Kniha je věčná, má vůni i duši…..

Doba internetu a e-knih prý způsobuje, že lidé přestávají číst. Má tedy povolání knihkupce ještě budoucnost? Zeptala jsem se brněnského knihkupce Šimona Ryšavého, jak vidí budoucnost svého řemesla. A kupodivu byl optimistický.

Kniha je věčná, má vůni i duši…..

Nehrozí opravdu době knih zánik? Mladí přece znají jen počítač a mobil.
Když vezmete do ruky novou knihu, voní a dýchne na vás poezie, kouzlo. Co na vás dýchne z mobilu či počítače? Vždyť když to nenakrmíte v zásuvce, tak je to černé a mrtvé. Kniha k vám promlouvá kdykoli. A nemyslete si, spousta mladých lidí čte. To se říkalo, když přišla televize, že lidi přestanou chodit do kina a do divadla. A chodí pořád. A vedle internetu se pořád čtou noviny. Každé médium přináší svoje, doplňují se. Já se o budoucnost knih nebojím.

Jak jste přišel k tomuto povolání?
Vlastně spíš náhodou. Jsem z Vlčnova a tak jsem se hlásil na průmyslovku do Uherského Hradiště. Jenže se mi stala taková věc – dnes už o tom mohu mluvit s nadhledem, ale tenkrát to bylo zlé. Při chemickém pokusu jsem vyhodil do povětří část rodinného domku…..no, ještě  se mi smějte …. Od přijímaček na průmyslovku mi pak přišlo, že jsem byl vyloučen. Legrace byla, že mi za dva měsíce napsali, že jsem byl přijat. Ale to už jsem byl přihlášen na knihkupeckou školu do Luhačovic. Takže bylo rozhodnuto.

A nelitoval jste?
To určitě ne. Byla to skvělá škola, učili tam tehdy „za trest“ kantoři vyhození z politických důvodů z vysokých škol a byla tam báječná parta. Měli jsme s nimi neformální vztahy, hráli jsme divadlo, besedovali jsme o životě.  K tomu nádherná příroda kolem Luhačovic; to byly krásné časy!

A proč Brno?
No, klasika! Vojna, svatba, pracoval jsem léta v cizojazyčné literatuře, po revoluci jsem byl první knihkupec v Brně, život šel tak, jak měl. Dnes jsem rád, že mohu přispět do kulturního života Brna aktivitami, které nikdo jiný nedělá.

Vydáváte knihy o Brně.
Jistě, to je základ. Vydal jsem spoustu knížek spolu s významnými brněnskými osobnostmi, jako je třeba paní Milena Flodrová, Věra Lejsková, Evženie Dufková, nebo Radan Květ a mnozí další. Jsem přesvědčen, že město jako je Brno si zaslouží mít zpracovanou svoji historii a to nejen po odborné stránce, ale také popularizační, čtivé, aby se jeho historie dostala mezi širokou čtenářskou oblast.

Realizujete také projekt o československých legionářích.
Ano, to je velký projekt. Děláme ho společně s občanským sdružením Odkaz Legionářů a odboje naší vlasti a s Československou obcí legionářskou spolu s Českým svazem bojovníků za svobodu.  Není to jen o vydávání knížek, i když jsem založil edici Brněnský legionář, kde už vyšla řada knih pamětníků. Společně s partnery jsme vyhlásili loni již 13. ročník soutěže pro studenty České a Slovenské republiky s názvem „ Co víš o československých legiích“, je to memoriál generála Milana Rastislava Štefánika. Patronem je Jihomoravský kraj a jeho hejtman Michal Hašek a ředitel Vojenské nemocnice Brno plk. Antonín Vodák. Akce se koná vždy v Kapitulní síni Vojenské nemocnice a u pomníku padlých v první světové válce na Rokycanově ulici.

To je skvělý projekt, má ještě nějakou další podporu?
Dostal jsem za tento projekt v Praze cenu Český patriot, kterou uděluje Asociace nositelů legionářských tradic za „podporu národní hrdosti a paměti národa“. Za rok 2013 ji dostalo dvanáct osobností a já byl jmenován Mecenášem české historie. Jistě uznáte, že to zní hrdě.

A co Město Brno? To se na takových aktivitách nepodílí?
Ale ano, na každý ročník soutěže jsme dosud dostali z rozpočtu města podporu. Je mi ale líto, že Město Brno tentokrát poprvé projekt finančně nepodpořilo. Nová hodnotící komise ho podle nových pravidel nepovažuje za nosný. Nepochopil jsem argumentaci, jestliže přednost dostaly údajně víceleté projekty, proč podporu nedostal tento projekt, který má již úspěšně za sebou třináctý ročník. Nevím ani, kteří odborníci o podpoře projektů rozhodují a kdo je pověřil. Je to letos celé nějaké podivné. Já sám byl do této hodnotící komise jako odborník navržen, ale nikdo mne nekontaktoval, ani aby mi řekl, že nemá zájem.

Takže letos, kdy si připomínáme 100. výročí „Velké války“, pokračování projektu nebude?
Pokud nebudou dotace, tak jsme 13. ročníkem skončili. Jak symbolické. Já do tohoto projektu i přes podporu z veřejných prostředků dávám dost peněz ze svého, ale víc nemohu.

Dostal jste také cenu Jihomoravského kraje.
Ano, to už v roce 2005, za podporu kultury. Začal jsem totiž už po revoluci vydávat edici, která mapuje brněnské herce. Vyšly tak knížky o Vlastě Fialové, Josefu Karlíkovi, Ladislavu Lakomém nebo o Ivo Váňu Psotovi. O něm se podařilo vydat výjimečně kvalitní a krásnou knihu, na ručním papíře. Bohužel obyvatelé města Brna o tomto svém geniálním tanečníkovi a slavném rodákovi mnoho neví. On má v Buenos Aires, kde léta působil, po sobě pojmenované divadlo a tady je jen jedna malá busta ve foyeru Janáčkova divadla, které si málokdo všimne. Přitom to byla světová osobnost!

Vydáváte také nějaké zajímavosti?
Snad by stály za zmínku mini knížky o víně, které se vážou na hrdlo láhve. Je to taková legrácka, ale hodnotná a zajímavá. Jinak mám široký záběr, ale to nechám na aktivitě čtenáře, co si vyhledá na našich stránkách. Rozhodně chci pokračovat v popularizaci Brna a jeho umělců, protože se cítím být součástí kultury tohoto města a jsem rád, že k ní mohu přispět.

Děkuji za rozhovor

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307