Není Justičák jako Justičák

Řeknete-li v Brně Justiční palác, měl by si každý Brňák vybavit především rozsáhlou stavbu z Rooseveltovy ulice. Ke zmatení pojmů však přispělo v posledním desetiletí vybudování justičního areálu v Heršpické ulici. Nelze o něm nemluvit, i když důvodem nejsou jeho výsostné architektonické kvality, a protože novináři milují zjednodušení, přenesli na něj termín „Justiční palác“. Výsledkem je zmatení pojmů a bývalému Justičáku se patrně brzy začne říkat „ten velkej barák na Rooseveltově“.

Justiční palác

Protože Morava byla plná kriminálníků už na konci 19. stol, uvažovalo se o stavbě rozlehlé budovy pro potřeby zemského soudu již v oné době. Původně měla být novostavba situována do prostoru za ulici Stromořadní, tedy mezi dnešní tř. Kpt. Jaroše a náměstí 28. října. Ale v roce 1903 započalo bourání obrovského areálu jezuitských kasáren o deseti dvorech, čímž se prakticky ve středu města a navíc při okružní třídě uvolnila tak velká plocha, že urbanisté po ní ihned sáhli. Stavba byla realizována podle návrhu zasloužilého vídeňského architekta Alexandra Wielemannse von Monteforte, který už 40 let stavěl justiční paláce, např. v Olomouci, Vídni, Štýrském Hradci i Salcburku. V Olomouci se z Wielemannsovy stavby mohou dodnes zbláznit, v Brně jsme hrdi tak nějak potichu. Přitom monumentální budova se ve své době stala největší stavbou města. Autor použil železobetonové konstrukce, ale zakryl je výzdobou. Protože navrhoval v duchu historizujících stylů, bylo té výzdoby skutečně hodně. Vstupní část je koncipována jako vítězný oblouk s dvojicemi sloupů, vlysem a exedrou. Dokonce na sloupech před průčelím narazíme na Wielemannsův oblíbený motiv –lvy se štíty. Budova byla navržena i s nábytkem, který si časem mohli rozebrat zaměstnanci. O architektuře Wielemannsova justičního paláce víme naštěstí dost, neboť plány budovy byly později použity k ochránění parket při malování a naštěstí se našel někdo, kdo poznal oč jde a zachránil je. Stavbu realizovali v letech 1906–1909 významní brněnští stavitelé Franz Pawlu a Josef Nebehosteny. Na prvního z nich jsme již narazili několikrát, zejména když jsem hovořili o Konečného náměstí, tedy o Tivoli. Josef Nebehosteny se zase podílel na stavbě hlavního nádraží nebo realizaci tří hlavních budov židovského hřbitova v Židenicích. Pětipodlažní budova soudu tvoří samostatný dominantní blok se dvěma vnitřními dvory. Zvýrazněno je samozřejmě hlavní průčelí do Rooseveltovy ulice, části tehdejší Okružní třídy. Z jiných pohledů si vlastně uvědomíte že je tu něco podivného, až když příliš dlouho jdete kolem stále stejné zdi.

Justiční palác dlouho plnil svoji roli bez závad a v uplynulých letech byl i nákladně rekonstruován do původní podoby. Místo v něm našel brněnský krajský i městský soud. Budova ovšem přestávala stačit – bylo tu málo kanceláří i jednacích síní, což justici nutilo pronajímat si drahé prostory v centru Brna. Podobné problémy měl i okresní soud Brno-venkov a též státní zastupitelství. Jak by nebohá stará budova mohla stačit, když jenom krajský soud zaměstnává 148 soudců? Proto bylo rozhodnuto vybudovat v Brně nový soudcovský komplex, kam by se uchýlily pracovníci Městského soudu v Brně, Okresního soudu Brno-venkov a Městského státního zastupitelství v Brně. Mluvčí ministerstva spravedlnosti si při položení základního kamene liboval, že za 800 miliónů „budou odstraněny veškeré prostorové problémy všech justičních složek sídlících v Brně. Zároveň bude vytvořena i dostatečná prostorová rezerva pro další rozvoj justice v Brně.“

Bylo to hned několik mylných informací v jedné. Prostorové problémy všech justičních složek v Brně to rozhodně nevyřešilo. Třeba takový Nejvyšší soud se rozhodně nehne z Burešovy. Za rohem si v Bayerově zabral další dům, vystěhoval jeho nájemníky a teď čeká, až to spadne. Prý chybí prostředky. A teď o těch penězích. Soudcovský dinopark se nakonec za slíbených 800 mega, jak říkají politici, postavit nepodařilo. Suma se vyšplhala na 2,1 miliardy a tuhle okolnost na podnět Nejvyššího kontrolního úřadu šetřila i policie. Nepomohlo ani to, že se soudy rozhodly ušetřit a přestěhovat si na Heršpickou z původních pracovišť svůj oblíbený sektorový nábytek.

Když pak padla pokuta ve výši skoro dvě miliardy, zatrnulo jen neinformovanému publiku. Kdo ji bude platit? Snad nějaký nezodpovědný úředník? Ze svého? I kdyby ji platil Krajský soud, peníze jsou přece naše, poplatníků. A tak to nakonec dopadlo jako v pohádce. Vlk, tedy spravedlnost, se nažrala a koza, tedy její vykonavatelé, zůstali celí. Správním opatřením byl potrestán jeden soudní zaměstnanec a i tu byla žaloba stažena. Pokuta se nakonec nějak minimalizovala a vyšetřování skončilo, zapomeňte. A já se tak těšil, jak do novostavby vtrhnou exekutoři se stejnou razancí, jako když nezaplatíte v tramvaji.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307