Kafkův Dopis otci jako kabaret

Dopis otci nepatří k nejtypičtějším textům Franze Kafky. Na rozdíl od Kafkových slavnějších děl je velmi osobní, a byť nebyl nikdy odeslán, je vlastně určen jedinému čtenáři. Je adresován otci, který svému synovi nikdy nerozuměl a choval se k němu se značným despektem.

List svědčí o jejich protikladných povahách. Kafkův otec se nám z textu jeví jako člověk tvrdě uplatňující svou autoritu ať už vůči své rodině nebo svým zaměstnancům. Byl praktikem vyžadujícím výkon a poslušnost. Franzovy umělecké sklony, především jeho bytostná potřeba psát byly zcela mimo jeho obzor, natož aby byl ochoten je ocenit. Alespoň tak se to jevilo jeho synovi, který se s přezíráním otce těžce vyrovnával po celý svůj život. Dopis napsal až jako šestatřicetiletý.

Kabaret Kafka

Foto: KIVA

 

Dílo samotné je tedy značně osobní a svou citovou angažovaností kontrastuje s Kafkovými známějšími texty, na nichž je vždy patrná úzkostlivá snaha po objektivitě. Zároveň se tím ale otevírá příležitost k ztvárnění dramatického vztahu obou mužů, čehož využila inscenace Kabaret Kafka režiséra Daniela Špinara uvedená v brněnské Redutě. Pět hereckých protagonistů (Jiří Vyorálek, Vladimír Marek, Martin Sláma, Michal Dalecký a Jiří Kniha) neztvárňují skutečné postavy, to text ani neumožňuje. Ztělesňují střídavě dav i vyvrhované a stranou stojící individuality. Pracují s opakováním textů a dalším zdůrazňováním motivů. Přitom nevytváří pouhou ilustraci, ale prohlubují v původním textu jeho emotivní stránky.

Dopis otci je významný i proto, že zdůrazňuje motiv charakteristický pro celé Kafkovo dílo a tím je vina. Právě vědomí neustálé nedostatečnosti a nepřijetí ze strany těch nejbližších a z toho plynoucí pocit viny tu hraje hlavní roli. To je samo o sobě dost tíživé téma. Celkové vyznění jevištní podoby díla ale takové není. Pokud je totiž do inscenace nějaký prvek přidán (např. zpěv, dětská říkanka), nepostrádá humor a text odlehčuje. S tím pravděpodobně souvisí i fakt, že hra je uvedena formou kabaretního výstupu a podobné náznaky se objevují i během děje. Jinak ovšem spojitost Franze Kafky s kabaretem příliš jasná není.

Scéna Henrika Borárose je funkčně variabilní a vlastně se obejde bez statických prvků. Využití pojízdných beden, které tvoří podle potřeby stoly, skrýše, překážky a podobně, umožnilo pohotové změny jeviště.

Již mimořádně zdařilá Korespondence V+W, inscenovaná na téže scéně v předminulé sezóně, naznačila, že inspirace myšlenkově bohatou „dopisovou literaturou“ je pro činohru brněnského Národního divadla šťastnou volbou a uvedení Kabaretu Kafka to jednoznačně potvrdilo.

 

Michal Švanda

 

Kabaret Kafka, Divadlo Reduta (www.ndbrno.cz).

Režie: Daniel Špinar 

Dramaturg: Dora Viceníková 

Scéna: Henrich Boráros 

Kostýmy: Linda Boráros 

Aautor: Franz Kafka, Daniel Špinar, Dora Viceníková                    

Osoby a obsazení: Jiří Vyorálek, Vladimír Marek, Martin Sláma, Michal Dalecký, Jiří Kniha

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307