Pláč Friedricha Wanniecka

Počátkem roku k sobě připoutala pozornost Wannieck Gallery, slavnostně otevřená v březnu 2006 pro obrovské sbírky moderního českého umění. Shromáždil je s velkým pochopením pro to, co bude významné i po letech, Richard Adam. Tento mecenáš české malby sbíral obrazy z běžného platu již za totality a jeho sbírka o 1500 kusů nemá v České republice konkurenci.

Otevření galerie se zúčastnil i pravnuk Friedricha Wanniecka Wolfgang Wannieck, který přivezl z Mnichova rodinný portrét svého předka a věnoval ho nové galerii. Ta byla otevřena v prostorách rekonstruované strojírny patřící společnosti Jižní centrum Brno a její nájemci platili městu měsíčně 150 000 Kč.

Vaňkovka

Nikoliv Richard Adam, ale patrně sponzor a organizátor celého podniku Miroslav Lekeš, byl pro město poněkud obtížnou postavou. Lekeš totiž roku 2005 koupil od České pojišťovny budovu pasáže Jalta a pak ji s městem směnil za tři domy a dva pozemky v Pisárkách a Stránicích. Od těch dob Jalta chátrá a naopak podnikatel si zjevně pomohl. Když se začalo v únoru 2013 hovořit o výpovědi Wannieck Gallery z jejích prostorů, měl leckdo za to, že je to pomsta za předchozí Lekešovy aktivity.

Nakonec se spor urovnal a galerie se znovu otevřela veřejnosti, tentokrát již pod názvem Richard Adam Gallery (RAg). Zabrání se tak i záměnám s názvem nákupního centra Galerie Vaňkovka. To funguje v areálu bývalé továrny Friedricha Wanniecka od roku 2005 a podobnou kontroverzi jako v případě Wannieck Gallery nevyvolalo, ačkoliv by mělo. Kdykoliv procházím 320 metrů dlouhou hlavní pasáží směrem k autobusovému nádraží, naštěstí to není často, vzpomenu si na sliby o tom, jak Vaňkova ožije, její stavby budou rekonstruovány a areálem povedou dvě nové křížící se ulice. Ty by logicky navazovaly na prostor kolem a měly původně neprostupný areál začlenit jako prvek okolního města. Místo toho se proměnily v chodby obchodního centra a urbanismus se zastyděl a šel trucovat do kouta. Moc se mi líbí termín šéfredaktor e-zinu Archiveb Jana Kratochvíla, jenž hlavní páteř domu – obchodní galerii – nazývá bypassem stávající stezky spojující přestupní uzel MHD před hlavním vlakovým nádražím s ústředním autobusovým nádražím na Zvonařce.

Ona totiž Vaňkovka prodělala období absolutní beznaděje a pak zase oživené naděje, takže výsledek je vlastně brán jako úspěch. Záleží na úhlu pohledu, Beneš byl také nakonec spokojen s tím, jak nás provedl Mnichovem. Areál byl na umření už ve 30. letech minulého století, když si s ním První brněnská nevěděla rady. Protektorát jej resuscitoval a pak se tu vyrábělo i za socialismu, i když nakonec pod taktovkou brněnského Zetoru. Ten byl vlastníkem od roku 1967 až po polovinu 90. let. Naštěstí slyšel na hlasy těch, kteří úžasnou technickou památku chtěli zachovat, a tak se podařilo vyhlásit i stavební uzávěru  a dokonce i objekty zpamátnit. K tomu došlo v roce 1992, ale pak se to zase potichu zrušilo. Magistrát totiž neměl na to, aby s areálem něco dělal a byl zaskočen všemi občanskými iniciativami, které mu znemožňovaly potichu to celé prodat a nechat zbourat.

Pak si vybral za partnera německou skupinu ECE, vlastníka několika desítek obřích obchodních center s velkými zkušenostmi. ECE v tom umí chodit, pozici města a investora v jednáních obrátila a začala si diktovat podmínky. Veškerá předchozí urbanistická činnost na tomto území vzala za své. Původní koncept zachování čtyř bloků byl zapomenut a vesele se bouralo. ECE vystavěla gigantický stroj pro obchodování. Vaňkovka je zlatý důl, obchody ve městě strádají. Přitom brněnský je na celé pasáži jenom trochu kýčovitý krokodýl v bazénku (pro děti) a firma, která údajně novou Vaňkovku projektovala (pro dospělé Brňany). Ateliér Brno propagující brněnský funkcionalismus působil ovšem jen jako příštipkující dekoratér. Základní podoba centra vznikla v hamburské kanceláři ECE a Ateliér Brno se stal její bederní rouškou.

Kdo dostal na frak, je architektura. Jak nádherně starobyle vedle nakašírované kulisy Vaňkovky působí pečlivě zrekonstruované budovy strojírny a neogotické administrativní budovy bývalého Wannieckova závodu. Ty jsou totiž krásné i navenek, zatímco u Vaňkovky je vše podřízeno jedinému bohu, komerci. Vaňkovka je pro mne navíc tématem, jež vyvolává další a další otazníky s ohledem na Jižní centrum a stále ještě propagovaný odsun nádraží. A pro ty, kdo vědí, třeba i na osudy Jalty nebo naposledy otázku: „proč v rekonstruované lékárně U červeného raka vidím sice nohy prodavaček, ale již nevidím cenný historický mobiliář.“ Tak příště...

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307