Jan Preisler, Josef Šíma a Jiří John učinili svým dílem rozhodující krok od okouzleného popisování přírody směrem k pokusu vcítit se do univerzálních zákonů a rytmu světa. Právě na jejich odkaz navázal Michal Ranný, když na plátna a do skicáků nanášel své neokázalé náměty.
V šedesátých letech studoval na pražské AVU. Během svých studií absolvoval několik pobytů v zahraničí — největší dojem na něj učinil francouzský ostrov Belle Ile. Odtud pramení jeho zaujetí horizontálními křivkami. Motiv skal, pobřeží a moře ho pak provází až do smrti. Od samého počátku se u něj projevuje sklon ke střídmosti vyjadřovacích prostředků a neklidný rukopis. Od poloviny šedesátých let postupně mizí z jeho prací rozpoznatelnost krajin, které se mění v abstraktní znak. Michal Ranný se dožil sotva třiceti pěti let. Nestačil už tedy překročit pomyslnou hranici, která obvykle rozděluje dráhu umělce na dvě základní vývojová období: na věk hledání a na věk zralosti. Jeho tvorba však zanechala výraznou stopu v dějinách moderní české malby. Na jeho počest uděluje Moravská galerie v Brně významným českým umělcům Cenu Michala Ranného.