HELENA LUKÁŠOVÁ VS. ADÉLA ELBEL

HELENA LUKÁŠOVÁ - se věnuje vztahu sochařství a digitálních médií. Studovala na VŠVU v Bratislavě, v letech 1998–2003 studovala a pracovala v Technical Institute of Sculpture v New Jersey, USA. Mezi její úspěchy patří např. získání grantu LIAEP, ocenění Czech Grand Design 2015 v kategorii šperk, nominace na 3D Print Show Global Award, Londýn 2014. Její práce je zastoupena ve sbírkách MG a Grounds for Sculpture, New Jersey, USA. Na Fakultě informatiky MU vede Ateliér grafického designu a multimédií.

ADÉLA ELBEL - je stand-up komička, moderátorka, překladatelka. Účinkuje v televizním pořadu a show Na stojáka, na MALL.TV má svou vlastní talk show Noční směna s Adélou, v Brně pravidelně vystupuje v stand-up comedy show NaMikrofon. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala nizozemský jazyk a literaturu, z nizozemštiny překládá. Přeložila např. pohádku Princ a princ (Meander), Král & král & rodina (Větrné mlýny), Tání (Host), Řezači kamene (Argo).

HELENA LUKÁŠOVÁ VS. ADÉLA ELBEL

HL: Ahoj Adélo, co je nového za ten týden, co jsme se neviděly?

AE: To víš, jsem v jednom kole a taky pořád někam cestuju. Pojďme začít třeba pracovně, co teď děláš?

HL: Chodím do práce, nakupovat, učím studenty na Masarykově univerzitě… a aktuálně připravuju výstavu, která bude od poloviny února otevřena v Galerii Pitevna, a druhá velká věc je takový dlouhodobý projekt: rekonstrukce podoby barona Trencka. Jedná se o spolupráci s antropology, historiky a na podzim z toho bude velká výstava na Špilberku.

AE: To je zajímavý! Jako rekonstruujete tělo, mumii?

HL: Ano, mumii. Teď se stala taková kuriózní věc – vezli ji na vyšetření na CT do Bohnic.

AE: Jako jestli je v pohodě, jo?

HL: No, tak něco. Ale potíž je, že ostatky může převážet jenom pohřební služba, a ta se toho úkolu zhostila sponzorsky, takže mezi sponzory, jako je Masarykova univerzita a další očekávatelné institucemi, je taky Pohřební služba města Brna. Nicméně ten projekt je opravdu moc zajímavý, využijeme i 3D tisk, videomapping, bude se frézovat… ale nechci toho moc prozrazovat, bude to celé k vidění na podzim na Špilberku.

AE: Ten 3D tisk taky učíš, je to tak?

HL: Učím na Fakultě informatiky MU, vedu Ateliér grafického designu a multimédií a učím 3D modelování. Kromě toho mám i jiné přednášky – chceme studentům otevřít vrátka k tvorbě a podnítit je k vlastní kreativitě, to je takový náš úkol. A co ty, Adélko, co ty teď děláš?

AE: Já dělám pořád stand-up comedy s pořadem Na stojáka a s tím objíždíme republiku a přinášíme lidem humor a radost. A taky mám na MALL.TV dvanáctihodinovou talk show Noční směna s Adélou.

HL: To si do té talk show musíš vybírat hosty, s nimiž vydržíš 12 hodin.

AE: Je to tak. A mě taky každý nezajímá, takže sportovce bych tam třeba moc nechtěla, o sportu já totiž vůbec nic nevím. Možná bychom spolu mohli cvičit, ale dvanáct hodin? To ne. S některými hosty tam třeba taky chvíli cvičím, ale hlavně si povídáme, vaříme, zvu jim tam různé další hosty, kamarády, fanoušky a tak.

HL: A koho jsi tam už měla?

AE: Třeba Jirku Buriana alias Kapitána Demo, publicistu Víta Klusáka, herečku Petru Nesvačilovou, cestovatele Ladislava Ziburu. Celých dvanáct hodin vydrží koukat jen opravdový ultra fanoušek toho mého hosta a nebo moji stalkeři. Z toho nejlepšího je pak 40minutový sestřih a také bonusové úryvky. Za dvanáct hodin člověka poznám opravdu dobře.

HL: Kromě toho taky překládáš z holandštiny.

AE: Ano, aktuálně překládám vlámský román, který vyjde v nakladatelství Větrné mlýny. Je to o takovém ukňouraném chlapovi, co si pořád stěžuje na vztah. Prostě klasika – láska, vztahy. Ale ne, je to krásná literatura, před pár lety to vyhrálo Evropskou cenu literatury. Nebo jsem překládala román Tání, to vydalo nakladatelství Host, při tom jsem se dozvěděla opravdu hodně o agrární kultuře v Belgii. Ale já mám naštěstí hodně ráda nizozemskou verzi pořadu Farmář hledá ženu, tak už jsem něco i věděla.

HL: Jé, to znám! Viděla jsem jeden díl. Přespávala jsem u kamarádky v Bratislavě. Vymýšlely jsme, co budeme večer dělat, a z ní vypadlo, jestli by mi nevadilo dívat se na Farmář hledá ženu. To byl super nápad! Tak jsem se oddaly téhle nízké zábavě, ztratily jsme u toho veškeré zábrany, že jsme i prděly nahlas.

AE: Jasně, abyste trochu vyrovnaly to, co se děje na obrazovce. Ale fakt v tom Holandsku je to super, on je to totiž původně holandský koncept reality show, tam spousta lidí pracuje v zemědělství, takže je tam ten pořad hodně oblíbený a vůbec to není taková freak show jako u nás.

HL: Mě by zajímalo, čím se inspiruješ, když si připravuješ stand-upová vystoupení?

AE: Jsou to takové ty klasiky, co se mi stane, to pak vykládám dál. Různá zajímavá životní období – moje i mých kamarádek. Taky ráda čtu internety, to, co tam lidi řeší a nad čím přemýšlí. Ta vystoupení jsou o tom, co se mi děje – není to tak, že bych chodila ulicemi Brna a vymýšlela fóry, ale občas mě zaujme nějaký nápis, divné vetešnictví nebo cizí rozhovor a tak. Co inspiruje při tvorbě tebe?

HL: Mě zajímá všechno možné – od toho, co mě obklopuje, až po sny, které se mi zdají. Když jsem třeba v nějakém velkém městě, tak se jdu radši podívat do přírodovědného nebo technického muzea než do umělecké galerie. Není to tak, že bych měla pocit, že znám všechno, je samozřejmě spousta zajímavých výstav, ale mě víc lákají oblasti, o kterých nic nevím, já hrozně ráda objevuju. Moje sestra, fotografka, se teď zabývá vesmírem a fyzikou, takže poslední dobou pořád mluví o různých vesmírných fenoménech a černé hmotě. To jsou věci, které mě strašně rozčilují, protože si je neumím představit, zároveň mě baví o nich přemýšlet. A pak mám takové zajímavé sny – třeba předevčírem se mi zdálo, že mi na zádech narostla socha.

AE: Co ti narostlo?

HL: Narostl mi velký 3D hashtag tvořený válci jakoby ze žuly, ale bylo to teplé a měkké jako kůže. Všimla jsem si toho náhodou v zrcadle a hrozně jsem se divila, že jsem si toho nevšimla dřív a jak se mi to vůbec doteď vešlo pod tričko.

AE: Hustý! Hashtag by byl taky dobrý šperk.

HL: Však jo, všechno bude, já si to střádám. Nápadů mám spousty, aktuálně je to spíš otázkou času a peněz.

AE: Je výroba šperků na 3D tiskárně drahá?

HL: Samotná profi 3D tiskárna je drahá. Já mám k dispozici ve škole profesionální tiskárnu, kterou můžu využít. Pak jde ještě o materiál – plast je plast a já chci ten materiál vždycky nějak povýšit, na jedny šperky jsem použila plátkové zlato, na jiné zase chrom. A to je právě hodně nákladné. Jaké nosíš šperky? Připravuješ si na svá vystoupení něco speciálního?

AE: Připravuju! A byla bych nejradši, abys mi je ze zlata vyráběla ty! Já mám ráda takový styl cigoš – hodně zlaté a hodně masivní. Mně se rozbil můj oblíbený náhrdelník OMG – nemohla bys mi ho vyrobit? Takovým tím orteláckým fontem?

HL: Jo, to umím. Máme představu, že šperk má zdobit tělo, ale já říkám, že je to součást člověka. Mělo by to nést význam a mně by se líbilo, kdyby si lidi navzájem vyráběli šperky. To mi přijde dobrý a jsem ráda, když moje šperky nosí lidi, které znám.

AE: Lidi si vyrábějí šperky, třeba náramky přátelství z bavlnky.

HL: Jo, však tak to má být. Já to podporuju.

AE: My jsme se poznaly před nějakými čtrnácti lety, kdy jsme měly obě podobně stará mimina – a bylo skvělý, jak jsi u vás mému dítěti dělala takové výtvarné kroužky. Vždycky jste dělaly něco úžasnýho. Já si sama neumím ani zašít knoflík.

HL: To období na mateřské je hodně náročné. Dneska to vypadá, že jsou holky na mateřské, nebo vůbec s dětma, krásné, už dva měsíce po porodu mají ploché bříško, všechno stíhají a ještě cvičí, chodí na kosmetiku. Já si myslím, že to není pravda!

AE: Mně vadí ten neustálý tlak na ženy, à la Stepfordské paničky. Musíme všechno stíhat, kariéru i rodinu – přepínat mezi světy, které se vůbec neprolínají, a ještě u toho vypadat krásně a být fajn. Já jsem teda občas během mateřské vůbec nebyla fajn a mí kamarádi říkali: „Ježiš, co ti je? Vypadáš nějaká unavená.“ „No, ty vole, jsem úplně hotová!“ Samozřejmě se nebudu fotit na Instagram, když jsem v háji s ještě obtisknutým obličejem na polštáři – tohle se obecně vůbec neukazuje, jasně. Ale měly bychom si to umět dovolit – být unavená, nebýt fajn a mít doma binec.

HL: Mně vadilo, že matkám třeba úplně cizí lidi radí a poučují je. Stalo se mi několik takových situací, kdy mě na ulici třeba okřikl úplně cizí chlap, ať nenosím dítě v šátku, že se tam uvaří.

AE: Taky mám tyhle zkušenosti a je to hrozný – ta žena je sama v háji, na mateřské, pořád vyřízená, frustrovaná a do toho ještě přijdou rady od ostatních. To je úplný peklo. Lidi se hrozně pletou do toho, co dělají ostatní. Já bych byla ráda, kdyby se všichni starali o sebe.

HL: To přijde. A ty naše děti jsou už taky docela velký.

AE: To je fakt, trávily jsme s nimi spoustu času, ale teď už pomalu chtějí, abychom se jim nevěnovaly pokud možno vůbec. Takže budeme zase fajn a happy a chodit na kosmetiku a budeme se věnovat víc samy sobě, protože komu jinýmu, že?

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307