Vládní vila

Nespravedlivý název se tak vžil, že až nejnovější doba znova oprášila historické pojmenování, které je správné, tedy Vila Stiassny (někde najdete i Stiassni). Zadavatelem tohoto objektu v Pisárkách na Hroznové ulici č. 14 byl totiž podnikatel Alfred Stiassni (1883 - 1961), po němž získala svůj název.

Bratři Alfred a Ernest Stiassni byli významnými podnikateli v textilním průmyslu, majiteli továrny na vlněné zboží na Přízové ulici. Zmínili jsme se o nich, když jsme hovořili o jejich kolegovi v oboru Bochnerovi. Jejich továrny daly později, po znárodnění, základ národnímu podniku Vlněna. V době první republiky se podnik bratrů Stiassných dokázal dostat přes úskalí krize a firma poměrně prosperovala. Proto si Alfred mohl dovolit požádat významného architekta Wiesnera, zda by mu v rezidenční čtvrti Brna nepostavil rodinnou vilu. Rodinu kromě Alfreda tvořila jeho o šest let mladší žena Hermína, pocházející rovněž z významné židovské rodiny podnikatelů, v tomto případě severočeských uhlobaronů. V roce 1923 přišla na svět jejich dcera Susane.

Vládní vila

Ernst nebo Arnošt Wiesner (používal obě podoby křestního jména) byl v té době ještě mladý architekt pocházející pro změnu ze slovenské židovské rodiny, která se však na konci 19. století usídlila v brně. Jeho otec podnikal jako prodejce papíru a psacích potřeb a roku 1911 již jeho podnik sídlil na prestižní adrese ve Veselé ulici č. 37. Syn vystudoval ve Vídni a po vzniku samostatného Československa začal působit v Brně jako samostatný architekt. Jeho první větší realizací se stala zástavba části plochy bývalých jezuitských kasáren mezi ulicemi Mozartovou a Beethovenovou. Podle Wiesnerova projektu tu byla na straně do Mozartovy ulice postavena budova Moravské zemské životní pojišťovny, v níž dnes sídlí státní zastupitelství a v letech 1923-1925 budova České banky Union s první střešní zahradou v Brně. Budova se od 50. let stala hlavním sídlem Českého rozhlasu Brno. V roce 1925 vyhrál soutěž na stavbu městského krematoria a o dva roky později vytvořil první návrhy vilu Alfreda Stiassného.

Vila Stiassny

Realizací stavby byla pověřena firma Mořic a Artur Eislerové, parkové úpravy provedl Otto Eisler, který později navrhoval i pavilony pro brněnskou zoologickou zahradu. Firma bratří Eislerových participovala na mnoha brněnských významných stavbách včetně hotelu Avion a vily Tugendhat. Stavba vily Stiassných byla dokončena v roce 1929 a byla tvořena dvěma kvádry na půdorysu písmene L, usazena hluboko ve svažité zahradě. Každý z bloků měl jiný účel, dům byl rozdělen na obytné a provozní prostory, takže členové rodiny nebyli rušeni služebnictvem a zároveň veškeré zázemí bylo dokonale propojeno. Personál měl vlastní vchod, případně i vlastní bydlení na pozemku. Součástí byly bazén i tenisový kurt, rodina vlastnila také čtyři koně. Samozřejmostí byla reprezentativní jídelna, salon, a v patře samostatné apartmány pro oba manžele a dceru. Apartmá sestávalo po vzoru historických zámeckých typologií z ložnice, velké koupelny, kabinetu a šatny, přičemž dcerka měla navíc ještě hernu. Jako doklad o vznešenosti domu lze uvést samostatné dřezy na mytí skleniček, aby nepřišly do kontaktu s jiným nádobím.

Rodina Stiassnych si domu užívala jen deset let, v únoru 1938 po návratu z lyžování ve švýcarském Davosu vydal Alfred Stiassny pokyn k odjezdu. Rodina emigrovala a dožila v americkém Hollywoodu, kde rodiče zemřeli počátkem 60. let a dcera v roce 2005. Svoji vilu již nikdy nespatřili. Ta byla v roce 1939 zabavena německou státní policií a po válce přešla pod národní správu. Při cestě do Prahy tu v květnu 1945 nocoval i prezident Beneš. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. Odtud i název vládní vila. Tehdy v ní pobývala řada významných osobností, z nichž se stále zmiňuje hlavně Fidel Castro. Teprve od roku 2009 probíhá rekonstrukce vily, v níž by mělo vzniknout badatelské Centrum obnovy památek architektury 20. století. Národní památkový ústav podle kusých zpráv v tisku neví přesně, co s objektem. Moc se mu nechce pustit si tam návštěvníky, ale na druhou stranu, kanceláří už má dost.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307