Lužánky neboli Augec

Tak jsem se domníval, že skutečnost zapsání parku Lužánky mezi kulturní památky naší republiky r. 1958 něco znamená. Zjistil jsem však, že jen na území Brna je takových památek registrováno 1125 a když jsem si prošel seznam na stránkách Národního památkového ústavu a vybavil si při četbě známých názvů, co se dnes s těmi stavbami děje, objala mne nefalšovaná hrůza. Naštěstí Lužánky dostaly svoji rekreační funkci potvrzenu rozsáhlou rekonstrukcí za nemalé peníze, a tak jim snad už nic nehrozí.

Lužánky

Poprvé jsou Lužánky zmiňovány jako majetek kláštera augustiniánek, od nichž je ve 2. polovině 16. století získali jezuité. Ti využívali prostor jako užitnou a okrasnou zahradu s hospodářským dvorem. Po zrušení řádu věno­val císař Josef II. v roce 1785 vídeňskou a o rok později také brněnskou Augarten - Lužánky veřejnosti ku zbudování městského parku. Park byl původně zbudován v kombinaci pravidelného řešení v duchu pittoresque s přírodně krajinářskými prvky, osázen vzácnými dřevinami a obohacen pečlivě udržovanými trávníky. Parkové úpravě se věnoval Anton Bissinger, zahradník louckého kláštera a park se stal oblíbeným zábavním a společenským místem Brňanů. Už v roce 1792 se tu konal ohňostroj, r. 1802 byl slaven příjezd arcivévody Karla, v roce 1809 se konala oslava Napoleonových narozenin.

Od 40. let 19. století se Lužánky pod rukama zahradníka Johanna Müllera z Krásného Dvora měnily v přírodně krajinářský park anglického stylu. Pod vedením ředitele zemských zahrad Karla von Offermanna měl největší zásluhy lichtenštejnský zahradník Anton Schebanek. Za něj se park rozšířil na dnešních zhruba 22 hektarů, byl prohlášen národní památkou a postupně obohacován o různé stavby. Začátkem 40. let vznikla dřevěná Aréna pro letní divadlo Wilhelma Thiela, který je sem přestěhoval z pisáreckého údolí. Místo tu našla i speciální gymnastická a šermířská škola Francouze Louise Plisniera. Ta se udržela až do roku 1850, ale divadlo skončilo už roku 1845. I v té době nebyla nouze o nejrůznější návštěvy.

V srpnu roku 1836, kdy Brno poctil svou ná­vštěvou rakouský císař Ferdinand L, se zde jedné ve­černí srpnové slavnosti zúčastnilo na dvacet pět tisíc lidí. Ferdinandova návštěva se do dějin zapsala také tím, že se císaři prezentovali zpěvem a tancem v lidových krojích zástupci různých moravských krajů. Jejich oblečení dokumentoval dobový kreslíř, jehož barevná vyobrazení dodnes představují vítaný zdroj poznání pro folkloristy. Při návštěvě tehdy ještě arcivévody Františka Josefa v září roku 1845 zde zase vyhrávalo pět kapel a pohoštění se na náklady města dostalo i více než dvěma stovkám chudých.

Nejvýznamnější budovou Augarten se však stalo Kasino – novorenesanční restaurační pavilon v místech starého hospodářského dvora. V roce 1850 se park spolu s celým tehdejším předměstím a katastrálním územím Velkou Novou Ulicí stal součástí Brna. Brzy nato měl před Novou branou vyrůst velký společen­ský dům – Colosseum. Místodržitel, hrabě Alois Lažanský, však doporučil stavět v Lužánkách. Starý sa­lon byl zbořen roku 1853 a o dva roky později dokončena novo­stavba. Autorem jejích plánů byl Ludwig Förster, který navrhl na svoji dobu ušlechtilou a moderní stavbu, kde na centrální spole­čenský, koncertní a taneční sál navazovaly místnosti příčných přízemních křídel. U vstupu nalezneme dodnes karyatidy jako alegorie čtvera ročních dob, hlavice sloupů okenních ostění zase představují dvanáct měsíců. Všechny sochařské práce provedl vídeňský Johann Meixner, před scho­dištěm do parku přibyla v roce 1860 kašna s postavičkami tří putti od Franze Melnitzkého a roku 1887 byl v parku odhalen pomník Josefa II. od dalšího Vídeňana Viktora Tilgnera. Brno bylo holt německé.

Ještě v roce 1905 sem do parku projektoval Jan Mráček výstavní pavilon Klubu přátel umění a o dva roky později Emil Králík též neuskutečněnou stavbu Národního divadla. Na rozdíl od Josefova pomníku, který vzal nezaslouženě za své v nerevolučním roce 1919, ostatní památky nám zůstaly uchovány. Ba některé ještě přibyly, když nedaleko vstupu získaly azyl dvě sochy z jiného Josefova pomníku, totiž z Moravského náměstí. Přestavba kasina na Dům pionýrů a mládeže a přístavba severního křídla podle návrhu Viléma Kuby byla provedena v letech 1949–1950. Další úpravy proběhly v ještě 50. letech podle návrhu Antonína Kuriala. Toto zařízení pro volný čas dětí a mládeže bylo prvním svého druhu v republice. I já si pamatuji v 60. letech fotografický kroužek, kam jsem chodil a o několik dveří vedle teraristy, v jejichž místnosti s hady a ještěrkami bylo vždycky dusno a divný pach. Leckde by se hodilo vyvětrat.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307