Zábrdovické lázně

Zábrdovické lázně byly založeny už v roce 1882. Nepředstavujte si však nic, co by připomínalo dnešní podobu. Spíše trošku větší verze podniku velectěného pana Antonína Důry. Správní budova zahrnovala byt správce a pokladnu, dále k lázním patřily dvě sprchy a dva záchody, kůlny na různé nářadí a místnost pro výdej prádla. Hlavními objekty bylo šest komůrkových koupelí a především tři bazény z cihelného zdiva. Ty plnil vodou náhon ze Svitavy protékající posádkovou nemocnicí. Takhle fungovaly lázně až do roku 1927, kdy je městská rada předala do správy městských vodáren.

Zábrdovické lázně

V souvislosti s rekonstrukcí dnes už neexistujících lázní na Výstavní mohly být zábrdovické lázně doplněny tamním zrušeným inventářem. Přibyly četné dřevěné kabinky, sprchy, záchody a budova bufetu. I tak bylo zřejmé, že pro rostoucí město takové lázně nestačí. Brno mělo tehdy 280 000 obyvatel a v roce 1928 bylo v 61 000 bytů napočteno pouhých 14 100 koupelen, což znamená, že koupelnu nezahrnovala ani celá čtvrtina bytů.

Nešlo tedy jen o to, aby se měli Brňané kde slunit a koupat, ale také o to, aby se někteří vůbec mohli umýt. K tomu účelu plánovalo město Brno zbudovat kromě ústředních lázní na Rašínově ulici též čtvery lázně okrskové a dvoje lázně říční. Říční lázně byly zatím v činnosti v Pisárkách a za okrskové označeny lázně na ul. Kopečné a zmíněné Výstavní třídě. Zřízením Městských lázní v Zábrdovicích měly ke stávajícím přibýt další lázně okrskové, a to zimní i letní. Proto byla vypsána veřejná soutěž, v níž I. cenu obdržel arch. Bohuslav Fuchs. Na základě jeho plánů byla stavba započata dne 19. května 1931 a skončena v červnu 1932.

Vznikly dva pozoruhodně skloubené areály, protože zimní (očistné) a letní lázně tvoří dva samostatné celky, které se stýkají jen u vchodu, kde jsou umístěna všechna společná zařízení. Areál patřil ve své době k nejmodernějším na světě, neboť odpovědná komise navštívila před realizací návrhu USA, Dánsko a Nizozemí a podle tamních vzorů architektovy plány doplnila. Dvoupatrová rozměrná železobetonová budova očistných lázní byla na svoji dobu vybavena nejmodernějšími vymoženostmi. V přízemí byly umístěny parní, horko- a teplovzdušné lázně, v prvém patře našlo svoje místo oddělení vanových lázní a ve druhém sprchy a hala se vstupem na sluneční odpočinkovou terasu. K vybavení patřily 4 masážní stoly, různá zařízení pro hydrotherapii, ve vanovém oddělení celkem 24 vanových kójí a 32 kójí sprchových v posledním patře. Všechna tato zařízení fungovala celoročně a byla zásobována léčivým bahnem a vodou z termálního pramene lázní Luhačovice. První patro též vynikalo působivou vstupní halou s víceramenným schodištěm a dvěma zimními zahradami. Nacházely se zde také místnosti pro holiče a kadeřníky a rovněž restaurace.

V letních lázních dominoval prostoru velký bazén o rozměrech 50 m x 50 m rozdělený na oddělení pro neplavce široké 30 metrů a menší oddělení pro plavce, které končilo hloubkou tří metrů na straně se skokanskou věží. Pro výuku plavání byl určen bazén o rozměrech 25x10 metrů, kde mohla pohodlně cvičit celá třída. Pro pohodlí návštěvníků bylo určeno 154 převlékacích kabin a 5050 věšáků pro odložení šatstva signalizuje, že se počítalo se stejným počtem návštěvníků.

Městské lázně v Zábrdovicích byly zřízeny nákladem 7 500 000 Kč. Do této částky není započítána cena stavebního pozemku a nutných úprav, které byly provedeny na účet příslušných investic jednotlivými odděleními městského stavebního úřadu. Lázně fungovaly s nevelkým přerušením na konci války až do 90. let 20. století. Jenže, jak už víme, pan architekt Bohuslav Fuchs má na osudy svých realizací v Brně trochu smůlu. Zemanovu kavárnu jsme mu zbourali a po letech nahradili replikou. Úpadek budovy továrny Alpa v Králově Poli zjevně nikoho nezajímá. A na restauraci, rekonstrukci či jak to vlastně nazvat doplatila už budova Moravské banky na náměstí Svobody, Pavilón města Brna na výstavišti, dojede na ni hotel Avion i Masná burza, takže lázně v Zábrdovicích nemohly být výjimkou. Skokanský můstek zůstal jako memento či výzva pro sebevrahy a na opravu budovy zimních lázní nedošlo vůbec. Od roku 1998 tak stavba úspěšně chátrá a zoufalství magistrátu jen dokazuje fakt, že ji neúspěšně nabízel kaktusářům, akvaristům a naposled i vinařům. Přitom 100 miliónů, na které by oprava na konci minulého tisíciletí přišla, je v rozpočtu města kapkou. Třeba Lednice má dnes lázeňskou kolonádu za 100 miliónů a chybí jí k tomu jenom ty lázně.

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307