Polská krev potěší i pohladí

Nedbalova Polská krev je bezesporu nejpopulárnější českou operetou. Žádná jiná neobsahuje tolik evergreenů jako právě ona. Nové brněnské nastudování tohoto díla, které připravil operní soubor Národního divadla Brno, se právem setkává s kladnou návštěvnickou odezvou, která potvrzuje nejen oblíbenost tohoto titulu, ale i hlad po operetě jako žánru.

Polská krev

Hlediště Janáčkova divadla bylo o premiéře v pátek 28. března oproti většině jiných operních premiér zaplněno víc než slušně. Evidentně spokojené publikum reagovalo spontánně a nešetřilo ani častými hlasitými projevy uznání. Právem.

Mladý, leč již nemálo renomovaný režisér Tomáš Pilař se nesnažil za každou cenu naroubovat na úsměvný příběh jakékoliv svévolné inovační naschvály. A to jistě i s  ohledem na starší  generaci, která bude snad vždy v publiku u tohoto žánru hudebního divadla převažovat. Inscenace tak sice dýchá tradicí, přesto to není žádné zaprášené muzeum. Naopak. Pilařovi se skvěle podařilo na celé dílo nahlédnout jak s respektem k originálu, tak s laskavým ironizujícím odstupem signalizujícím, že jde o pohádku pro dospělé s jasně prvoplánovým happy endem. A takovýto ironizující, ba nejednou až vtipně karikující hladivý osten nezapře ani vtipně velenápaditá choreografie Hany Litterové, která je podstatnou složkou celé inscenace. A balet Taneční konzervatoře Brno se v „naordinovaném hopsání“ s gustem přímo vyžívá. Předností inscenačního pojetí je i důraz na výtvarnou svěžest scény i kostýmů. Výtvarník Aleš Valášek vsadil na jasně světlé barevné odstíny, stěny jsou třeba lahodně bílé, takže vše působí velmi prosluněně a vzácně sladěně. Hledět třeba na kompars v zelenobílých krojích je doslova pastva pro oči. Na inscenaci se alespoň na první pohled zřejmě dramaticky šetřit nemuselo. Nerozluštěným rébusem pro nejednoho diváka však zůstává závěr druhého dějství, kdy se horizont scény prapodivně vlní, přičemž na něm začnou rašit jakési pahýly, jakési záhadné nevzhledné křoví.

Hudební nastudování Jakuba Kleckera, který také premiéru dirigoval (alternuje Ondrej Olos), má švih a ctí taneční odpich. Operní sbor skvěle připravený Pavlem Koňárkem tradičně zněl parádně a nezklamal ani Dětský sbor Brno (sbormistr Valeria Maťašová). Stěžejní sborová sekvence Polské krve je zasazena na úvod třetího aktu, kdy početný dav spolu se sólisty v rozsáhlé dožínkové modlitbě prosí o boží požehnání. Výjev je to sice statický, přesto však výsostně působivý díky i sugestivně rozestaveným oběma sborům.

Pokud jde o premiérové sólisty, jako Helena kralovala Pavla Vykopalová. Její lahodný soprán se doslova vznášel nad orchestrem i dalšími hlasy. Mnohem méně se nesly všechny mužské hlasy, ať už šlo o hostujícího Mariana Vojtka jako Bola, Petra Levíčka jako Bronia, či Jana Šťávu v roli Zaremby apod. Pilařova Polská krev ctí tříaktový půdorys díla, takže se diváci mohou občerstvit během dvou dvacetiminutových přestávek. I s nimi se premiéra rozklenula asi na dvě hodiny čtyřicet. Všechny role jsou alternovány.

Vladimír Čech

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307