Jakub Obrovský

Jakub Obrovský byl český sochař, malíř figuralista, grafik a spisovatel. Narodil se v Bystrci do rodiny zemědělce Jana Obrovského. Byl třetím a nejmladším dítětem. Navzdory nesouhlasu svého otce se rozhodl opustit hospodářství a dát se na cestu umění, konkrétně malířství.

Studia započal v roce 1897 u Celdy Kloučka, Emanuela K. Lišky, Karla V. Maška a Stanislava Suchardy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1901 pokračoval ve studiu u Maxe Pirnera na Akademii výtvarných umění. O 18 let později se zde stal profesorem a ve druhé polovině 30. let dokonce rektorem. Když v roce 1907 získal Hlávkovo stipendium, odjel na rok do zahraničí. Společně s Otakarem Nejedlým a Janem Štursou navštívil Itálii a Řecko.

Jeho hlavní zaměření v oblasti malířství byla dekorativní nástěnná malba s ženskými figurálními motivy, a to v akademicko- symbolistním směru. Nesnažil se hledat velké vzory, maloval své představy a to, co viděl. Sochařství se věnoval více až později. Vytvářel sochy žen, sportovců a také sochy s antickými motivy. Vystupoval také pod pseudonymem Ferdyš Fókal. Stal se spoluautorem prvních československých dopisních známek. Zasahoval rovněž i do kulturního společenského života, byl zakládajícím členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Angažoval se i ve vídeňském Hagenbund, v Jednotě umělců výtvarných a v Umělecké besedě. Byl zastáncem názoru, že by olympijské hry neměly být zneužívány nacistickým Německem.