Když potká Kumpošt Macha

Jindřich Kumpošt se narodil 13. července 1891 v Brně do úřednické rodiny s devíti dětmi. Vystudoval reálku a Českou vyšší průmyslovou školu – odbor stavitelský u prof. Emila Králíkovi. Teoretickou stavitelskou zkoušku vykonal v r. 1912 a pak studoval nějaký čas ve Vídni. Hned po válce se však vrátil do Brna, kde si otevřel soukromou projekční kancelář. Když dokončil studia na vídeňské Akademii, získal v r. 1920 místo městského architekta. 

Zahradníkova

ZahradníkovaJednou z jeho vůbec prvních brněnských realizací byly dva nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko v Nerudově ulici. To jsou ty nedávno opravené sedmipodlažní budovy se šedou fasádou a výraznými arkýři. Uvnitř se skrývají velkorysé dvou- a třípokojové byty o rozloze 60–80 m2. A zvenku je zdobí sochy Hutníka, Práv dělnictva a Pracující ženy. Tyhle sochy má na svědomí Václav Hynek Mach, trochu pozapomenutý sochař, jehož výtvory dekorují nejednu brněnskou stavbu. Václav Jan Mach, jak se původně umělec jmenoval, se narodil 15. února 1882 též v Brně. Měl se stát kameníkem, ale tato práce se ukázala pro subtilního hocha příliš namáhavou, a tak absolvoval obor figurální plastiky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Stanislava Suchardy a Celdy Kloučka. Do Brna se vrátil už r. 1913 a do války stihl dvě významné realizace sochařské výzdoby - jednak novostavby měšťanské školy na Slovanském náměstí, jednak Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu. V r. 1917 se zvládl i oženit, a to s Ludmilou Hynkovou, jejíž rodné příjmení se stalo nedílnou součástí jeho jména.

S Kumpoštem si Mach zjevně padl do noty, jejich společných prací bychom našli více než desítku včetně vlastní Kumpoštovy vily na Barvičově ulici. Na domech Nerudova 8 a10 měla být původně vedle Hutníka a Práv dělnictva socha Strojníka. Nakonec se tu však objevila figura ženy v pracovní zástěře držící trnovou korunu. Nazvána Tragedie práce upomíná na tragickou událost, při níž byla padající cihlou zabita na stavbě pomáhající žena.

Na protější straně ulice vznikla hned v letech 1922–24 budova Okresní nemocenské pokladny, která byla ve své době výjimečná svou expresivní monumentalitou, technických vybavením i konstrukčním řešením. Kumpošt navrhl půdorys stavby ve tvaru písmene „A“ jehož vrchol tvoří nároží ulic Nerudovy a Zahradníkovy. Monumentální blok je ve skutečnosti vylehčen tím, že budova byla posazena na 68 železobetonových pilířů, takže nosné obvodové zdivo tvoří cihlová zeď o tloušťce pouhých 45 cm. Zadavatel využil zákona o stavebním ruchu, který nabízel státní podporu v případě, že ve dvou třetinách stavby budou byty. Proto úřadovny a lékařské ordinace zaujímaly pouze zvýšené přízemí a první patro šestiposchoďové budovy, zatímco ostatní podlaží zabíralo 56 bytů.

Vchod byl situován do nárožního průčelí a byl náležitě zvýrazněn předstupujícími sloupy s plastikami klečících postav, opět od Václava Macha. Sedm atlantů vyrůstá z devítimetrových pilířů a tyto stylizované klečící mužské figury jakoby přerušovaly vzmach symbolizovaný sloupy a ukazovaly úpadek do únavné tělesné práce. Jak píše v deníku Ludmila Machová: „Tato zdánlivá tragika lidstva je vyjádřena v ponurých šesti postavách, architektonicky řešených, kdy prostřední jako naděje usmířené a ulehčené cesty dává tušit palmou vítězství.“

Budova představovala ve svém oboru to nejmodernější v tehdejším Československu. Kromě ústředního topení zde fungoval systém pneumatické pošty, automatická telefonní ústředna, čtyři elektrické zdviže a samozřejmě nejdokonalejší vybavení lékařských ordinací. V roce 1928 byla k Okresní nemocenské pokladně podle Kumpoštova návrhu přistavěna budova ambulatoria (Zahradníkova 2), kde byly zřízeny ambulantní kliniky a chirurgické oddělení. Již zcela funkcionalistická stavba vznikla spolu s vedlejším bytovým domem s obchodem orientovaným do ulice Veveří.

Do budovy byly umístěny potřebné kliniky, ústav pro fyzikální terapii, chirurgické oddělení, rentgen a archiv. Později došlo ještě na zřízení lůžkové části a operačního sálu. V 50. letech přešly obě budovy do správy Městského ústavu národního zdraví v Brně a nastala postupná adaptace a s tím degradace interiérů. Byty byly nahrazeny ordinacemi nebo čekárnami a výsledek je přes všechny snahy podoben osídlení zámku či kláštera armádou nebo Jednotným zemědělským družstvem. Od dětství mne tu ze všeho nejvíce poutaly děsivé temné chodby. A to si představte, že v přízemí se původně nacházely nejen prostorné čekárny, ale i ordinace, rentgen, místnost s horským sluncem a dokonce speciální prostor určený k ukládání jízdních kol.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307