Tivoli

Nejkrásnější brněnské náměstí je podle mne náměstí Konečného. Jenže málokdo z Brňanů či příchozích má čas si je důkladně prohlédnout a vlastně ani nemá odkud. Spočine-li pohledem na některém z domů trochu déle jako chodec, ujede mu tramvaj či trolejbus nebo jej přejede auto.

Tivoli

Pokud si to dovolí jako řidič, způsobí havárii, z hromadného dopravního prostředku zase příliš neuvidí, i když třeba tramvaj č. 12 se tu prokousává semafory dosti dlouho.

Architekt Franz Pawlu inspirován honosnými obytnými bloky Paříže navrhl nádherný a především ucelený prostor, ale netušil, že tu všemi směry bude proudit mnoho tisíc vozidel denně. Za něj tu neproudil nikdo. Ona totiž ta cesta pořádně nikam nevedla. Na začátku od města to byla tzv. Malá nová ulice, na rozdíl od Velké nové ulice (Lidické), jež byla skutečnou výpadovkou. Po Malé nové jste si mohli udělat výlet do Žabovřesk, případně jen k Tomášskému dvoru, který dodnes na Veveří najdete, i když zůstali jen koně tělovýchovné jednoty Moravan. Dříve, a tím myslím i první republiku, tu však bylo hospodářství zásobující zemědělskými produkty celé okolí. Abyste sem dorazili, museli jste velký kus cesty balancovat po kraji místy až deset metrů hlubokého úvozu, kde se vinula pěšinka pro pěší. Domy stály jen na počátku dnešní ulice Veveří, postupně je střídaly vojenské sklady a pekárny a pak už jen ta úvozová cesta. Kolem byla pole a místy zahrady.

Uprostřed dnešního náměstí byste narazili na tyčící se svah jílovité hlíny. Ve svahu pak stál hostinec se zahrádkou, kterému se říkalo Na Tivoli, snad podle italského města Tivoli, oblíbeného výletního místa Římanů. Do dnešní ulice Úvoz bylo třeba se nejprve prokopat, a to se stalo až před půlstoletím, do té doby bylo náměstí přístupné jen od ulice Veveří. Brno tu končilo. To však chtěl městský stavitel Franz Pawlu - rodák z Bořitova, změnit. Dnešní ulice Jiráskova je vlastně z velké části jeho dílem. Nakoupil tu pozemky, uprostřed dnešního náměstí postavil cihelnu a postupně nastavěl desítku nájemních domů. Protože směřovala k restauraci Tivoli, dostala stejné jméno. Při pohledu na mapu zjistíte, že je to krásně rovná třída, jež má na jedné straně ve výhledu siluetu Špilberku, ale vede jaksi nesprávným směrem. Místo aby podobně jako Jaselská (dříve Augustinská) byla paralelou k Veveří, rozeběhne se od Obilního trhu šikmo, až se s Veveří v místech dřívějšího chudobince císaře Františka Josefa srazí. Ono ji ale jinak vést nešlo, nalevo by se zapletla do zahrad až by se zastavila o svah Kraví hory.

Pawlu vlastně velmi promyšleně navrhl podle tehdejších možností urbanistický plán celého území. Na konci své ulice umístil velmi vznosný nárožní dům, který není pravoúhlý, ale vymezuje jednou svojí stranou budoucí náměstí. Když se podíváte na dobové obrázky, bylo to velmi odvážné. Okolo cihelna, několik chaloupek a mezi nimi ční, tehdy ještě bez kupole, nádherná novostavba o pěti podlažích. Kupole a střecha tohoto polobloku, inspirovaná církevní architekturou starších slohových epoch, korunují velkolepou stavbu a propůjčují jí nadskutečně vznešený zjev. Blok byl dokončen v r. 1902, ale v r. 1911 vzniklo ještě křídlo do ul. Čápkovy. Nezůstalo však u něj. Poloblok mezi ulicemi Nerudovou a Kotlářskou vynikající bohatou štukatérskou a sochařskou výzdobou v orámovaných výklencích začal vznikat v r. 1908 směrem od Kotlářské. Ve stejné době začal vyrůstat i třetí blok formující náměstí, a to od Veveří směrem k Žižkově ulici. Vyniká zejména pitoreskními kupolemi s velkými průchozími otvory a byl dokončen poslední, teprve na samém počátku války.

Franz Pawlu, stavitel mnoha dalších brněnských budova, třeba i Justičního paláce na Rooseveltově, i když tady uskutečňoval projekt vídeňského architekta Wielemannse, zemřel v r. 1922 ve věku 68 let. Za tu dobu stihl v Brně postavit tolik domů, že se stal patrně nejplodnějším brněnským stavitelem. V jeho práci pokračovali i dva ze synů, ale ne dlouho, neboť starší Arnold zemřel už v r. 1927. První z jeho domů na Konečného náměstí se původně jmenoval „Pawlu Hof“, ale již ve 30. letech byl přejmenován na Tivoli. Přejmenovávání se nevyhnulo ani náměstí, které původně ani náměstím nebylo. Původně se označovalo jako Am Tivoli, od roku 1915 neslo jméno Hindenburgova ulice a až od roku 1925 náměstí Aloise Konečného, nedlouho předtím zesnulého právníka, učitele a senátora. V 70. letech nastal pozoruhodný zvrat a bylo přezváno podle Hynka Konečného, zasloužilého člena londýnského vedení KSČ. Teprve od února 1990 je pojmenování vráceno Aloisi Konečnému, což však běžného chodce patrně příliš nevzruší. Aspoň, že se ušetřilo za ty nové cedule.

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307