Opuštěné Dido slušely rudé mozartovské stěny

Domenico Natale Sarri (1679-1744), jehož život a tvorba jsou spjaty s Neapolí, složil asi 25 oper, z nichž většina zhudebňuje hrdinské náměty. Z okruhu těchto témat nevybočuje ani skladatelova tříaktová opera seria Didone abbandonata, Opuštěná Dido, která vznikla na mnohokrát zhudebňované libreto Pietra Metastasia. Nicméně právě Sarri byl první, který k němu sáhl.

Dido

Volba Opuštěné Dido nebyla náhodná. Novodobí inscenátoři vyšli z verze, která byla v Brně uvedena během karnevalové sezony 1734-1735 v budově, která nesla název Teatro della Taverna. Což je předobraz dnešního Divadla Reduta, jež stojí na témže místě.

Nedávné brněnské vzkříšení tohoto polozapomenutého Sarriho operního dramatu nikoli do Divadelního, ale do tzv. Mozartova sálu s dnes již proslulými rudými stěnami. A v témže dominantním barevném ladění se pak odvíjelo celé nastudování, které oscilovalo mezi komorně stylizovaným barokním operním divadlem a historicky kostýmovaným koncertním provedením. Z divákova pohledu vpravo vzniklo rudé minijevišťátko, které vzhledem ke shodnému zbarvení se stěnami působilo, jako by tu stálo „odevždy“. Aktéři na ně vstupovali a z něho odcházeli buď do zákulisního průchodu nebo bočními dveřmi do foyer. Pod režií a scénografií byli shodně podepsáni Tomáš Pilař a Patricie Částková, která tu figurovala i jako dramaturgyně. Celá inscenace nezapře vláčný tah, který však rozhodně nepůsobí neinvenčně. Pohybové zvlnění především stojí na mnohdy „sošné“ gestikulaci, pro kterou je příznačný patos. Patos, který však koresponduje nejen s libretem, ale i s hudebním duchem celé tříaktové opery. Opera končí bezvýchodně a představitelka Dido sestupuje z pódia a středem hlediště míří z divákova dohledu. Kritickou připomínku mám pouze k tištěnému programu, jehož autoři si mnohdy nevěděli rady se skloňováním antických jmen. Největším chudákem v tomto ohledu byl Didonin nápadník Aeneas, zde prezentovaný pouze v italské verzi jako Enea

Jedním z pořadatelských patronů celého projektu bylo občanské sdružení Opera na cestách, a tak lze doufat, že se tato Opuštěná Dido také „vydá na cesty“ a třeba tak zakotví na dalších štacích.Ze šestice sólistů se mně – a zřejmě nejen mně (referuji o repríze 19.února) – nejvíce líbil barytonista Roman Hoza jako maurský král Iarba. Třebaže je Hoza ještě posluchačem JAMU, pěvcův zvučný a sytý hlas už teď působí výsostně rozvinutě, jeho výkon byl zkrátka plně profesionální. Jako Enea, trojský hrdina, Stanislava Jirků, mladá sólistka pražského Národního divadla. Také zvučný hlas velmi příjemného témbru a neselhávající techniky. Do titulní role byla obsazena sopranistka Andrea Široká, sólistka brněnské opery, jejíž výkon rovněž zasluhuje uznání. Řada pasáží jí vyšla velmi dobře, jiným především scházela širší výrazová bohatost, na což doplatilo vyznění zejména táhlých árií. Mezinárodní punc celému projektu dodávalo angažmá souboru mladých profesionálních instrumentalistů z Katovic {ohl} Orkiestra Historyczna, který se věnuje historicky poučené interpretaci na dobových nástrojích. Orchestr za řízení Jana Čižmáře podal vitální, avšak

svrchovaně stylový výkon. Mottem putovního operního projektu Opera na cestách, je , jak v tištěném programu čteme, “opera je vášeň na celý život!”, což jistě zní nadneseně a pateticky. Na druhé straně odlesk tohoto motta nastudování Opuštěné Dido rozhodně nezapřelo.

 

Vladimír Čech

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307