Kostel Nanebevzetí Panny Marie

K dnešnímu tématu mne přivedl pohled na historickou pohlednici někdy z doby po r. 1905. Na ono údobí usuzuji podle toho, že na obrázku jsou pouze dva zachované artefakty z kdysi rozsáhlého komplexu jezuitských kolejí, ale zatím chybí okolní zástavba. Zaniklý velmi rozsáhlý komplex brněnských jezuitských kolejí stával v prostoru vymezeném dnešními ulicemi Jezuitskou, Rooseveltovou, Dvořákovou a Kozí severovýchodně od centra města Brna.

Jezuitský kostel 1905

Z celého areálu zůstal zachován právě jen kostel Nanebevzetí Panny Marie na nároží dnešní Beethovenovy a Jezuitské ulice a pak z druhé strany, v dnešní Mozartově ulici, původní raně barokní portál umožňující přístup do maličké zahrady přiléhající ke kostelu. Ve stejném místě stál původně kostel Panny Marie, vybudovaný v přechodném románsko-gotickém slohu pro přilehlý klášter sester, jimž se též přezdívalo herburské panny podle první převorky Herburgy, jež měla úzké kontakty s královským dvorem. Jejich konvent byl v Brně založen jako jeden z prvních už v roce 1240 a komunita byla začleněna do církevní hierarchie v rámci řádu augustiniánek.

Areál byl poničen za rakouského vpádu 1279 a pak znovu při velkém požáru roku 1500. Když se hospodářský a údajně i mravní stav konventu výrazně zhoršil, byl klášter v roce 1578 převeden do držení jezuitů, kteří osm let před tím dorazili do Brna. Brno se po Praze a Olomouci stalo třetím městem českých zemí, které do svých hradeb povolalo tento řád. Jezuité pro svoji potřebu nejprve jen upravili kostel Panny Marie, ale po nějaké době se pustili do rozsáhlé stavební činnosti. Protože areál bývalého kláštera jim nestačil, zabrali postupně plochu dalších 21 domů a v roce 1599 jim městská rada postoupila i uličku za klášterem. Se stavbou podle projektu Antonia Gabriho započali roku 1593 a postupně vybudovali rozsáhlou studentskou kolej. V průběhu její výstavby se zrodila i myšlenka na vybudování nové sakrální stavby, jež by nahradila nevyhovující kostel. Definitivní rozhodnutí bylo sice pozdrženo morovou epidemií a neshodami ohledně způsobu přestavby, ale přesto byl dne 7. září 1598 slavnostně vysvěcen základní kámen nového chrámu.

Kostel byl vystavěn podle plánů architekta a sochaře Giorgia Gialdiho a dohledem nad stavbou byl pověřen římský jezuitský architekt Giuseppe Brizzio. Slavnostní vysvěcení nového kostela proběhlo 22. září 1602 za účasti kardinála a olomouckého biskupa Františka z Dietrichštejna, jenž si tu pro svůj rod nechal zbudovat i hrobku. Stavební činnost jezuitů přerušilo na krátko jejich vyhnání z Brna v letech 1619–21, avšak po jejich návratu úspěšně pokračovala. V roce 1631 tak byl dokončen největší církevní areál ve městě.

Objekt s celkem sedmi dvory soustřeďoval ve svých prostorách vše potřebné pro ubytování žáků, studentů a jejich učitelů, knihovnu, studovny a také divadelní sál, neboť v tomto rozlehlém komplexu budov nebylo umístěno jen gymnázium a seminář pro chudé studenty, ale především noviciát české jezuitské provincie, díky kterému se brněnská kolej těšila v rámci celé provincie zvláštní vážnosti. Kostel pak byl mezi lety 1670-71 přestavěn Janem Křtitelem Ernou, který zbudoval při severní lodi mělkou kapli sv. Františka Xaverského.  Počátkem třicátých let 17. století prošel interiér kostela radikální barokizací, jež byla spojena s přístavbami, které tu prováděl Mořic Grimm. Ten zejména zvýšil nízkou hranolovou věž kostela o zvonicové patro.

Brzy nato však jozefínské reformy vypudily jezuity a po jejich odchodu z Brna v roce 1773 se do jejich koleje přestěhovala z Olomouce akademie. Pak ale celý areál připadl spolu s kostelem vojenské správě jako kasárna. Celkem prostá a přitom rozsáhlá stavba se k tomu účelu výtečně hodila. Vojáci tu sídlili až do konce 19. století. Celý objekt byl v rámci velkorysé, leč poněkud necitlivé asanace starého Brna v roce 1904 zbořen, zachován zůstal právě jen kostel a portál vedoucí původně do tzv. kardinálského křídla.

Kdo by se však domníval, že je útrapám této půvabné církevní stavby konec, mýlil by se. Za druhé světové války, 20. listopadu 1944, byl kostel značně poškozen během leteckého útoku na Brno. Budova byla přímo zasažena 5 či 6 bombami. Následkem toho se zřítilo klenební pole nad kůrem, zcela zničeny byly varhany, těžce poškozeny boční oltáře, kazatelna a vyřezávané lavice v lodi. Především však byly zcela zdevastovány klenby v hlavních a bočních lodích, odkud odpadly celé plochy nástěnných maleb. V průběhu zimy a jara následujícího roku byly škody na střechách opraveny, ale během osvobozeneckých bojů v dubnu byla střešní krytina opět poničena dělostřeleckými granáty. Odklízení trosek a komplexní opravy kostela probíhaly až do roku 1952. Problémy se statikou však přetrvávají dodnes, kdy už je kostel opět v rukou jezuitů.

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307