Židenice - adresa poslední

Jsem rodák ze Židenic a přestože se nám za mého dětství říkalo „žideničtí sígři“, jsem na svoje rodiště hrd. A nemá to nic společného s tím, že tam nějaká léta starostoval můj spolužák Staňa Juránek. A protože všichni rodáci jednou dojdou ke konci své cesty, byl jsem rád, že Židenice nepřišly o svůj hřbitov, jako se to stalo mnohým městským částem.

Hřbitovu se říkalo Nový, protože vznikl místo zrušeného staršího hřbitova v r. 1886 a hned se začal rozrůstat, až se stal druhým nejvýznamnějším v Brně. Taky za Ústřední hřbitov zaskakoval, neboť tady nekončili svoji cestu jen žideničtí, ale i občané dalších brněnských částí, jež svůj hřbitov postrádaly, a bylo to sem blíž, než na „Centrálku“. Hřbitov musel být na konci 80. let rozšířen až za ulici Údolíček a dnes zabírá plochu přes 8,2 ha, na níž je na 7 500 hrobů a v nich bezmála 28 000 pohřbených. Adresa čísla posledního je Balbínova 55, protože touhle ulicí, pod okny domku, kde se narodil Bohumil Hrabal (ale prožil tu jen dva roky) stoupaly do prudkého kopce pohřební vozy.

Smuteční síň Židenice

Foto: Libor Vykoupil 

 

Obřadní síň, která byla postavena v dolní části hřbitova, má však adresu vedlejší ulice, Meluzínovy. Na jejím konci nalezneme parkoviště a pak, s odstupem od vchodu do areálu, skvostný architektonický kousek z dílny nestora brněnské architektury prof. Ivana Rullera. Tento dosud žijící brněnský architekt se narodil shodou okolností 17. listopadu 1926. Na jeho tvorbě je dobře patrný vliv funkcionalismu 30. let a moderny. Vychází ostatně z brněnské školy, kde po druhé světové válce vystudoval u významných architektů tehdejší doby, mimo jiné u Bohuslava Fuchse a především Bedřicha Rozehnala, u něhož byl už za studií asistentem. Než mu bylo v r. 1970 odňato členství ve Svazu architektů a byl zbaven možnosti vyučovat a publikovat, stihl se podílet na novostavbě hotelu International a Janáčkova divadla, mezi jeho významné projekty patří prosklená budova Ingstavu ve Vídeňské ulici (dnes Business Centrum), budova zlatnického družstva Karát zasazená do kontextu historické zástavby u Měnínské brány, a především technicky náročná hala Rondo.

Budovu obřadní síně v Židenicích realizovali podle jeho návrhu v r. 1984. Na dobu svého vzniku je to velmi pěkná stavba a i poučený amatér pozná, že architekt, který ji projektoval, velmi vtipně citoval Miese van der Rohe, což má samozřejmě v Brně svůj hluboký důvod. Když se tam jen pár dní před listopadem 1989 konal pohřeb Jana Skácela, byla budova ještě velmi nová a vypadala skvěle, vzdušně a prostorně. Tehdy tak moderní břidlicový obklad a velké plochy kouřového skla jí dávaly vzhled dostatečně důstojný a přitom moderní. Byla prostorná, ale přesto jsme se tam tehdy zdaleka všichni nevešli.

Židenická obřadní síň
Židenická obřadní síň

Židenická obřadní síň 2

Židenická obřadní síň                                                

Neuplynulo od té chvíle ani dvacet let, když statik v r. 2007 velel budovu z technických důvodů zavřít. Pobyt v jejích prostorách už nebyl bezpečný. Smuteční síň nebyla ve správě Židenic, ale vždy města Brna, a to se staralo jen minimálně. K aroganci moci patří, že pohřeb režimem pronásledované básnické legendy se musel konat odsunut do Židenic, ale ty jsou příliš vzdálené na to, aby se někdo staral o tamní obřadní síň. Svoje způsobily i nekvalitní materiály v 80. letech použité. Od r. 2007 budova chátrá a na konci r. 2011 bylo rozhodnuto, že bude definitivně zbourána. Oprava by stála příliš mnoho peněz. Však se zajděte podívat, břidlicový obklad, tak moderní v době stavby, opadává v celých plochách, kouřová skla jsou potlučená. Do díla se tu dali sběrači kovu, otrhali okapy a i vevnitř rabovali. Kdo je to, kdož vleze do chrámu moderní smrti a páčí tam zařízení na spouštění rakví? Má nějakého Boha?

Pohledem přes skla můžete spatřit zařízení interiéru, které se nikdo nenamáhal alespoň odstěhovat, sedačky, křesla, stolky, harmonium a jiné zachovalé kusy vybavení dosud zůstávají v místnosti jako trapné svědectví o rozpacích majitelů nad dalším osudem budovy. Zahlédnout můžete i plastiku Olbrama Zoubka a obrazy a vitráže Netíkovy. Ze smuteční síně tedy nebude kulturní památka, ale rozhodnutím rady města Brna pěkný dárek panu prof. Rullerovi k jeho pětaosmdesátinám. Kterého architekta by nepotěšilo, když mu k jeho životnímu výročí nabídnete zbourání jeho špičkové stavby. Doufejme, že pan profesor není chabrus na srdce, víc podobných dárků by jej mohlo porazit. Jak moc se takový postup zamlouvá architektům, bude možno si ověřit na místě. Na židenickém hřbitově totiž odpočívá jiný významný architekt Brna, Jindřich Kumpošt. Tento autor mimo jiného i budov Okresní nemocenské pokladny mezi ulicemi Nerudovou a Zahradníkovou se bude jistě v hrobě obracet.

 

Libor Vykoupil

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307