Brněnské opeře chybí kontinuita

Začátkem ledna tohoto roku na místo šéfa brněnské opery nastoupil mladý dirigent Marko Ivanovič. Brněnskému publiku se představil již na letním koncertě Festivalu Špilberk a jako dirigent opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, která otevírala Festival Janáček 2014.

Marko Ivanovič

Se souborem opery se již znáte, jak se vám pracovalo?
Našel jsem tu hodně skvělých spolupracovníků a hudebníků. Hráči orchestru jsou velmi vnímaví a jsou schopni plnit i ty nejnáročnější interpretační úkoly. Ale jako u každého orchestru, i zde musí být dirigent důsledný. Vynikající je i sbor, který je skvěle sezpívaný a herecky disponovaný, což není u operních sborů obvyklé. Sólisté jsou kvalitní, ale ve stálém pracovním poměru jich není příliš mnoho, takže se bez hostů neobejdeme.

Není to škoda, že tu již není stálý soubor?
Stálý soubor tu je, jen není tak početný, jak bychom potřebovali. Nedá se nic dělat, je to celoevropský – vlastně celosvětový – trend. Zpěváci dnes nemají jazykové bariéry, a když je někdo opravdu dobrý, může si vybírat, kde zpívá a za jakých podmínek. Všechna česká i slovenská operní divadla na hlavní role angažují hosty. A nemyslete si, i naši kmenoví zpěváci zase hostují v jiných divadlech. Ale copak to není osvěžující a poučné, slyšet i jiné pěvce, než stále ty samé, jak to bylo pravidlem kdysi?

Jenže pak nemá divadlo kmenový repertoár!
Všechno má své pro a proti – jak stagionový, tak repertoárový systém.  Máte pravdu, opery se leckdy pracně nastudují, v jednom měsíci párkrát odehrají a pak odloží. Je to daň za to, že zde můžeme slyšet opravdu dobré pěvce a publikum přijde právě proto, že ví, že žádné příště už nebude. Na druhou stranu bych byl taky raději, kdyby se Věc Makropulos v Brně hrála stabilně. Ale ruku na srdce – jak by byla navštívena? Ale to už je jiný problém.

Už jste operní soubor poznal a jistě víte, že v nedávné minulosti vyvřely napovrch nějaké problémy. Kde vidíte jejich podstatu?
Já na vás vidím, čekáte, že řeknu, že peníze. Ano, peníze jsou problém, ale nemyslím si, že ten hlavní. Hlavní problém vidím v nestabilitě, chybí tu kontinuita umělecké práce. Myslím, že politici nechápou, že kvalita umělecké práce se vyvíjí a buduje velmi dlouho, v horizontu deseti i více let. Ředitel má dnes pětiletý kontrakt, ale ani ten se nedodržuje. Je důležité, aby si vytvořil kolem sebe kvalitní tvůrčí tým (dramaturg, šéfdirigent, produkční… ), který se musí umět sžít, najít společnou uměleckou řeč a formovat směřování souboru.

Máte na mysli minulé umělecké éry?
Jistě. Nejsem Brňák, ale vím, že tu byla éra například Františka Neumana či Františka Jílka, ale i dalších, ono to platí stejně jako u opery i pro činohru či balet. Nestačí, že inscenační tým postaví jedno dobré představení. Musí jich být aspoň pět sezón za sebou a to se povede, když se nadchnou nejen inscenátoři, ale také celý soubor. Na druhou stranu, aby se dalo pracovat v otevřené a pozitivní atmosféře, aby vzniklo opravdu něco kvalitního a „neopakovatelného“ je současně nutné mít finančně pokrytý provoz, opravy a alespoň elementárně důstojné mzdové náklady.

Vy máte v úmyslu v Brně zůstat dlouho?
Teď jste mne dostala, co já vím? (smích). Jistě, rád bych, ale sama víte, jak to tu poslední léta vypadalo, kolik šéfdirigentů se tu vystřídalo a jak rychle to vzdávali. Ale jsem optimista, chci věřit, že se mně i celému souboru opery bude dařit budovat další uměleckou éru brněnské opery!

S panem šéfem opery Jiřím Heřmanem se znáte dobře?
Jsme spolužáci. Dělali jsme spolu už na škole, dokonce režíroval i mé absolventské představení, operu Dívka a smrt. Už tehdy jsme si rozuměli a věřím, že naše spolupráce bude i nadále dobrá.

Slýchávám názory, že opera je dnes už mrtvý útvar, co vy na to?
Tradiční klasicko-romantická opera je skutečně už historicky uzavřenou kapitolou se svými vlastními pravidly a svéráznou estetikou. Což ovšem neznamená, že by byla divácky nezajímavá, naopak, spíš už cesta dnešního posluchače ke klasické opeře nebude tak přímočará jako třeba v 19. století. Na druhou stranu v posledních desetiletích lze zaznamenat opět velký zájem skladatelů o hudební divadlo. Jedná se zpravidla o nové, postdramatické vnímáni divadla, jako světa symbolů, obrazů. Dá se říct, že se nacházíme uprostřed jakéhosi znovuzrození opery, která ovšem častěji než v kamenných operních domech nachází útočiště v komorních divadlech a alternativních klubech.

Myslíte, že se má zachovat historizující pojetí?
Žijeme v extrémně liberální době a k historickým dílům lze dnes skutečně přistupovat jakkoli. Je možné hrát například Janáčka romanticky, jak tomu bylo v minulosti, nebo jít striktně po slovu, hrát ho civilistně, nebo puristicky hledat původní autorovy záměry. To vše je možné. Je to o přístupu dirigenta i režiséra, stačí se shodnout a je ideální, když se navíc trefí i do vkusu a schopnosti vnímání publika.

Vaše jméno prozrazuje jižanské kořeny, pletu se?
Nepletete. Narodil jsem se sice v Praze, ale do patnácti let jsem žil v tehdejší Jugoslávii. Maminka je Češka, ale tatínek je Srb a tak mám polovinu rodiny v okolí Smederevské Palanky. V patnácti jsem nastoupil na pražskou konzervatoř, kde jsem studoval skladbu a dirigování. Pak jsem pokračoval na HAMU.

Uslyšíme také vaše skladby?
Jistě, 6. února je premiéra mé rodinné opery Čarokraj. Režie a výtvarné stránky se ujal tvůrčí tým bratří Formanů a já tímto zvu všechny čtenáře KAMu (i ty nejmenší) a budu rád, když se jim moje opera bude líbit.

Děkuji za rozhovor

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307