Na náměstí Lišky Bystroušky

Janáčkovo náměstí je ztracený prostor, dokonce bych si troufal říci, že to žádné náměstí není. Alespoň podle funkce je to jen jakýsi zbytečný přílepek k rušné Kounicově ulici. Mnoho lidí spěchajících do města, do hotelu Continental nebo majících namířeno do Ústavu hudební vědy ani netuší, že kus místa se stromy, které je jim překonat, je náměstí. Ti, co opouštějí Skleněnou louku nebo chtějí do Moulin Rouge, na to kašlou zvysoka. Přesto je ten průchozí komplikovaný kousek Brna jeho součástí a mělo by na něj být pohlíženo jako na celé město, s respektem a snahou učinit z něj co nejpříjemnější místo k pobytu.

Na náměstí Lišky Bystroušky

Je nepochybně hezké, že se ten nevelký parčík na počátku 90. let pokusili oživit sochou Jiřího Marka, jejímž tématem je Liška Bystrouška, k níž navozuje atmosféru nedaleký dům s Janáčkovým geniem loci. Jiří Marek je autorem sochy Pierota, který vkusně nahradil Klementa Gottwalda před Bílým domem nebo v Pisárkách u vodárny už v 60. letech instalovaného Otevírání studánek podle hudby Bohuslava Martinů. Liška Bystrouška, vyzývavě nakročená postava, jejíž rysy nejsou jednoznačně ani mužské ani ženské, ani lidské ani zvířecí docela provokuje pozorovatele. Alespoň soudě podle toho, jak ji nedávno kdosi nasprejoval tvář červenou barvou. Byla umístěna do parčíku v roce sochařova úmrtí a je tedy jakousi tečkou za jeho brněnským působením. Předtím se s tímhle náměstíčkem zacházelo všelijak a pokud máte pocit, že tu něco schází, máte pravdu.

Až do doby válečné zkázy jste při opuštění města po Giskrově ulici prvně viděli vilu Jenny Langové, stavbu s nárožní věží, vyzývavým štítem, ale jinak poměrně konvenční. Vybudoval ji v roce 1888 architekt August Prokop ve stylu, řekněme severské renesance. V době výstavby domu byla již nějakou dobu německá neorenesance žádána, ostatně společně s Heinrichem von Ferstelem ji August Prokop již v 60. letech 19. století do Brna přinesl. Mnohý tehdejší stavebník jako třeba Adolf Josef Ripka von Rechthofen při stavbě své dominantní vily na Veslařské ulici požadoval nahradit kosmopolitní italskou neorenesanci à la Zítek nebo Schulz severskou renesancí či manýrismem.

Janáčkovo náměstí

Před vilou se směrem k městu nacházela nějakou dobou (mezi léty 1940 až 1946) zajímavá kašna, již dnes můžete shlédnout na nádvoří Nové radnice. Zhotovil ji v roce 1928 pro Výstavu soudobé kultury v Československu podle návrhu architekta Josefa Stejskala, žáka Josipa Plečnika, mistr J. Pešek, oba ze Státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů v Hradci Králové, založené v roce 1874. Po skončení výstavy ji věnovali městu Brnu, které ji při úpravě radničního areálu v roce 1935 umístilo sem. Jenže za okupace kašna překážela slavnostním přehlídkám wehrmachtu a shromážděním dalších německých spolků, a tak se ocitla na náměstí Dietricha Eckarta (dnešním Janáčkově). Z exilu se mohla vrátit až po válce a po restaurování uměleckým mistrem Pavlem Knaiflem v roce 1988 nabyla dnešní podoby. 

Jenže tím na konci války celý prostor osiřel a zůstal tu jen podivná Chleboradova vila. Podivná říkám proto, že právě ona přesně zastupuje onu odmítnutou porci antické inspirace. Nazývána je proto i řeckou vilou a zdobena secesním dekorem a antickými prvky zastupuje neoklasicismus. Jejím stavebníkem nebyl zmíněný právník a politik František Ladislav Chleborad, nýbrž parcelu v místě vchodu do zrušeného hřbitova koupila roku 1889 Chleboradova žena Marie. Stavitelem se pak stal obchodník s dřevem a městský zastupitel Ernst Gürtler. Architektem byl patrně Antonín Tebich, i když se kdysi uváděl spíše Germano Wanderley. Gürtler přecenil svoje finanční možnosti a vilu musel prodat. Tak se stalo, že ji roku 1906 koupila Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě pro varhanickou školu, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Zbytek už známe. Janáček se roku 1910 nastěhoval do nového zahradního domku v zahradě vily, který vyrostl na místě nepoužívaných koníren.

Když loni prezentovali v Památníku Leoše Janáčka studenti zahradní a krajinářské architektury své návrhy na řešení Janáčkova náměstí, byla mezi nimi i zajímavá řešení. Snad se nějakého z nich dočkáme i v praxi.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307