Nový brněnský Othello promlouvá třemi jazyky

Letos je tomu 450 roků, co se narodil William Shakespeare (1564-1616), jeden z nejvýznamnějších dramatiků všech dob, ne-li vůbec ten neuznávanější. Toto výročí nemohly pominout ani brněnské činoherní soubory, jejichž nové shakespearovské inscenace vybízejí k vzájemnému srovnání. Městské divadlo Brno premiérovalo v sobotu 5.dubna na Hudební scéně Benátského kupce, činoherní soubor Národního divadla Brno nabídl v pátek 25.dubna v Mahenově divadle zbrusu nové pojetí Othella.

Nový brněnský Othello promlouvá třemi jazyky

Jestliže obě nastudování kromě cca tříhodinového rozpětí mají něco společného, pak je to především jejich okázalost a majestátnost včetně toho, že vedení obou souborů do stěžejních mužských rolí angažovalo hosty: v Benátském kupci je Shylockem Bolek Polívka, titulního Othella vytváří dvaačtyřicetiletý bratislavský rodák Robert Roth, člen činoherního souboru Slovenského národního divadla. Z pomyslného shakespearovského soupeření obou brněnských činoher jednoznačně vítězně vyšlo „divadlo na Lidické“.

Othello „v Mahence“ zaútočí na diváka především mnoha otazníky. Snad nejvehementněji se připomíná nejasnost, proč Roth part titulního žárlivce chrlí ve třech jazycích: v češtině, slovenštině a angličtině, přičemž z jednoho do druhého přechází i během jedné a téže věty. Rothův Othello jde vůbec proti tradici. Nemá v sobě snad nic z vojenského velitele, je to spíše jakýsi „patologický chcípáček“, který pohyby asociuje něco mezi orangutanem a úskočným skřetem, který připomíná Quasimoda. Leckterý divák se také právem může ptát, proč maur Othello, ač se o jeho černé kůži v textu hovoří od prvopočátku, prochází inscenací takto absolutně nepoznamenán. Jeho odhalené neopálené tenoučké paže jsou totiž spíše běloskvoucí než jakkoli „přičmoudlé“. Když však Roth jako Othello škrtí v závěru Desdemonu, je tak černý, jako by právě prolezl tím nejčernějším komínem. Navíc není Rothovi vždycky dobře rozumět, což se týká i klíčového závěrečného monologu.

Nový brněnský Othello vznikl pod režijní kuratelou letos třiačtyřicetiletého Rastislava Balleka, rodáka z Banské Bystrice. Inscenace se odvíjí na holém černém jevišti (scéna Jozef Ciller), které skýtá hluboký průhled do svých nejzazších útrob. Tuto univerzální strohost podtrhuje vysutá rampa s rozžatými reflektory, z kteréhožto celkového výtvarného řešení lze cítit snahu o nadčasový rozměr. Je to tedy Othello značně demytizovaný a svým způsobem nemálo aktualizovaný a zcivilněný, ba, bohužel, i vzhledem především k celkové Ballekově režijní koncepci značně zvulgarizovaný (český překlad Jiří Josek, slovenský Ľubomír Feldek). Lze dokonce říci, že Ballek tuto tragédii srazil až k přisprostlé přízemnosti, čímž Shakespeara záměrně značně deklasoval. Snad nejmarkantněji je to patrno v režisérově pojetí Desdemony (Lucie Schneiderová), která na scénu nevstupuje jako cudná a spanilá dívčina. Už svým nevkusným pestrobareným oděvem (kostýmy Katarína Holková) připomíná nevycválanou sexuchtivou puberťačku z nějaké diskotéky. Ballek správně neodhadl ani časové rozpětí představení. Sotva únosná je takřka stominutová délka předpřestávkového bloku. Silnější momenty mnohdy zatlačuje do pozadí divákovy mysli pokles napětí, k čemuž značnou měrou přispívá přemíra nejrůznějších šumů, zámlk, pazvuků apod. Společným jmenovatelem hereckých výkonů je jejich přehnaná křečovitost, ba až choleričnost.  A na první pohled jsou sotva pochopitelné leckteré výjevy. Za všechny alespoň ten, kdy se na scéně bez jakéhokoli slovního projevu staví jakýsi masivní hangár z celtoviny, jakýsi obrovský vojenský stan, který však titíž vojáci vzápětí demontují. Vysloveně samoúčelná scéna se značně časově retardujícím dopadem, která volá po škrtu. Originální každopádně není závěrečné Jagovo splynutí s publikem. Bedřich Výtisk sestupuje ze scény do jeho řad a „mizí“ v nich. Před několika lety už přesně totéž v opeře Slovenského národního divadla při Verdiho Othellovi činil operní Jago.

Nové brněnské nastudování Othella je v jistém slova smyslu „zkouškou tolerance“ publika. Závěrečný premiérový aplaus byl sice mírně nadprůměrný, na druhé straně leckteré sedadlo zůstalo po pauze prázdné.

Vladimír Čech

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307