Paluša na roli

Hodně a moc se mluvilo před nedávnem o brněnském nádraží, ale v poslední době řeči o jeho odsunu utichly. Těžko říci, jde-li o klid před bouří nebo o krach akce, na niž v dnešní době prostě nejsou peníze. Na brněnské nádraží jsme právem hrdi, byť část jejich dnešních obyvatel předmětem hrdosti jistě není. Hovoříme-li o jeho odsunu, vždycky si vzpomenu na chudáka profesora Tomáše G. Masaryka, který šel zjišťovat reálie o vraždě Anežky Hrůzové do Polné. Tamní rodáci byli odpůrci novinek a tedy i vlaku a zjevně antisemité. Když pana profesora, který se podle nich zastával úkladného vraha Hilsnera, hnali vidlemi, musel utíkat v kožichu až na vlak. A to bylo do Dobronína celých 6 kilometrů! Poté byl jistě i on stoupencem nádraží ve středu města.

Paluša na poli

Brno mělo od poloviny 19. stol. dokonce nádraží dvě. Končila tu totiž jednak trať Severní dráhy císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinands Nordbahn - KFNB), jednak sem byly dovedeny i koleje Rakouské privilegované společnosti státní dráhy (Staatseisenbahngesellschaft - StEG). Dvě samostatné nádražní budovy měly uprostřed jednu společnou odbavovací halu. Stavební schéma lépe pochopíte při pohledu z nástupiště, než zvenku, kde se na tvarosloví podepsaly četné úpravy a přestavby. Pohledem od kolejí uvidíte i vavřínové věnce se stylizovanými okřídlenými koly, v jejichž středu jsou dosud viditelné monogramy obou železničních společností. Starší je Severní dráha, která do Brna přivedla první vlaky od Vídně už v r. 1839. Původně si postavila koncovou budovu nádraží napříč dnešnímu směru kolejí, ale to bylo posléze změněno a když sem r. 1848 svoje vlaky přivedla i StEG, rozrostlo se nádraží i o její část a společnou výpravní budovu.

Součástí komplexu nádraží byly pochopitelně i restaurace, původně rovněž dvě. Ta, o níž se nadšeně rozepisují různé servery, však již neexistuje, v jejích prostorách se nacházejí veřejnosti nepřístupné kanceláře Českých drah. Patřila totiž Severní dráze a byla nejprve omezena secesní přestavbou budov z r. 1905 a nedlouho poté zestátnění obou soukromých drah vedlo k jejímu zániku, neboť dvě restaurace v jednom nádraží se jevily jako přehnaný přepych. Bylo čeho želet, neboť podle dochovaných fotografií nabízela skutečný luxus. Hlavní sál restaurace zahrnoval 200 míst k sezení, ale další návštěvníci měli k dispozici prostornou zasklenou terasu nebo další terasu otevřenou do prostoru před nádražím. Pamětníci řadili restauraci k nejluxusnějším ve městě. Samozřejmostí byla vynikající kuchyně, stříbrné stolní náčiní i nábytek firmy Thonet. Čepoval se zde kvalitní Prazdroj, nalévala se jihomoravská vína. Její nespornou výhodou bylo, že jako služba cestujícím byla otevřena prakticky nonstop.

Do dnešních dnů tedy přetrvala pouze restaurace ve východní části nádraží patřící původně StEGu. Samozřejmě zachovávala též vysoký standard a kromě drobných úprav přečkala v klidu i dobu první republiky a protektorátu. Po znárodnění pohostinství však došlo k jejímu strmému úpadku. Stala se jednou z prvních restaurací, které v Brně začaly fungovat jako samoobslužné. Následkem toho se objevil postrach takových jídelen – plastové tácy. Stylový nábytek byl rozkraden a nahradily jej plastové židle a umakartové stoly. Teprve po rekonstrukci orientované ke 150. výročí Severní dráhy byl podnik upraven znovu na restauraci vyšší třídy. Dnešní Secese však původní úrovně nedosahuje. I když už to není ta paluša, pajzl, kam se půl století člověk bál vejít.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307