Jiří Heřman – život v Brně mne nadchnul

Režisér Jiří Heřman nastoupil do brněnské opery na místo uměleckého šéfa na počátku roku 2015. Za tu dobu stihl realizovat dvě inscenace – Hry o Marii Bohuslava Martinů a Toscu Giacoma Pucciniho.

jiří HeřmanTosca je klasická opera, přesto se vám podařilo k ní přistoupit netradičně.
Hodně lidí se mne ptá, proč jsem zvolil paralelu s ikonou světové opery Marií Callas. Jsem jejím velkým obdivovatelem, Tosca byla jednou z jejích nejlepších rolí. Maria Callas zasvětila svůj život umění, které náhle obětovala své osudové lásce řeckému miliardáři a rejdaři Aristotelu Onassisovi, ten ji po několika letech opustil pro jinou ženu. Stejně jako Tosca i Maria Callas byla operní divou, mají společné téma, obětování se. Je zajímavé, jak se Vám v životě některá témata vrací. S Toscou jsem se neúspěšně pokusil o mé první přijímací zkoušky na operní režii před téměř dvaceti lety (smích).  Jsem rád, že to tentokrát vyšlo. Neuvažuji nikdy o klasickém přístupu ke klasické opeře. Hudbě i slovu se snažím naslouchat vždy, jako bych ji nikdy předtím neslyšel, otevírají se tak nekonečné možnosti jak operu nově interpretovat.

Ve vaší inscenaci je hodně akcentována religiozita, že?
Tosca byla sirotek a vychovali ji v klášteře, kde se učila zpěvu. Její hlas přesvědčil i papeže, který jí dal svolení, aby svým hlasem obohacovala lidi, což považoval za stejně přínosné, jako když se modlí k bohu. Víra zde představuje zásadní konflikt, je to konflikt mezi vírou upřímnou a vírou, která je zneužita k mocenskému a osobnímu prospěchu.

Prolnutí těchto dvou příběhů je ale časově nelogické?
Nemyslím si. Posunul jsem děj do období krátce před smrtí Marie Callas a to mi umožnilo propojit její mnohdy trpké životní vzpomínky s příběhem opery v autentickém prostoru kostela Sant´Andrea della Valle v Římě, kde se příběh odehrává. Společně s dramaturgyní Patricií Částkovou jsme se také inspirovali původní Sardouovou hrou. Charaktery a vztahy jednotlivých postav jsou zde jasněji interpretovány.

Jak se vám pracovalo na scéně Janáčkovy opery?
Jeviště Janáčkova divadla je úžasný prostor, který nenajdete nikde jinde v České republice. Podařilo se nám ho se scénografem zcela otevřít a tím dostat do vyabstrahované architektury chrámu nadčasové světlo, které je symbolem neposkvrněné čistoty a víry. Vznáší se nad krutým příběhem lidí z tohoto světa, vnitřním zápasem lidí s neopětovanou láskou. Chrámový prostor je propojený s hledištěm, divák by měl mít pocit, že je součástí děje. Chrámové lodi jakoby pokračovaly do nekonečna. Nová inscenace se odehrává symbolicky na půdorysu kříže – chrámu Sant´Andrea della Valle. Jak jsem se zmínil, hlavním tématem je obětování, nevidíme zde Krista na kříži, ale zmučenou, nevinnou, silně věřící ženu – Toscu.

Jste v Brně od začátku roku, už jste se s městem i divadlem sžil?
Moc se mi tu líbí. Je tu klid a pohoda, město má krásné prostředí a příjemné lidi. Není to tu tak stresující jako v Praze, vše je tu ještě v lidských dimenzích. Bydlím v centru města, proto chodím všude pěšky a moc si to tu užívám. Jsou tu krásné parky a útulné kavárny, příjemní lidé, kteří svoji práci dělají se zájmem a s profesionální poctivostí.

Na začátku jste umělecky působil v Plzni, ale vaše poslední velká zkušenost je šéfování opeře Národního divadla v Praze. Dá se jeho provoz s brněnskou operou srovnat?
Každý operní dům má svá specifika. V Brně je úžasné, že budova patří primárně opeře a baletu, s Brněnskou filharmonií vstřícně spolupracujeme. V pražském Národním divadle je to daleko složitější. O budovu se dělí opera s činohrou a baletem. První česká scéna nemá samostatný orchestrální sál ani samostatnou velkou zkušebnu k režijním zkouškám. Není zde dostatečný prostor pro dlouhodobé aranžovací zkoušky v náznaku dekorace. V Brně můžeme být šťastní za samostatné zkušebny. I když musím říci, že po nástupu ředitele Buriana se situace v Praze zklidnila a velice zlepšila. Srovnání finančních podmínek pro práci divadel ovšem vyjde zcela ve prospěch Prahy. V Národním divadle mají cca 3 miliony korun na jednu scénickou a kostýmní výpravu opery, za stejnou částku my vyprodukujeme čtyři až pět inscenací na podstatně větším jevišti. A pokud chcete dělat velké sborové opery, pro které je Janáčkovo divadlo ideálním prostorem, nemůže stačit 800 tisíc na celou výpravu. Možnost využití kostýmů ze starších oper je velmi omezená, lze to jen tehdy, jestliže stylově do inscenace zapadají, což je výjimečné.

Jak se vám nyní jeví soubor Janáčkovy opery? Jste přísný šéf?
Vypadám na to?(smích) Já jsem sem přišel dělat divadlo, které mne baví, s umělci, kteří tu jsou a chtějí, aby Janáčkova opera byla předním operním domem.  Nemám v úmyslu tu dělat revoluci. Jsem s lidmi v každodenním kontaktu a mám možnost je důkladně poznat. Mým krédem je, vyjít z počátku z toho, co tu je a co umíme a postupně vše rozvíjet a vylepšovat.

Soubor je velmi stabilizovaný a jsou v něm kvalitní umělci, kterým záleží na výsledcích a na tom, aby do opery lidé rádi chodili. To je obrovská devíza. Rád bych do budoucna, aby se ještě zlepšily mzdové prostředky, aby neodcházeli umělci z angažmá z finančních důvodů. Chtěl bych také rozšířit sólistický ansámbl o sólisty, kteří patří v České republice k těm nejlepším.  Jsem zastáncem myšlenky kvalitního souborového divadla, myslím, že si to opera, nesoucí Janáčkovo jméno, zaslouží. Je tu tradičně vynikající sbor i orchestr.

Jaké jsou tedy nejpalčivější problémy, které je potřeba řešit?
Teď vidím jako nejpotřebnější obnovu hudebních nástrojů a co nejrychlejší rekonstrukci jevištní techniky. Zatím jsme „jen“ museli z technických důvodů zrušit představení Madame Butterfly v minulé sezoně. Bude to ovšem znamenat, že se divadlo postupně na pár měsíců uzavře a to dva roky po sobě, Hlavní období rekonstrukce by mělo probíhat během letních prázdnin._

A co zázemí divadla? To je taky ještě původní?
Bohužel ano. Musím se stydět, v jakých podmínkách se umělci musí připravovat na umělecký výkon. Všichni umělci v Janáčkově divadle by měli pracovat v důstojném, funkčním a čistém prostředí! Obnova zázemí pro umělce je nedílnou součástí nadcházející velké rekonstrukce.

Kterou složku inscenace jako režisér považujete za nejdůležitější? Tu, na kterou se divák dívá?
To jistě ne, já považuji operu za celistvý útvar, je to pro mne to, čemu se říká Gesamtkunstwerk.  Současného diváka musí oslovit inscenace jako celek, musí ho nabudit, aniž si uvědomuje, že jedna její složka je podstatná a jiná méně. Podstatné je vše a výkony musí být vyvážené. Jen tak je možné vytvořit opravdu kvalitní a působivé představení.

Už začala nová sezóna, jaká bude?
Postavili jsme  sezónu na dirigentech orchestru Janáčkovy opery s výjimkou dirigenta Václava Lukse a režisérech, kteří vzešli z brněnské JAMU.  Diváci si mohou vybrat z pestré škály nových titulů od barokní opery Dido a Aeneas až po soudobou operu předního světového skladatele Thomase Adése. Nezapomínáme na českou klasiku Hubičku a nové nastudování Její pastorkyně, které věnujeme 50. výročí otevření Janáčkova divadla. Diváci se mohou těšit také na novou inscenaci Carmen a reprízy úspěšných inscenací loňské sezony. Srdečně také zvu na koncerty, zcela výjimečnou událostí bude jediný koncert v Čechách předního tenoristy Pavla Černocha, sborový koncert pod vedením Josefa Pančíka a koncert Pavly Vykopalové, úspěšné sólistky Janáčkovy opery. Velkým obohacením jsou také doprovodné programy, zejména netradiční setkání diváků s umělci na jevišti Janáčkova divadla, v programu je najdete pod názvem Krok za oponu. Zahajovací koncert sezony jsme situovali tentokrát společně s baletem NdB na prostranství před Janáčkovým divadlem 2. září v 17 hod, těšíme se na Vás.

Děkuji za rozhovor.

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307