Martyrium a mysterium faráře Toufara

Mezi brněnskými autorsky soběstačnými soubory alternativní Thálie (Divadlo Feste, divadlo Líšeň, Paradox aj.), často vystupujícími i v málo příznivých prostorech klubů či kaváren (v nejlepším případě pod „křídly“ „Provázku“, HaDivadla či Stadecu) a soustavně se věnujícími závažné společenské tematice (holocaust, poválečný divoký odsun Němců, disidentství, alkoholismus, dluhové pasti atp.), prosazuje se výrazně „nezávislá divadelní platforma pro experimenty s realitou“ DOK.TRIN.

Martyrium a mysterium faráře Toufara

V r. 2013 ji založili čerství absolventi JAMU se zahraničními zkušenostmi – tamní doktorandka a režisérka Barbara Herz a překládající dramaturg Martin Sládeček. Společně u nás poprvé scénicky připravili (a také v Praze představili) předsmrtný exilový esej Stefana Zweiga „o dějinách plných rakviček“ Svět včerejška a krátce poté morální konfrontaci antiky a osobních výpovědí čtveřice sokolských pamětníků Antigone vzletem sokolím. V rámci režisérčiných sondáží do oblasti dokumentárního divadla přišla tu letos na řadu významná premiéra z pera Alžběty Michalové a inscenátorky Barbary Herz Zpráva o zázraku (Josef Toufar).

Tragický osud prostého kněze z Vysočiny, umučeného r. 1950 při zmanipulovaném vyšetřování tzv. číhošťského zázraku, vycházel na světlo v období pražského jara a mj. se svérázně odrazil také v exilovém románu Josefa Škvoreckého Mirákl (1972). Oprávněnou pozornost vzbuzuje i v dnešní době, a to daleko dříve nežli až v souvislosti s exhumací a identifikací ostatků z ďáblického hromadného pohřebiště vzhledem k jeho zamýšlenému blahořečení nebo s nedávným nálezem zajímavých písemností na půdě fary, v níž už byla zřízena malá veřejně přístupná expozice. Známe např. televizní film Jaromíra Polišenského In nomine patris (2004) a operu Alše Březiny Toufar v pražském Divadle Kolowrat (2013). Za hlavní textový podklad posloužila DOK.TRINu čtenáři vyhledávaná důkladná monografie od básníka a rozhlasového redaktora Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli. Za r. 2012 získala anketní cenu Kniha roku Lidových novin a autor chystá její pokračování.

Osmdesátiminutová nonstop inscenace pracuje převážně s autentickými dokumentárními podklady, jako jsou policejní protokoly, pitevní zpráva, vzpomínky vesničanů nebo dopisy rodiny úřadům i prezidentu Gottwaldovi. Na sklepní scéně Divadla Husa na provázku, která sama o sobě vytváří klaustrofobicky tísnivou atmosféru, odvíjí se montáž o Toufarově selském dětství, středoškolských studiích (syn hostinského a starosty z Arnolce maturoval až jako třiatřicetiletý), královéhradeckém semináři, obětavém kněžském působení ve dvou obcích na Vysočině. Především však sledujeme jeho měsíční statečný zápas s mašinérií StB, mající za úkol ve valdické věznici z Toufara doslova vymlátit kompromitující přiznání do data únorového výročí. V minimalistické výpravě Markéty Sládečkové (dvojitý malířský žebřík, kovové drátěnky, dřevěné lavice, květináče s liliemi, provaz a několik dalších rekvizit), úzkým kobercem propojené doprostřed diváků, oslovených již v předsálí, a s hudbou osvědčeného Maria Buzziho pohybovala se na malém prostoru pětice herců, zčásti obsazených do více postav. Ve zcela uvěřitelné titulní roli vyniká člen MdB Michal Bumbálek, pojatý v přímočaré přirozené prostotě a nezáludnosti: ne jako zemitý selský syn a programový protirežimní bojovník, spíše coby figurou subtilní, bezelstný, chronicky nemocný, ale vnitřně silný introvert, nakonec přece jen přinucený k podpisu zfalšovaného přiznání. Zjevem uhlazeného cynického estébáckého vyšetřovatele Ladislava Máchu, během katansky naturalistického bití a smýkání vězně netečně žvýkajícího tlačenku, ztělesňuje jeho souborový kolega Pavel Doucek. Rozdílné ženské figury (chladná vyslýchající kamenné tváře Hlaváčková, zdravotní sestra, farářova neteř Marie Pospíšilová) spolehlivě diferencuje Jitka Jackuliaková. Víceméně doprovodná funkce připadla Ondřeji Krausovi a Tomáši Žilinskému (vesničtí kluci, studenti, ministranti).

Faktograficky poučené nastudování v ostrých střizích a s antiiluzivní modelovostí demonstruje zejména průběh sadistických výslechů vedených zaslepenými kariéristy, nepatetickou statečnost ponižovaného, leč evangelijního odpuštění schopného sedmačtyřicetiletého duchovního i demagogické proticírkevní zneužití celého případu. Emocionálně působivá, místy až mrazivá inscenace využívá simultánních výjevů i jevištních symbolů (odkaz na Pietu či ukřižování) a metafor (kravský zvonec jako mešní kalich). Dokáže spojit tvůrce i diváky do společné spirituální komunity nebo – po jedné z repríz ‒ podnítit veřejnou debatu publika se zasvěcenými hosty – teology, historiky a literáty.

Vít Závodský      

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307