Opereta dostává v Brně další šanci

V loňském roce se v našem městě oživil interpretační i divácký zájem o „podkasanou múzu“: víceméně na amatérské bázi se zrodilo Nové operetní studio, vedené Josefem Šabakou za podpory jeho spoluprodukční a umělecké poradkyně muzikoložky Evy Šlapanské.

Opereta dostává v Brně další šanci

Po zrušení operetního souboru se samostatným orchestrem ve zdejším Národním divadle zhruba před deseti roky nežila zejména klasická opereta v Brně právě na výsluní, neodpovídalo by však zcela skutečnosti, že k vidění nebyla vůbec. Část rozpuštěného ansámblu, ochotná a schopná respektovat profesionální nároky ambiciózního ředitele Stanislava Moši, objevila se (a dodnes tu působí) v Městském divadle Brno, kde se za šéfování Igora Ondříčka konstituoval samostatný zpěvoherní soubor. Na Lidické nedávno důstojně oslavili desetiletku nově postavené a moderně vybavené Hudební scény pro 670 diváků. Pravda, kromě několika činoherních výjimek tu převažují světové i původní domácí tituly muzikálové; zejména počátkem tisíciletí se však na ní (a to zpravidla v nemuzeálním režijním pojetí) objevovaly slavné operetní hity – např. hned jako druhá premiéra Lehárova Veselá vdova a poté Straussův Netopýr, Offenbachův Orfeus v podsvětí nebo Hervého Mam´zelle Nitouche. Nabídku tu a tam obohacovaly hostující scény, kupř. v mezinárodních hudebních přehlídkách, soustřeďovaných k MdB před koncem sezon. Do klasických operetních sfér zabrousí také opera NdB, kde můžeme nyní zhlédnout třebas Netopýra nebo Nedbalovu Polskou krev.

Skupina mladých i starších operetních nadšenců, současných či budoucích studentů zpěvu i zájemců z občanských povolání, nabídla před více nežli rokem nejprve mozaikovou féerii líbivých árií se smyšleným příběhem Amorem střelen (režie Jaromír Brych). Díky pochopení NdB a podpoře tamního Klubu přátel opery a baletu získala na různých místech možnost variabilního zkoušení a spolehlivé útočiště našla v hlavním sále Reduty – nejstarším stále fungujícím divadelním stánku střední Evropy, kde se právě opereta v rozličných vývojových fázích (připomeňme alespoň obzíravé úsilí zasvěceného dramaturga a znalce nastupujícího světového muzikálu Iva Osolsobě) nacházela. Počátkem letošního roku zde pak měla premiéru celovečerní opereta skladatele Járy Beneše a libretistického čtyřlístku Tobis – Špilar – Mirovský – Rohan Na tý louce zelený. Poprvé byla uvedena r. 1935 v divadle Na hradbách v režii tehdejšího šéfa operety Karla Smažíka a dále např. za režie ředitele Miroslava Zejdy v Satirickém divadle Večerní Brno (1971), v Redutě při nastudování Stanislava Fišera (1982) nebo – možná kvůli protahovanému uzavření chátrající Reduty - v polovině devadesátých let v Mahenově divadle.

Příprava posledního projektu „Studia“ probíhala sice za nesnadných podmínek, ale na druhé straně co do propagace docela velkoryse. Díky důslednosti a výřečnosti agilní produkční se podařilo získat celou řadu sponzorů (mezi nimi vtipně i Lesy ČR a Lesy města Brna), nebývalý počet odborných poradců i hereckou spoluúčast čtyř členů brněnských profesionálních divadel. Inscenace byla dedikována šestnáctiletému (1919 – 1935) hereckému i režijnímu brněnskému angažmá Oldřicha Nového, který tu v pouhých pětadvaceti zastával šéfovskou funkci. Konkrétně na tomto titulu zde již neparticipoval, avšak později hrál též v jeho filmové podobě. Rozmáchlý premiérový večer, doprovázený výstavou obrazů Žanety Zieglerové, nesl se už od úvodního foyerového přípitku s rozdávanými krabičkami lesněnek ve stylu třicátých let. Po boku souborového vedoucího pochlubila se v oficiálním uvítání nabitého hlediště příslušně kostýmovaná Eva Šlapanská poskytnutou záštitou hejtmana JmK Michala Haška a před oponu pozvala i jednoho z bývalých ztělesnitelů postavy samorostlého, sklence vždy nakloněného hajného Štětivce Jiřího Jurku. 

„Štamgastům“ známá story z prosperujícího rodinného velkostatku, který přes odpor přitažlivého lesního inženýra Jiřího Miláčka (Miroslav Ondra) hodlá nepoučeně zmodernizovat mladá dědička Alena Skalická (Markéta Böhmová), vygeneruje ve třech prostředích (včetně pouťového) s pomocí několika místních i přespolních figurek více či méně vtipná nedorozumění a pochopitelně skončí zaláskovaným happy endem. Dlouholeté pedagožky brněnské Konzervatoře, režisérka Ludmila Slavíková-Slancová a její spolupracovnice Aranka Lapešová, setkaly se s tímto melodicky líbivým opusem svého času coby herečky. Byly si vědomy různých limitů teprve se konsolidujícího souboru, a tak při dramaturgii Silvie Adamové, v jednoduché malované kulisové výpravě, s odpovídajícími a obměňovanými dobovými kostýmy a v choreografii Renaty Hanákové vytvořily divácky nenáročnou podívanou v duchu pietně, bez jakéhokoliv aktualizačního odstupu či nadhledu pojímané hudební retro komedie. Prozatím není na místě poměřovat nastudování ani s jinými amatérskými kolektivy Brna. Tentokrát na nás z jeviště Reduty dýchla nadšenecká atmosféra, snad nepříhodněji označitelná starobylým termínem „liboherectví“. V ní lze v balancování na hranici kýče akceptovat (ale nikoli nadlouho tolerovat) momentální výkon šestičlenného orchestru (dirigovala Valeria Černohlávková Maťašová) v souhře s odlišně disponovanými sólisty, mezi nimiž zaujal např. Tomáš Jeřábek v roli popleteného profesora Václava Bulfínka. Nabízí se otázka, zda by dnešní poctě Oldřichu Novému spíše neodpovídalo vzít si příklad třeba z filmu Pytlákova schovanka, v níž si umělec, vždy znalý jemné ironie, dokázal parodicky udělat legraci ze svých dřívějších kreací.

osavadní přízeň reprízového publika nasvědčuje tomu, že o znovuvzkříšenou tradiční zpěvohru v Redutě zájem je. Nové operetní studio má pro ně vyhlédnutou předlohu ještě starší a náročnější – Bratránka z Batávie od Eduarda Küneckeho. 

Vít Závodský

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307