Kudy z Brna do pekla

Milí čtenáři, jistě jste si za poslední léta zvykli, že magistrátní politika se v našem městě řídí heslem: „Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru...“ Kromě periodicky hrozícího zániku našeho časopisu si každý jistě vzpomene desítky příkladů, v poslední době třeba snahu o likvidaci Wannieck Galery. Nejde o nic nového, protože příšernost Velkého Špalíčku nelze přičíst současnému vedení, ale musíme za jejími kořeny zabrousit až do konce minulého tisíciletí.

Kudy do pekla 1

Prostor vytýčený ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Mečová patřil ve středověkém Brně k vůbec nejlukrativnějším stavebním místům. Můžeme archeologicky doložit, že se tu nacházely jedny z nejstarších měšťanských zděných domů, jejichž počátek sahá na přelom 13. a  14. století. Na zdejší zástavbě, která v jednotlivých fragmentech nabízela celou encyklopedií stavebních slohů od románského a gotického až po historizující slohy 19. stol., se nejvíce podepsala dvě období. Na konci války bylo toto území těžce poškozeno bombardováním a za následujícího období budování socialismu hlubokým nezájmem. Já sám pamatuji už jen provizorní úpravu s jakýmsi parčíkem a nově vystavěnou zdí, která ovšem nebránila pohledu do nitra bloku, který zbouráním domů na nároží Mečové a Dominikánské jaksi vyhřezl. Z Dominikánské se tam chodilo do pavlačáku, kde měla brněnská univerzita koleje, které pamatuji ještě v 70. a 80. letech. Hledal jsem nějakou fotku, ale nepodařilo se mi o této skutečně pozoruhodné adrese studentského bydlení najít žádný obrazový dokument.

Úvahy o tom, jak se vzniklou prolukou naložit, skončily koncem 90. let 20. století. Nejprve firma C&A a pak společnost Intercom v nepřehledných majetkoprávních propojeních daly vzniknout čemusi, co nelze vylíčit slušnými slovy. Netoužím resuscitovat zmizelou gotiku, ale hodilo by se, kdyby tu někdo postavil něco přiměřeného. Nynější monstrum je naddimenzované, takže naštěstí vlastně z většiny pohledových úrovní nespatříte, co to tu vyrostlo. Vypadá trochu, jako když si děti hrají s kostkami, ale proč jim nikdo do rukou nevtiskl nějaké úhledné a k sobě pasující? Jak už někdo napsal, je to vietnamský trh z předměstského parkoviště, přepsaný do třpytivých materiálů. Ty někdy zakrývají a někdy také ne, všudypřítomný sádrokarton, až se člověk diví, kde dokázal investor utratit miliardu. Má snad tento na první pohled laciný socialistický kulturák zlaté záchodové odpady? Pokud se podíváte nahoru, vidíte nad vstupní kostkou cosi divného, co oceníte teprve při pohledu z věže nedaleké Staré radnice. Aby to celé monstrum nebylo zas až moc hranaté, korunovali je projektanti subtilními trubkovými konstrukcemi, které vypadají jako slavobrány při oslavách 1. máje nebo na dožínkách. Tehdy nesly hesla a různé ornamentální ozdobnosti, dnes jsou základem jakýchsi přístřešků, patrně tu někdo vybudoval stánky pro židovský svátek sukot.

Kudy do pekla 2

Když jsem říkal, že úzká ulice neumožňuje odstup, neplatí to o klíčovém pohledu z Dominikánského náměstí. Pokud si k tomu vylezete až před vstup do Michalského kostela, rozevře se před vámi peklo. Tedy vstup do něj. Obří díra, již nešlo nijak zamaskovat. Rozšklebená sluj, o níž by se moje babička, která Dominikánskou ulicí chodívala často a vzpomínala, jak ji tu v úzké části pronásledovala kdysi tramvaj, vyjádřila nelichotivě až sprostě. A to nehledíme na to, že se ulice zrušením městské dopravy zklidnila, aby se dnes opět stala živou dopravní tepnou, přinejmenším mezi hotelem na Šilingrově náměstí a jeho garážemi. A aby toho nebylo dost, tak zvaná rekonstrukce postihla i domy na počátku Dominikánské, z nichž zbyly nakašírované kulisy, za nimiž nalezneme jen beton. Všechny čtyři historické domy  s gotickými základy se změnily ve veselý Disneyland a jejich sklepy a přízemí, pokud nebyly zcela zničeny, byly alespoň znásilněny. Změny jsou nevratné, archeologové jen rychle zachytili situaci a pak všechno nemilosrdně zakryl beton.

Odpůrci stavby při jejím otevření metali vejce, ale stoupenci se chlubí tím, že tzv. rekonstrukcí a dostavbou, jejímž autorem je Milan Gál z ateliéru Imag Architekt, s. r. o., vzniklo v památkově chráněném centru Brna přes patnáct tisíc metrů obchodních ploch a multikino se sedmi sály. Kino si prý všichni chválí a jakby ne. Vždyť už je v Brně skoro jediným, po zrušení Scaly a pravidelného promítání v Sále Břetislava Bakaly zbyl kromě Lucerny jen Art. Vyplýtval jsem na tuto kauzu všechna ta, jak s oblibou říká pan exprezident,   „zlá slovíčka“, ale jiná mne nenapadají. Vždycky, když jdu okolo, chce se mi zvracet. Proto do města chodím už jenom tehdy, když musím. Dřív to bylo za kulturou, dnes za výdělkem. Časy se mění, ale že by takhle vypadal pokrok?

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307