejí k vzájemnému srovnání.

Othello

Rastislav Ballek má za sebou už dvě úspěšné inscenace na prknech brněnské Mahenovy činohry. V r. 2006 to byly Hořké slzy Petry von Kantové a v letošní sezóně osobitá adaptace Ibsenovy Nory. Obě hry lze na rozdíl od Shakespearova Othella označit za komorní dramata. Jistá souvislost je tu ovšem přece jen patrná.

Letos sedmašedesátiletá brněnská Janáčkova akademie múzických umění i její divadelní fakulta (DIFA) prošly zejména v posledních dvou dekádách výrazným vývojem. Jedním z jeho důležitých mezníků zůstává založení a nepřetržité úspěšné rozvíjení logisticky náročné prestižní akce – Mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter 2014, který se ve dnech 8. – 12. dubna t. r. konal již po čtyřiadvacáté.

Krvavá svatba v hustém závoji Lorkovy poezie

Krvavá svatba, první díl trilogie poetických venkovských tragédií Federika Garcíi Lorky, vznikla v roce 1933 a je zřejmě vůbec nejznámějším dílem tohoto španělského básníka, dramatika, režiséra a kreslíře. Lorca se v něm inspiroval skutečnou událostí, kdy španělská nevěsta v den své svatby utekla od svého nastávajícího se svou dávnou láskou z dětství. Oba horkokrevní rivalové se pak vzájemně povraždí.

Bůh masakru

Dílo současné francouzské dramatičky Yasminy Rezy se v brněnském Mahenově divadle neobjevilo poprvé. Po hře Tři verze života uvedené v roce 2002 nastudoval činoherní soubor v režii Milana Schejbala inscenaci textu Bůh masakru.

Divadlo Radost už dlouho není jen divadlo loutkové, přestože v něm loutky hrají. Hrají tu ale i dospělí a to nejen pro děti, ale pro lidičky „ od tří do sta let“. Ale nejde tu o stáří či mládí, jde o to, umět v sobě vyvolat hravou a vnímavou duši a umět se radovat.

Nedbalova Polská krev je bezesporu nejpopulárnější českou operetou. Žádná jiná neobsahuje tolik evergreenů jako právě ona. Nové brněnské nastudování tohoto díla, které připravil operní soubor Národního divadla Brno, se právem setkává s kladnou návštěvnickou odezvou,

Domenico Natale Sarri (1679-1744), jehož život a tvorba jsou spjaty s Neapolí, složil asi 25 oper, z nichž většina zhudebňuje hrdinské náměty. Z okruhu těchto témat nevybočuje ani skladatelova tříaktová opera seria Didone abbandonata, Opuštěná Dido,

Stránky

KAM v Brně...

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Adresa:

KAM v Brně...
Turistické informační centrum města Brna, p. o.
Radnická 4
658 78 Brno

 

Redakce:

Bc. Kateřina Žížková
tel. +420 542 427 143
e-mail: zizkova@ticbrno.cz

Monika Špinarová
tel. +420 542 427 133
e-mail: spinarova@ticbrno.cz

 

Objednejte si zvýhodněné roční předplatné za 308 Kč (11 čísel, v letních měsících časopis vychází jako prázdninové dvojčíslo, cena jednoho výtisku pro předplatitele 28 Kč, cena jednoho výtisku ve volném prodeji 30 Kč) – tel. 800 300 302, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz

Časopis lze zakoupit v novinových stáncích, ve vybraných knihkupectvích a v informačních centrech.

+420 542 427 115