MILOSLAV IŠTVAN

Miloslav Ištvan byl hudební skladatel a klavírista. Začal se hudebně vzdělávat ve svých 12 letech, a to u Františka Maxiána ve hře na klavír. Sám následně zkoušel komponovat. Jeho další hudební kroky na gymnáziu vedli, rovněž soukromě, František Suchý a Vilém Petrželka. Od roku 1948 se věnoval studiu kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde se vzdělával pod dohledem Jaroslava Kvapila až do roku 1957. S JAMU byl svázán celý život Miloslava Ištvana. Po absolutoriu začal na škole pracovat jako odborný asistent a následně, od roku 1966 až do své nečekané smrti v roce 1990, i jako docent.

Jeho kompoziční styl byl silně ovlivněn moravskou lidovou hudbou, tvorbou Bély Bartóka, Leoše Janáčka a Sergeje Prokofjeva. Svůj zájem směřoval také k etnické hudbě a dokonce k pop music. V jeho díle tak můžeme nalézt i skladby elektroakustické a skladby pro bicí nástroje. Za vrchol jeho tvorby se dá, mimo další kvalitní díla, považovat postmoderní oratorium Já, Jakob z roku 1968. Právě zde můžeme slyšet propojení operního a popového zpěvu a navíc i češtinu spolu s hebrejštinou. Významnou osobností byl také v oblasti scénické hudby.