Prázdninové listování

Jsa na dovolené, nemusím se rozčilovat nad současným stavem výkopových prací, jež zpravidla právě o prázdninách přeruší všechny zásadní brněnské komunikace, ať již pro vozidla, či pro pěší. Naopak mne uklidňuje, že i jinde jsou na tom podobně a rovněž zde kolem výkopů pracovníka nevidět. Z pokusů zjistit, jaké na severozápadě Čech vládne ponětí o Brně, nevzešlo pro město na Svratce a Svitavě nic moc dobrého. Kromě neakceptovatelných tvrzení typu: „Brno leží na břehu řeky Moravy, hranice s Orientem“, mají starší s Brnem spojen jen veletrh, výjimečně Velkou cenu, znají některý ze sportovních týmů a o Starobrnu tvrdí, že je to ... (výraz nelze použít). Mladší pak o Brně uvažují jako o místu studia, neboť někdo ze známých už tam studuje a je to free. Společně pak znají pojmy „šalina“, „Oltec“ nebo „prýgl“, jež však vyslovují s nezaměnitelnou zpěvnou dikcí.

Studenti jsou mým dnešním prvním „oslím můstkem“. V Brně je tolik vysokoškoláků, že ať se přestěhuji kamkoliv, jsou poblíž alespoň jedny koleje. Dnes bydlím v zóně neklidu mezi Tauferkami a bývalými „Leninkami“, jež se dnes honosí jménem prof. Vladimíra Lista. V tramvaji si však nesednu kvůli davům cestujícím už z Palačáku. V přilehlé Bille, přezdívané „debila“, nelogicky neznají klíčové termíny studentského kalendáře, takže jsou znovu a znovu překvapováni nedostatkem pečiva na počátku semestru a jeho absolutním nadbytkem po jeho konci. Studenti sice tvoří 80 % zákazníků, ale vedení podniku to jaksi uniká. V tom jsou si však všemocní vládci těchto masových firem podobni, takže unifikace budiž tématem č. 2, když jsem ji myslel jinak. I já na dovolené oceňuji to, že si třeba elektrický holicí strojek nebo počítač mohu bez obav zapojit do zásuvky v hotelu, stejně jako doma, u nás i na dovolené, v Praze i v Londýně. Zkušenost opačnou jsem totiž již před lety učinil v zemi, kde zítra již znamená včera. Měl jsem někdy kolem r. 1980 holicí strojek Braun a vzal jsem jej s sebou na výpravu po Ukrajině a na Krym. Mohl jsem jej tam leda ukazovat, protože díky odlišným zásuvkám jsem jej dokázal zapojit jen v koupelně mezinárodního hotelu Dněpr v Kyjevě. Přitom unifikace v té době již značně pokročila, za což vděčíme právě zmíněnému kmotrovi kolejí na Kounicově ulici, prof. Vladimíru Listovi.

Pan profesor je pro mne zásadní postavou i proto, že ztělesňuje světovost mého rodného města. Do Brna se totiž dostal jako více než třicetiletý rodilý Pražák v r. 1909 a již je neopustil. Listův otec byl poštovní úředník, ale mladého Vladimíra nakonec přilákaly exaktní vědy, a tak se po maturitě na pražském akademickém gymnáziu pustil do studia elektrotechniky. Původně měl namířeno na práva, ale odradila jej údajně nízká úroveň výuky (a to myslel UK, nikoliv Plzeň). Hned po státnicích nastoupil do Křižíkových závodů, kde se jako vedoucí inženýr podílel na vypracování projektu elektrické dráhy Tábor-Bechyně a na konstrukci elektrické lokomotivy pro vídeňské příměstské dráhy. Když však Křižík, odpůrce střídavého proudu, odmítl Kolbenův návrh na spojení obou elektrotechnických společností a tím zmrazil perspektivy, k nimž se mladý List upínal, opustil jej a vydal se do Brna.

Brněnská technika byla císařským rozhodnutím založena v roce 1899 a byla jedním z aspektů sebeurčení Čechů na Moravě. Po přestěhování do Brna se List s velkým elánem pustil v tehdy německém městě do organizační a administrativní práce i praktického budování studoven a laboratoří. Koncepčně svou práci věnoval třem hlavním směrům - elektrizaci republiky, zejména hospodářsky zaostalé Moravy, normalizaci a hospodářství. Věnoval se působení na brněnské technice celou svou osobností - byl jak u výstavby budov na Veveří, tak u organizace a plánování koncepce studia. Již v roce svého nástupu zřídil ústav konstruktivní elektrotechniky, psal skripta, vyučoval, vedl laboratorní měření, organizoval exkurze a působil odborně i společensky.

Mne ale nejvíce zaujaly dvě věci. Jednak jeho již zmíněný podíl na normalizaci mezinárodní elektrotechnické sítě, tedy to, že s jedním spotřebičem se úspěšně zapojíte do elektrické sítě kdekoliv. Ještě před válkou objížděl prof. List podnikatele a města a vybízel je k vybudování jednotné elektrické sítě o shodném napětí v rozvodné síti. Návrh moravského elektrizačního zákona, jehož byl otcem, se stal základem později přijatého československého elektrizačního zákona č. 438 z 22. 7. 1919. Hned v prosinci 1918 založil Elektrotechnický svaz československý, jehož zkratku dodnes vidíte na všech otestovaných elektrospotřebičích, stal se jeho předsedou a podařilo se mu dosáhnout sjednocení napětí v ČSR: 220/380 V pro nízké napětí, 22 a 100 kV pro vysoké napětí. V r. 1926 se podílel na vzniku Mezinárodní normalizační federace a stal se jejím místopředsedou. Ve 30. letech propagoval unifikaci, jež se zčásti naplnila nedávným propojením západoevropské sítě se soustavou MIR.

Druhým nepochybným vkladem profesora Lista je jeho jasnozřivá prognóza ohledně podzemní dráhy. Před 85 lety věnoval spolu s prof. Beladou městu Praze studii čtyř tras budoucího metra. Jeho tři linie se v zásadě kryjí se stávajícími, včetně koridoru Nuselským mostem, jen na trať mezi Výstavištěm a Žižkovem zatím jaksi nedošlo. Pan profesor předběhl dobu příliš. A tak je to s tou světovostí vždycky. Na doma je vždycky nějak moc napřed, rozuměj nepoužitelná.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307