Brnu už chybí k lesku jen koncertní sál

Profesor Eduard Schmidt je fyzik a ještě nedávno zastával nejvyšší univerzitní funkce. Působil jako rektor Masarykovy univerzity a je pyšný, že se mu podařilo prosadit už v 90. letech postavení univerzitního Kampusu. I za tohle dostal Cenu města Brna za rok 2012.  Přesto by ještě rád viděl, jak se v Brně staví koncertní sál.

Eduard Schmidt

Eduard Schmidt

 

O stavbě koncertního sálu se už tak moc nemluví

To je ovšem špatně. Brno je univerzitním, průmyslovým, ale především kulturním městem. A chce-li jím zůstat, potřebuje koncertní sál. Je to podobné, jako když se ve středověku stavěly kostely. Taky měli tehdy spoustu nevyřešených životních funkcí, neexistovala kanalizace, ale katedrály se stavěly! Byl to vklad do duchovního rozvoje a ten nelze měřit na ekonomickou výtěžnost!

Ale je přece krize, do toho teď nikdo nepůjde

A to je omyl! Naopak, investovat se musí v krizi, banky čekají na impuls, na dobře připravený projekt. Stejná situace byla počátkem devadesátých let. A naše univerzita tehdy přišla s projektem Kampusu. Byli jsme první a dostali jsme výhodný úvěr z evropských zdrojů. Štěstí přeje připraveným.

Vy jste se jako představitel Masarykovy univerzity zasloužil o spoustu kulturních projektů, proč vlastně?

Jednak jsem slušně a kulturně vychovaný (smích). A pak to vyplynulo přirozeně, z potřeb rozvoje univerzity. Chtěli jsme v 90. letech navázat na odkaz první republiky a kultivovat univerzitní prostředí. A to není jen v moderním vybavení. Ale je to i třeba o podpoře vysokoškolského sboru, nebo o snaze získat umělecká díla a vybavit jimi univerzitní prostory. Tak jsme třeba získali plastiku Vincence Makovského před Ekonomicko-správní fakultou, nebo plastiky Olbrama Zoubka a později od celé řady významných českých sochařů.

Spolupráce s městem byla tedy logická

To je pravda. Byla to doba hledání vztahu město – univerzita – kultura. Tehdy jsme spolu s ostatními rektory přišli s nápadem, že by měl existovat nezávislý poradní orgán pro kulturu a představitelé města to přivítali. Rektoři navrhli, a to nejen ze svých pedagogů, odborníky, které jmenovala Rada města, a ti se pravidelně scházeli nad problémy, které kultura nutně přináší. Nebyl v tom něčí osobní vhled či zájem, byl zaručen nadhled a nezávislé posuzování. Bohužel byl tento poradní orgán zrušen.

Ale je vytvořen orgán nový

Ano, je to poradní orgán náměstkyně primátora a ta si jmenuje jeho členy. Bohužel se to neobejde bez tlaků a zájmů, které jsou partikulární. Ztratila se ta nezávislost, která byla před tím. I když já sám jsem v tomto poradním sboru zůstal, cítím, že jeho poslání a autorita už nemůže odpovídat akademickým standardům.

Jaké oblasti kultury vás osobně zajímají?

Uvědomuji si, že kultura je sice útvar velmi diversifikovaný, ale při tom homogenní, všechny její části se vzájemně ovlivňují a prolínají, nelze jednu podporovat víc na úkor druhé. Proto nejsem přítelem podpory tzv. nezávislé kulturní scény, aniž by byla vyřešena podpora příspěvkových organizací. Sám snad nejvíce tíhnu k výtvarnému umění, ale spolu s moji ženou si plně užíváme koncertní a divadelní nabídku velmi různých žánrů. Duchovní rozměr kulturního zážitku mne osvobozuje od racionálního světa fyziky, která je mým oborem a dává mi zpětně sílu a inspiraci pro další práci.

Takže si nemyslíte, že kultura v Brně „krní“?

To tedy určitě ne. Mohu mít výhrady, můžeme se bavit o tom, že manažersky někdo něco nezvládá, či že se nějaká inscenace či výstava nepovedla, ale to jsou jednotlivosti. Dívám-li se na kulturní život Brna v kontextu, troufám si říct, že je obsahově vyvážený a že každý občan si může z kulturní nabídky vybrat podle svých preferencí.

Koncertní sál nicméně považujete za potřebný?

Jistě, je to podmínka kvalitního hudebního, ale i společenského života našeho města. Uvědomují si to ve všech větších městech, krásný nový sál mají například ve městě mého mládí, ve Zlíně, dokonce už i Praha chce postavit nový koncertní sál, jen Brno pořád neví. Neví, že mu chybí poslední kulturní investice, která by upevnila jeho postavení mezi velkými městy Evropy. Dluží to i jménu Leoše Janáčka, největšího hudebního skladatele, který v Brně působil. A dluží to především svým občanům.

 

Děkuji za rozhovor.

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307