Brněnský manchester už se nenosí

Místem, v němž se osudy našich hlavních protagonistů dnes protnou, jsou vesměs ošklivé domy na ošklivých ulicích jižně od nádraží, území, jemuž jsme si dnes navykli říkat brownfields. Konkrétně máme na mysli hlavně ulici Přízovu a Dornych. A těch protagonistů je hned několik. Kromě našich oblíbených developerů jsou to především Edmund Bochner, Elder von Stražisko, pán vlněného impéria a jeho architekti Josef Arnold a August Prokop.

Vlněna

Továrnu na sukna založil roku 1828 Johann Bochner a po jeho smrti v r. 1844 ji načas vedla vdova Anna, aby se jí v roce 1856 ujali synové Theodor a Ed­mund. Rodinný podnik rozšířili a zmodernizovali. Edmund Bochner, který postupně přejal hlavní iniciativu, byl odborníkem v oblasti chovu koní a kromě továrny řídil i hospodářskou správu svého velkostatku. Věnoval se též veřejně prospěšné činnosti a od roku 1872 byl kurátorem moravskoslezského institutu pro slepce. V r. 1878 koupil zámeček na Stražisku v Přemyslovicích. Tento statek nedaleko Náměště na Hané koupil už r. 1825 jiný brněnský továrník Karel Příza. Měl tu velké plány, postavil vilu pojmenovanou po své manželce Emerencii a chtěl tu vybudovat i lázně. Poté, co zkrachoval, rozhodl se Edmund Bochner přestavět jeho vilu na imitaci středověkého hradu. Historizující děs byl proveden podle projektu architekta Augusta Prokopa. Byl to pán značného významu pro brněnskou architekturu, v letech 1882 - 1892 byl i ředitelem brněnského Uměleckoprůmyslového muzea, ale tentokrát se známý purista nevyznamenal. Výsledný dojem je přes všechna cimbuří ubohý a člověk si musí říci: „Díky bohu, že architektu Prokopovi nebyla svěřena zamýšlená regotizace Pernštejna.“ Jeho tělocvična Pod Hradem Brno zdobí, jeho úpravy kostela Petra a Pavla se dají snést, ale rezidence Edmunda Bochnera je dnes přes všechny věže, vysoké štíty, hradby, opěrné pilíře a cimbuří neprodejná.

Pan továrník si ji ale pořídil zejména pro letní pobyty na venkově a pak kvůli šlechtickému predikátu. Psal se pak od r. 1885 von Stražisko a ve znaku měl i dvě ozubená kola. Za manželku si vzal Julii, ze slavného podnikatelského rodu Kleinů (palác na náměstí Svody) a v Brně s ní pobýval jednak v někdejším Berglově paláci na počátku dnešní Lidické ulice (dnes Muzejka, tedy vlastně Mju:z) a jednak hned vedle svých továren jižně od železniční dráhy. Je třeba připomenout, že tehdy to jako zanedbané předměstí nikomu nepřipadalo. Nedaleko dominovala okolí Velká synagoga, kterou v letech 1853-1855 podle návrhu vídeňských architektů Johanna Julia Romana von Ringeho a Augusta Schwendenweina von Lonauberg vystavěl Anton Onderka (vypálili ji 16. března 1939 nacisté) a v sousedství se nacházely významné podniky Bracegirdleův, Doretův, Popperův, Redlichův a Wawrův. Druhý palác si Edmund a Theodor Bochnerovi dali postavit v polovině 60. let 19. století právě tady a využívali ho také jako hlavní kancelář pro přilehlé objekty rozrůstající se textilní továrny. Projektantem jedné z prvních novorenesančních budov v Brně byl architekt Josef Arnold. Původem z Ingolstadtu, svázal svůj život od svých 27 let až do smrti s Brnem. Účastnil se soutěže na regulační plán Okružní třídy a podílel se na opravě již zmíněné katedrály Petra a Pavla. Inspirován vrcholným římským obdobím věnoval v případě Berglova paláce značnou pozornost průčelí, které tvoří téměř palácovou kulisu. Pozoruhodné jsou např. dětské figurky v okenních cviklech, ale za zmínku stojí i volutovými konzolami nesená mohutná korunní římsa.

Běžte se na to všechno rychle podívat, protože s největší pravděpodobností bude celý areál už v letošním roce zbourán. Edmund Bochner doplatil na své široké zájmy, vrhl se totiž i na podnikání v cukrovarnictví, zkrachoval a r. 1903 zemřel. Na konci 80. let jeho textilku koupila firma Stiassny a vedla ji pak až do konce druhé světové války. On sám investoval do akcií cukrovarů v Drnovicích, Drahanovicích a Chropyni, ale když poslední z těchto podniků zkrachoval,  přišel Bochner o značnou část majetku. Navíc jej z krachu vinili, takže byl odsouzen do domácího vězení v Přemyslovicích, kde v roce 1903 také zemřel a je pochován v rodinné hrobce. Textilka si vedla dobře do konce války a dál už to znáte, co nelikvidovalo znárodnění, padlo za oběť privatizaci. Areál už chátrá od poloviny 90. let a plány firmy CTP Invest jasně říkají – všechno zbourat a postavit nové byty a obchody. V lepším případě to dopadne jako Vaňkovka, v horším...

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307