Zdravotnická záchranná služba

Tak jsem se dočetl, že při rekonstrukci Zelného trhu byl objeven historický pranýř. Musím říci, že je to potěšující informace, včetně zprávy, jak takový pranýř vypadal a sloužil, železná klec inklusive. Obávám se však, že by dnes celé náměstí obložené klecemi nestačilo. Takové svérázné ZOO politických oblud. Zelný trh si ale nechme, až se tam práce nějak pohnou a dnes se věnujme humánnější instituci.

Nedávno se přestěhovala z náměstí 28. října zdravotnická záchranná služba. Když jsem navštěvoval gymnázium na nedaleké Třídě kpt. Jaroše, bylo houkání sanitek nezbytnou kulisou naší výuky. Vyjížděly z historického domu číslo 23, který byl za tímto účelem postaven již v roce 1886 a to shodou okolností současně s budovou naší školy a stejným stavitelem. Tehdy v Brně vznikl charitativní spolek, který v době bezprostředního ohrožení země válkou opatřo-val potřebné množství prádla, šatstva, obvazového materiálu a dalších věcí. Vznikl na základě zkušeností získaných za války proti Prusku v roce 1866, kdy ve dnech 12. července až 15. září pruská armáda okupovala Brno. Vojenská rakouská správa tehdy vybudovala na brněnském nádraží provizorní obvaziště. Neuskutečnila však už svůj plán na zřízení rezervní vojenské nemocnice. Spolky podobné spolky tomu brněnskému byly v červnu 1879 sloučeny do Ra-kouské společnosti červeného kříže (RSČK). Protože během mobilizace mělo Brno sloužit jako občerstvovací stanice a lazaretní město, bylo v roce 1882 rozhodnuto zbudovat pro RSČK budovu, kde by byla uskladněna zdravotnická výstroj, oděvy a různé potřeby pro případ války. Kromě kanceláří, skladů a dalších prostor pro spolkovou činnost tady měla být v případě války otevřena i rezervní nemocnice. Pozemek spolku darovalo město, architektonický návrh provedl Alois Prastorfer a stavitel Eduard Exner touto novostavbou zahájil výstavbu celé nové čtvrti kolem bývalého Hutterova rybníka, vlastně nad stále ještě otevřeným korytem Ponávky.

Alois Prastorfer pocházel z Vídně, kde se narodil v roce 1846 a pak postupně vystudoval vyšší reálku, polytechnický institut a Akademii výtvarných umění. Byl kromě dalších také žákem Teofila Hansena, v jehož soukromém ateliéru působil dva roky jako kreslič a stavbyvedoucí. Po tříleté studijní cestě do Středomoří nastoupil v roce 1875 místo profesora německé státní průmyslové školy v Brně, kde pak vyučoval až do odchodu do penze v roce 1905. V roce 1877 se neúspěšně ucházel o místo profesora pozemního stavitelství na německé technice, ale od následujícího roku tam působil jako soukromý docent kreslení. Na konci 80. let se také po smrti přednosty městského stavebního úřadu Franze Neubauera ujal budování nového areálu Ústředního hřbitova. Pro Prastorfera se stal hřbitov doslova životním úkolem. Nejen, že se mu věnoval prak¬ticky po celou svoji tvůrčí dráhu, ale našel si vynikající spolupracovníky a speci-ální úkoly řešili dokonce italští odborníci. Později Prastorfer navrhne plány na nadační dům U čtyř mamlasů, o němž jsme tu už psali. Sochařskou výzdobu tam zajistí Johann Eduard Tomola, jehož vilu s ateliérem v Hybešově ulici pak Prastorfer, který Tomolu jako autora sakrálních plastik dobře znal, realizoval v r. 1885.

Přestože budova na tehdejším Winterhollerově náměstí sloužila již od r. 1886, byla spíš spol-kovým domem Červeného kříže. Rozhodnutí o zřízení záchranné stanice poskytující rychlou pomoc při pouličních nehodách padlo až v roce 1890. Německá záchranná stanice sídlila v Měnínské ulici, zatímco pomocná stanice čs. spolku Červeného kříže se po vzniku republiky usídlila právě na náměstí 28. října. Vznikla díky spolupráci vedoucích členů Dobrovolných hasičů, kteří v budově též nalezli útočiště a ČsČK v Brně s cílem rychlé pomoci raněným a nemocným. Na začátku 20. let neměla zdravotní služba v Brně vlastní dopravní prostředky a tak se zranění a nemocní do nemocnic převáželi najatými drožkami, na vozících nebo se přes město i přenášeli. Teprve v roce 1923 věnovala Dr. Alice Masaryková první automobil – osobní auto značky Ford T pro převoz nemocných. Postupně přibyly vozy i dobrovolní sama-ritáni, takže dnes už nehrozí, že v případě zdravotní indispozice zůstanete ležet na ulici. I když...

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307