SKUTR a Liška Bystrouška

S dvojicí režisérů Martinem Kukučkou a Lukášem Trpišovským, kteří tvoří pod uměleckou značkou SKUTR jsme se v Mahenově činohře Národního divadla Brno měli možnost seznámit už minulou sezónu, kdy jsme viděli jejich nastudování hry Radúz a Mahulena. V květnové premiéře bylo uvedeno jiné slavné dílo české literatury – Liška Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka.

Liška Bystrouška

S předlohou SKUTR nakládal tentokrát ještě volněji než případě Zeyerova dramatu. Text tvůrci rozčlenili na krátké úseky s jednoduše čitelnými motivy. Přehledné jsou i charaktery postav: stárnoucí revírník (Vladimír Krátký) s hartusivou ženou (Dita Kaplanová), nepraktický, až popletený důstojný pán (Ondřej Mikulášek), hostinský s červeným nosem (Bedřich Výtisk) a jeho záletná paní (Eva Novotná), učitel – stárnoucí mládenec (Martin Sláma) beznadějně zamilovaný do mladé Terinky (Lucie Scheniderová). Ta je ovšem svou živočišností přitahována k mladému Haraštovi (Miroslav Novotný). Postavy jsou jednou provždy dány a ničím nás nepřekvapí. Představují figurky točící se kolem stále stejných sdělení. U ženských postav je tu navíc ještě všudypřítomná prvoplánová lascivita.

Jediným dynamickým prvkem je tu samotná Liška Bystrouška (Magdaléna Tkačíková). Je nejen mazanou zvířecí šelmičkou, ale zároveň představuje mládí, nespoutanost, odvahu a taky drzost. Bystrouška přináší do statického vesnického prostředí vzruch, energii i nebezpečí. Tkačíková tuto nelehkou roli zvládá a zaujme svou bezprostředností i hereckým nasazením. Svět lidí a zvířat se prolíná nejen v postavě Bystroušky. Farář je zároveň i nevrlým, ustrašeným jezevcem, chasník Harašta panovačným kohoutem, panímáma revírníková přičinlivou slepicí. Zvířecí postavy jsou zdařilým zpestřením a někdy vyloženě vytvářejí absurdní, hravou stránku inscenace, například roztomilý králík v životní velikosti (Ondřej Hart). Kostýmy (Linda Boráros) tu hrají bezesporu důležitou roli a významně se podílejí na charakteristikách postav.

Důležitá je i hudební stránka představení. Předěly mezi jednotlivými epizodkami tvoří lidové písničky částečně zpívané naživo. Tvůrci necítili nutnost přidržet se moravského folklóru, ačkoliv v dialozích je místní nářečí charakteristické pro Těsnohlídkův text zachováno. Písně mají širší záběr, který sahá v některých případech zřejmě až na Slovensko. Není jasné proč.

Inscenace sama nikam příliš dospět ani nechce. Život na vesnici jasněji než co jiného ukazuje, že žijeme v nekonečném koloběhu rození a umírání. SKUTR toto prostředí zobrazuje dost expresivně, což by nevadilo, kdyby měl divák pocit, že je za tím autentický prožitek a nikoliv jen snaha učinit hru atraktivnější. Inscenaci lze ocenit spíše pro jednotlivé nápady, drobné postřehy a vtipy. Na ucelenou výpověď o vesnickém životě minulosti nebo o lidských osudech, inscenace přece jen nedosahuje.

 

Michal Švanda

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307