Jak to u nás v Brně žije

Vlastní půdorys historického jádra Brna odkazuje na poměrně složitý urbanistický vývoj. Počátky osídlení prostoru Jakubského náměstí lze podle archeologů položit někam do první třetiny 13. století. V roce 2001 se totiž podařilo odkrýt základové zdivo severní věže kostela sv. Jakuba a k ní přiléhající části západního průčelí s dochovaným zbytkem římsy. Kostel byl vystavěn ve 20. letech 13. století. a byl asi o třetinu kratší než dnešní stavba. Už v roce 1231 získal farní právo a s ním kromě možnosti křtít a oddávat i právo pohřbívat.

Kostel na Jakubském náměstí byl vystavěn ve 20. letech 13. století

Proto jej od nejstarší doby obepínal hřbitov, který se brzy zvětšil tak, že kvůli jeho růstu bylo třeba vykoupit a zbourat některé sousední domy. Zasahoval až do poloviny dnešní Běhounské ulice a na opačné straně sahal k solním skladům v dnešní Solniční. Kolem roku 1300 původní kostel sv. Jakuba doznal zásadní přestavby, přičemž současný halový kostel představuje třetí stavební fázi, která vznikala někdy od poloviny 15. století. Na počátku 16. století působil na stavbě kostela nadaný kameník a sochař, brněnský rodák Anton Pilgram, který po roce 1511 odešel do Vídně, na stavbu chrámu sv. Štěpána.  Roku 1515 rozestavěný kostel zcela vyhořel a zůstaly stát pouze obvodové zdi a až do roku 1592 probíhala opět jeho obnova.  Barokizace interiérů byla provedena v polovině 18. století. V 70. letech 19. stol. byl kostel definitivně upraven a přitom byl z podnětu Heinricha von Ferstela "stylově čistě restaurován" do gotické podoby.

V té době již kolem sebe neměl původní rozlehlý hřbitov, ale jen některé jeho pozůstatky. Areál hřbitova byl totiž využíván jen do josefínských reforem. Určitým přelomem byl už rok 1580, kdy byl založen nový městský hřbitov za hradební zdí v prostoru dnešního Zemského domu na Žerotínově náměstí. Poté se kolem farního chrám pohřbívaly už jen významné osobnosti s ním spjaté a kosterní pozůstatky z minula postupně mizely v ossariích. Po roce 1743 byly uloženy ty zbývající, a to nejen v kostnici pod Jakubským náměstím, ve velké kryptě pod kostelní lodí, ale i v nové kostnici pod kaplí sv. Mořice. Tak tu zbyl už jen park, nicméně stála hřbitovní zeď a původními kaplemi včetně té nad hrobem Raduita de Souches, které po řadě mizely teprve na konci století. Současně se také snížil navršený terén v okolí kostela, který dosud působil, že se sem od Běhounské i od České ulice stoupalo do kopce, a to dokonce i s pomocí schodiště.

Od Velkého náměstí byl přístup pouze uzounkou uličkou, nazývanou v různých dobách různě – Todtegässchen, ulička Mrtvých, též Smrtná, Umrlčí, Hřbitovní, posléze i Kostelní. Díky tomu mělo Velké náměstí téměř komorní charakter, zatímco okolí Jakubského kostela bylo vyloženě oázou klidu, třebas trochu pochmurného. To se mělo změnit až na přelomu 19. a 20. století. Tehdy i Brno přepadla Bestia triumphans a odnesla s sebou mnohé památky minulosti. Zcela zmizel blok vymezený ulicemi Rašínova – Běhounská – Jakubským náměstím a náměstím Svobody, protože se jednak rozšířila Běhounská a především vznikla dnešní ulice Rašínova. Naproti paláci šlechtičen tak zmizel nádherný palác Mitrovských, z něhož zůstal dochován jen portál. Nejnáročnější bylo ale propojení Velkého náměstí s dnešním Moravským, neboť v cestě stál Lichtenštejnský palác, naproti kostela u Jakuba cenná kaple sv. Mořice z roku 1340 a pak napříč přes plánovanou cestu i stará fara s velkou zahradou. To vše padlo za oběť Rašínově třídě, když předtím zmizely i domy kolem Jakuba.

Poslední středověký měšťanský dům se stal obětí náletu spojeneckých letadel v roce 1944 a dnes na jeho místě stojí sídlo pojišťovny Kooperativa. Jen některé domy v Jakubské mají ještě historická jádra, ale mizí jako sníh na jaře (pokud ještě víte, co to je). A tak se stalo, že největší památkou na minulost zůstaly zmíněné kosti mrtvých. Bylo těch zesnulých v okolí Jakubského kostela postupně pohřbeno na 50 000, což ze zdejší kostnice činí evropský unikát. Zapomenutá úložiště ostatků byla objevena až na počátku tohoto tisíciletí a zpřístupněna teprve nedávno. Kostnice u Jakuba je východiskem necelý kilometr dlouhé vycházky, jež pak vede "okolo hodinového stroje coby symbolu nedobytnosti a připravenosti města a končí v kryptách kapucínské hrobky". Nehledě na fakt, že podle údajného hodinového stroje bych usuzoval na značnou míru nepřipravenosti, zaujala mne myšlenka vybrat a dovedně spojit právě tyto památky. Ona "funerální trasa", podle představitelů města zcela jedinečná, je totiž unikátní už ze své podstaty. Jiná velká města jsou většinou hrda na to, jak to tam žije. Jen Brno ...

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307