Veselka jaká se často nevidí

Činohra brněnského Národního divadla zahájila letošní sezónu ambiciózním projektem. V režii a úpravě Břetislava Rychlíka uvedla důležité dílo polské literatury, Veselku Stanisława Wyspiańského, u nás známou též z filmového zpracování Andrzeje Wajdy. Dílo, které vzniklo v r. 1901, proslulo kritickým pohledem na polské dějiny, a také na ochotu naslouchat vábení různých vůdců suverénně vedoucích, kvůli vlastním ambicím, národ do záhuby.

Veselka - Národní divadlo Brno

Děj hry se odvíjí na vesnické svatbě. Ženich z Krakova si bere nevěstu ze vsi. Právě setkání svatebních hostů z města a z vesnice vytváří základní napětí mezi postavami. Svatební veselí je ovšem dost divoké, vodkou se nešetří a k temperamentní zábavě patří tanec i rvačky. Davových scénu je tu opravdu hodně. Tance svatebčanů i různé venkovské zvyky představovaly víc než interpunkci mezi jednotlivými scénami. Proto je dobře, že tvůrci zvolili erudovanou pohybovou spolupráci (Ladislava Košíková), což bylo na výsledku znát.

Když zábava značně pokročí, furiantství ženicha způsobí vpád spíše příšer než hrdinů z dávných časů. Záhrobní zjevení jsou panovačná i krvelačná zároveň. Především jsou ale tyto populisticky výmluvné zombie dobře živeny závistmi a nenávistmi Wyspiańského současníků.

Magdaléna Tkačíková pojala postavu nevěsty jako jednoduchou, mladou vesničanku obdařenou navíc dětskou bezprostředností. Spolu s Martinem Veselým (ženich) zdůrazňují zejména vzájemnou živočišnou přitažlivost. Tím se ovšem dostává do pozadí původní charakteristika ženicha jako městského intelektuála, který má v plánu pokusit se své vesnické okolí kulturně povznést. Vesničané nicméně lpí na představě o sobě jako o nezkažené vrstvě národa. Z nich vyniká postava temperamentního, násilnického Čepce (Zdeněk Dvořák), který je vždy hotov vytáhnout s cepem či kosou do boje. Jeho protipólem a výraznou figurou reprezentující krakovské hosty je rovněž temperamentní básník (Michal Bumbálek), který se v šosatém fraku pohybuje po jevišti nepřehlédnutelným způsobem. Kostýmy Zuzany Štefunkové Rusínové většinou zachovávaly historickou věrnost, ale částečně patřily i do současnosti, což mělo zřejmě podpořit nadčasovost děje. Také hudba Petra Hromádky nabízela vedle folklóru i podstatně modernější zvuk. Aktualizací vlastně ani nebylo zapotřebí a naštěstí jich nebylo mnoho.

Hra je velmi inscenačně náročná. Nečekejte přehledné realistické drama alà Maryša nebo Gazdina roba. Činohře Mahenova divadla, do její realizace byl zapojen téměř celý soubor, patří uznání za to, že si troufla na tak náročný projekt. Prakticky neuhýbala do laciné aktualizace a poctivě se snažila zprostředkovat divákovi v úplnosti Wyspiańského text a tím snad i kus polské mentality.

 

Michal Švanda

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307