Jiří Pecha jubiloval v sukni

Divadlo Husa na provázku, které vstoupilo do 47. sezony, věnuje čas od času pozornost české klasické próze, někdy v propojení nemystifikujícího pohledu s hudebním ozvláštněním. Nyní scenáristické duo dramaturga Petra Oslzlého a režiséra Iva Krobota znovu sáhlo po jedné z nejznámějších a „nejnárodnějších“ knih naší literatury – Babičce (1855) Boženy Němcové.

Jiří Pecha

Po někdejší premiéře v září 1997 se jako zdejší nejžádanější titul (s 312 vyprodanými představeními) udržela na repertoáru do r. 2006.  Poněkud zkrácená jevištní verze s uplatněním několika tehdejších představitelů při generačně omlazeném obsazení dodržuje v zásadních konturách původní podobu, když autorčiny „obrazy venkovského života“ částečně vymaňuje z obrozeneckého dobového kontextu žánrovým označením „fetišistická revue“. Slouží všem inscenátorům ke cti, že se nespokojili s prvoplánovou parodií, nýbrž ke školou i nejedlovskou ideologií zprofanované předloze přistoupili s dostatečnou dávkou vážnosti a pokory.

V textové složce dvojdílného, bezmála tříhodinového nastudování nechybí z prózy, vyznačující se potlačením fabule a převahou popisu, nic podstatného; snaha neoželet takřka žádnou z figurek, které se Starým bělidlem třeba jen mihnou, nutí obsadit téměř všechny členy početného souboru do více úloh. Epické povaze originálu zvolená forma revue vyhovuje; jakožto němá, ale všudypřítomná bytost ve fantaskním kostýmu a s kyvadlem prochází relativně uzavřenou komunitou poněkud zvýrazněná figura Čas (Jan Kolařík).

Představení nejprve zachycuje běžný život Proškovy rodiny a poté se až marnotratně rozevírá do zvykoslovného koloběhu zemědělského a církevního roku (srov. poezii vánočních obřadů nebo pochůzkovou hru o sv. Dorotě). Součástí působivé jevištní mozaiky jsou úryvky z autorčiny korespondence, Seifertovy Písně o Viktorce (před třiceti lety ji tu uvedla Eva Tálská) i z dalších pramenů.  Zkušený režisér I. Krobot pojal Babičku pietně a s akceptovatelnou ilustrativní důkladností. Ani tentokrát se sice nevzdal rádobyzcizujícího vtipkování (citace z Maryši, David a Goliáš V+W), ale uchoval vícevrstevnatost pohledu – např. Barunčina dětsky naivního v kontrastu se zkušeností dospělého člověka někdejší i dnešní doby. Respektuje základní ladění prózy s hlavním důrazem na přirozený řád a s klíčovou optikou harmonického souladu lidí, prostředí a přírody, aniž by se vzdával odstupu, nadhledu nebo humoru.

O výbornou hudební složku se podělili osvědčený spolupracovník „Provázku“ Zdeněk Kluka s primášem Hradišťanu Jiřím Pavlicou. Zásluhou rockového a cimbálového tria se hlavně v podání trojice Zpěváků ozvou zejména vyprávěčské pasáže s šibalským refrénem „Jakápak asi ta babička bude?“. Do nepopisné scénografie Václava Špaleho a Jána Zavarského dobře zapadají mírně hyperbolizující „kašparovské“ kostýmy Sylvy Hanákové a Alice Novotné.

Také nyní hospodaří na Starém bělidle Babičky dvě. Podle očekávání zůstává hlavním diváckým magnetem v titulní postavě Jiří Pecha (v sukni se objevil už kdysi u dvou verzí Brechtovy Svatby), v den druhé premiéry přijímající zástupy gratulantů ke svým sedmdesátinám. Zkázněný, do detailů propracovaný výkon dává i nezasvěcenému návštěvníkovi po několika minutách zapomenout na interpretovu vousatou tvář a umožní – při střídání nebo současné přítomnosti laskavé Babičky II (křehká choreografka Zoja Mikotová) – vychutnat prostou srdečnost, stařecké mentorství či popudlivost, a také integrující funkci kreace, za niž herec obdržel Cenu Alfréda Radoka v ad hoc vytvořené kategorii „Nejlepší mužský herecký výkon v ženské roli“.

Dívčí důvěřivost copaté Barunky konfrontuje s postoji trápené spisovatelky Tereza Marečková, spolehlivě se prosadí rovněž Nicole Maláčová (operně deklamující Paní kněžna), Simona Zmrzlá (půvabná Viktorka a Komtesa Hortenzie), Pavel Zatloukal (po osmi letech od derniéry opět makaronsky zkomoleně hovořící Pan Prošek) i někteří další.  Poetická a múzická provázkovská inscenace Babička – Šťastná to žena (provázená několikerým publicistickým vyznáním jubilujícího J. Pechy) zasloužila by si podrobnější analýzu, možná i s bližší komparací obou verzí. V každém případě nemusíme mít o její vývojový přínos ani o zasloužený zájem publika obavy.  

Vít Závodský

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307