Chybík vs. Krištof

Ondřej Chybík (1985) je architekt a společně s Michalem založil ateliér Chybik+Kristof. Studoval na VUT v Brně, TU Graz. V rámci postgraduálního studia na curyšské ETH se zabýval výzkumem slumů v indické Bombaji a brazilském Rio de Janeiru. Stejně jako Michal byl časopisem Forbes vybrán mezi 30 nadějí Česka „30 pod 30“.

Michal Krištof (1986) je architekt, spoluzakladatel architektonického ateliéru Chybik+Kristof. Studoval na VUT v Brně a v belgickém Gentu, pracoval v kodaňské kanceláři BIG – Bjarke In2gels Group. Je šťastně ženatý a zároveň čerstvý otec.

Ondřej Chybík a Michal Krištof

Dva architekti, jejichž jména nedávno pronikla do povědomí širší veřejnosti díky tomu, jakým způsobem pojali dočasnou úpravu Moravského náměstí. Pozornost vzbudila především imitace tzv. Německého domu, obrovské stavby z lešenářských trubek, která na tři měsíce výrazně proměnila tvář náměstí.

Ondřej Chybík: Loni jsme pro Kulturní a vzdělávací centrum U Tří kohoutů zpracovali reorganizaci prostoru Moravského náměstí pro vánoční trhy. Chtěli jsme tomu dát trochu jinou formu a náplň, než jakou mělo v minulých letech, a vytvořili jsme prostor, který byl víc zaměřený na kulturu. Šlo nám o to, aby náměstí dostalo nějaký důstojný výraz. Vytvořili jsme koncepci, která byla do jisté míry úspěšná, a Kateřina Tučková a ostatní, kteří pořádali Meeting Brno Point, si toho všimli a při plánování dalšího ročníku se na nás obrátili, jestli bychom tu plochu nějakým způsobem neztvárnili.

Michal Krištof: Pokaždé, když začínáme pracovat na nějakém projektu, ať už je to bytovka, administrativní objekt nebo dočasný pavilon, tak se mimo jiné zaměřujeme i na kontext místa, jakou má historii apod. A tady nám přišlo, že historie tohoto místa, to, co se tu odehrávalo za posledních 150 let, je naprosto zásadní. Základní koncepce Meeting Brno Pointu byla taková, že jsme chtěli ukázat Brňanům, jak se za tak krátkou dobu může město naprosto a turbulentně proměnit. Nejen na základě ekonomické síly nebo demografické křivky, ale především na základě politických událostí.

OCh: Německý dům byl ale pouze jednou vrstvou, pozorní návštěvníci Moravského náměstí si jistě všimli, že byly zobrazeny i hroby rudoarmějců, kteří tam nějakou dobu po válce leželi, všimli si, že tam byla znovu symbolicky postavena socha císaře pána odstraněná po roce 1918. Byly tam dokonce hradby, které byly zbořeny v druhé polovině 19. století a také socha Komunisté, postavená po roce 1968 a odstraněná v roce 1990… My jsme na Moraváku prezentovali 3D texturu složenou z historických vrstev a Německý dům byl logickou součástí, protože tam stál několik desítek let.

MK: Celá úvaha začala tím, že se během léta měly na náměstí odehrávat různé akce. Na začátku jsme měli nějak rozmístit stánky, pódium atd. Ale nám připadalo lepší navrhnout pavilon, jenž před plánovanou rekonstrukcí, která by měla začít někdy příští rok, přiblíží historii toho místa. Ta úprava zároveň smaže některé stopy, které tam dnes ještě jsou a kterých si člověk normálně vůbec nevšimne. Tím pavilonem jsme chtěli vytvořit něco jako časosběrný dokument.

OCh: Bylo skvělé, jak to místo ožilo, odehrávaly se tam koncerty a různé jiné akce, spousta lidí tam posedávala, odpočívala, bavila se… Těším se na rekonstrukci, protože potom to tam bude zase žít. Moravák byl hodně dlouho mrtvý, prázdný, nic se tam nedělo. Pár lidí sedělo na lavičkách nebo na rantlu kolem fontánky a to bylo všechno.

MK: Ten návrh rekonstrukce je svěží a bude skvělé, až se zrealizuje. Soutěž vyhráli naši vrstevníci a je vynikající, že naše generace může poměrně výrazným způsobem zasáhnout do podoby města.

Och: Stavba Německého domu vyvolala velkou pozornost, ale člověk s tím musí počítat, když uprostřed města vytvoří něco tak výrazného. Ale rozhodně bylo správně, že se otevřela diskuse o minulosti. Mě nejvíc šokovalo, že podstatná většina lidí, se kterými jsem mluvil, vůbec netušila, že tam nějaký takový dům stál. Takže náš záměr ukázat místním, že historie Brna je hodně pestrá, výrazná a multikulturní, dopadl dobře. A reakce byly z velké části pozitivní, negativních komentářů bylo vlastně málo.

MK: Jenom se dost lidí ptalo, jestli byl ten dům fakt takhle velký… My jsme opravdu postavili model v měřítku 1:1. Tak obrovský barák tam stál a mám pocit, že tam ta hmota teď chybí.

 

Proměny Brna

OCh: My máme ateliér v centru města 7 let. Pamatuju si, že ještě před nějakými pěti lety byl problém, kam si zajít na oběd, nikde nic pořádného nebylo. Dneska si člověk skoro nemůže vybrat, jak je velká nabídka. A co je na Brně nejúžasnější… My máme ateliéry i v Praze a Bratislavě, tak můžeme srovnávat… Brněnské centrum je autentické v tom, kdo ho užívá. V Praze, když jste v historickém centru, tak tam nic autentického nezažijete, je to často nafrněná maškaráda pro turisty. Zatímco v Brně, když někam přijdu, tak tam potkám své kamarády, místní lidi. Ta uživatelská autentičnost je úžasná. Když jsme před pěti lety zakládali platformu Živé město, tak tady byl velký problém, aby ve městě lidi fungovali a žili, užívali ho. Dneska si skoro nemáte kam sednout a dokonce v mainstreamových časopisech vycházejí články Kam jít v klidu na pivo, když je v centru plno. To je vlastně dojemná proměna.

MK: Město ožilo úžasně. Já třeba bydlím na Čápkově a kousek od ní je hodně zajímavá ulice, Jaselská. Nepocházím z Brna, ale slyšel jsem, že tam bývalo strašně moc kaváren a hospod, za bývalého režimu to prý bylo podhoubí protirežimního smýšlení, kde se potkávali intelektuálové, disidenti atd. A před pár lety, když člověk Jaselskou procházel, tak nikde nebyly po těch místech žádné stopy. Byla, a je, tam sice Filozofická fakulta, ale jinak tam byla na rohu jen vinárna, naproti kavárna Falk a to bylo všechno. A vlastně docela nedávno tam vzniklo hodně nových super podniků, barů, restaurací a všeho možného. Celá ulice je najednou plná života. A měl jsem obrovskou radost z akce Jaselská open, která byla na konci prázdnin. Všechny kavárny, bary a restaurace si zabraly kousek místa na ulici a udělaly celodenní festival. Je fajn, že takhle začíná město fungovat a vrací se do něj energie, která tam kdysi byla.

OCh: Vzpomeň si třeba na Husovu, když začínala výstava Kmeny 90, jak byla celá zavřená a byly tam stánky a koncerty. To bylo taky úžasné.

MK: To teda bylo. Město se tím dostalo na úplně jiný level.

 

Co Brnu chybí, aby se posunulo dál?

OCh: Myslím, že Brno by se mělo víc otevřít svému okolí. Největším problémem je izolace od Vídně a Prahy. Nevím, proč mám jet do Prahy dvě a půl hodiny místo toho, abych tam celou cestu svištěl minimálně stošedesátikilometrovou rychlostí… Když jedete jednou za život s rodinou do Prahy, tak je to skvělé, že se můžete rozhlížet po okolí, ale když to jezdíte třikrát do týdne, tak vás to hrozně štve. A to samé platí v případě Vídně. Když jedete třeba na letiště, tak místo toho, abyste tam byli za čtyřicet minut, jedete přes hodinu a půl jen proto, že musíte po nějakých okreskách. Ta dopravní situace je úplně šílená. Pokud by se dostupnost zrychlila, tak najednou celý region může daleko víc spolupracovat s okolím. A tím, že je Brno uprostřed trojúhelníku mezi třemi hlavními městy, což je velice výhodná pozice, tak by se hodilo, aby se doprava mnohem více zrychlila. Brno by se rázem stalo jedním z nejdůležitějších měst v celém regionu. A taky by mohlo létat více spojů na brněnské letiště.

MK: Mě, vlastně můžu říct nás, mrzí jedna věc: pro architekty tady není moc práce. V celém regionu je po krizi největší stavební boom. A co se staví tady? Jeden kancelářský projekt u Vaňkovky, kde byla Vlněna, pár malých domků někde jinde a to je všechno. Když přijedete třeba do Prahy nebo Bratislavy, tak jeřáby vidíte všude. Dokonce známe investory z Brna, kteří raději investují v Praze nebo v jiných městech. Nevím, čím to je, jestli problémy s územním plánem nebo něčím jiným. My jsme se například s rodinou chtěli přestěhovat z našeho malého dvoupokojového bytu do většího, ale už dva roky hledáme a nemůžeme nic najít. Pokud tedy nechceme jít někam úplně na okraj Brna a chceme zůstat v širším centru… V Praze nebo Bratislavě staví nejen velcí developeři, ale i malé firmy, ale tady se nic moc neděje. A přitom populační křivka roste, studenti z Česka i ze zahraničí tady zůstávají. Mezinárodní firmy, které tady sídlí, nabírají nové lidi… Poptávka po bydlení je obrovská a nemáte si kde vybrat. A když už něco najdete, tak je to strašně drahé. Takže pokud se chcete přestěhovat, musíte dělat obrovské kompromisy. Vím, že se to teď na městě řeší, měla by vzniknout nějaká podpora různých forem bydlení, takových jako jsou třeba nájemní nebo startovací byty apod. Města v okolí, a nejen v něm, se o toto starají, např. Vídeň, Berlín a další. Staví nejen developeři, ale také město. Aby to ale nevyznělo jen čistě negativně, problém s dostupným bydlením mají téměř všechna města na světě.

OCh: Myslím, že Brno má obrovský potenciál. Je tady celkem zajímavá kupní síla, jsme na zajímavých trasách, je tady spousta chytrých lidí, kteří zůstávají, a taky sem spousta chytrých lidí přichází, vznikají tady zajímavé firmy, nebo přicházejí a rozvíjejí své aktivity. A zároveň jsou tady z pohledu architektury a urbanismu velice zajímavá témata. Třeba: musíme si říct, kde bude nádraží, musíme rozvíjet Jižní centrum, musíme vlastně vybudovat novou čtvrť. Tohle mají města jako Vídeň nebo Curych hotové, některá města to vybudovala za posledních 20 let. A nás to ještě čeká a je v našich rukou, abychom vytvořili město našich snů. Teď to závisí na politických a architektonických kruzích. Je tady velká míra očekávání a věřím, že se dá hodně dobře naplnit, pokud se politici, urbanisti a architekti potkají ve správný čas na správném místě.

MK: Já bych skončil optimisticky… Zajímavé je, že tzv. druhá města, tedy ta, která nejsou hlavními městy, což je Brno, v Rakousku třeba Graz nebo ve Finsku Tampere, jsou častokrát v té zemi nejlepší pro život a zároveň nejinovativnější. Není tam tak rozvinutý turismus, je tam příjemnější, klidnější a autentičtější atmosféra… Na Brně mám rád, že můžu přijít do centra a využívat ho. Navíc ve všech těchto městech taky lépe funguje rychlá změna, jednoduše vznikají a realizují se pilotní pokrokové projekty, např. carsharing. Není až tak náročné prolomit nějakou obrovskou byrokratickou zátěž atd. Vizí, co by se s městy ve všeobecnosti dalo udělat, je spousta. A Brno má potenciál, aby se tu realizovaly.

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307