Kultura musí tvořit image města Brna

Nově zvolený náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan je známý brněnské veřejnosti jako aktivista, který bojuje proti hazardu ve městě a proti špatně nastavenému územnímu plánu. Do pravomoci náměstka však dostal kulturu, památkovou péči, sociální věci a zdravotnictví.

Matěj Holan

Od vaší předchozí činnosti, kterou jste se stal v Brně známým, je oblast kultury poněkud vzdálená. Proč jste udělal tento skok?
To není skok do neznáma, to je krok zpět. Já jsem od útlého věku pořád na něco hrál, nejvíce se mi líbil klarinet, ale i jiné píšťaly a tuto dovednost jsem uplatňoval v nejrůznějších kapelách a divadelních souborech. Poté jsem vystudoval muzikologii a zabýval jsem se managementem kultury. Proto chápu svoje angažmá v pozici náměstka primátora jako logické vyústění své předchozí činnosti.

Ve třiceti letech být náměstkem primátora, není to troufalost? Nemáte strach?
Proč? Nejdu do neznáma, v politice se minimálně na úrovni poučeného voliče pohybuji od osmnácti let, čtyři roky jsem byl ve Straně Zelených a se státní správou a samosprávou jsem jako aktivní aktivista vedl již mnoho úspěšných jednání či bojů. Proto jsem přesvědčen, že byť ve třiceti, dovedu odhadnout, co politika potřebuje.

S jakými prioritami v oblasti kultury jste tedy do politiky šel?
Hlavní mojí prioritou je, aby Brno bylo zase vnímáno ve světě jako kulturní město. Máme tu spoustu institucí i nezávislých subjektů, ale Brno se po stránce kultury neprofiluje, nedává o sobě v této oblasti vědět. Nemám na mysli jen marketing, ale také komunikaci se státem či se zahraničím. Rád bych, aby se Brno zařadilo do systému kreativních měst UNESCO, a to konkrétně v oblasti hudební. Máme tu festivaly, máme soubory, jako je filharmonie či Národní divadlo Brno a další, kteří úspěšně a často vystupují v zahraničí, ale město na tuto jejich reprezentační aktivitu nedokáže navázat. Také mi vadí, že Brno nemá kvalitní informační portál a že neumí svoji kulturu využít zpětně ve svůj prospěch. To bych rád změnil.

Zmínil jste některé kulturní instituce, proslýchá se, že na tom ekonomicky nejsou dobře. Budete to řešit?
To považuji za svůj další úkol. Rád bych vytvořil udržitelný systém financování příspěvkových institucí. Vím, že jsou silně podfinancované, Brno jich má hodně a platí je takřka ze 100 % samo, ze svého rozpočtu, přesto, že dosah jejich činnosti daleko přesahuje hranice města. Mám na mysli například Filharmonii Brno nebo Národní divadlo v Brně ale i například Český filharmonický sbor Brno, který patří do nezávislé scény, ale i další. Proto je potřeba provést rozbor jejich hospodaření a zjistit, jaká výše rozpočtu by byla pro jejich kvalitní fungování optimální, a zasadit se o to, aby byly tyto náklady co nejvíce pokryty. Rovněž chci, aby byly v těchto institucích podmínky pro odměňování umělců nastaveny tak, aby ti skutečně kvalitní neměli potřebu utíkat do Prahy či jinam. Už vím, že když porovnáme ekonomické podmínky srovnatelných institucí v Německu či Rakousku, tak to bude hodně humorné a nedostižné. Jenže chceme-li zde slyšet a vidět nějaké kvalitní zahraniční umělce, musíme vědět, že ti mají svoje honoráře dané a nechápou, že finanční situace našich institucí je hluboko pod možnostmi je zaplatit. Smlouvání a handrkování o snížení honoráře na minimum rovněž poškozuje image našeho města jako celku. K tomu je ovšem nutné se zasadit také o spolufinancování kultury v Brně z dalších zdrojů a to i ze státu a kraje a hodlám o tom velmi brzy vést jednání.

Má z vašeho pohledu město Brno odpovídající kulturní politiku?
Z mého pohledu ji nemá žádnou. Je nutné, a to velmi brzy, vytvořit strategii, která zakotví priority financování kultury v Brně. Nejen přehodnocení způsobu financování příspěvkových organizací města, ale také nezávislé kulturní scény. Už teď se podařilo na ni dostat do rozpočtu dalších 10 milionů, rád bych, aby to v dalších letech bylo zvýšeno o dalších deset, abychom se dostali na 30 milionů, které jsme měli ve volebním programu. Oproti tomu se ale musí nastavit transparentnější a komplexnější pravidla finanční podpory. Je třeba si uvědomit, že nezřizované subjekty přinášejí velmi kvalitní výsledky a tvoří svými kluby či festivaly život města. A nezapomenout i na aktivity amatérské, zejména pro mládež, při kterých se rozvíjí kreativita a vytváří životní styl a návyky vnímat kulturu a potřebovat ji k životu. Vytváří se tak podhoubí pro růst kvality, čím víc tu bude například amatérských kapel, tím větší šance je, že jich několik bude velmi kvalitních. Potřebují ale k tomu základní podmínky, jako například zkušebnu či nástroje. Způsob podpory by měl být výsledkem panelových diskusí odborníků a zainteresovaných subjektů, jako je například iniciativa Brno kulturní. Na tvorbu kulturní politiky města se hodně těším a věřím, že dojdeme při její tvorbě ke shodě i s ostatními kolegy v Zastupitelstvu města Brna.

Nedávno skončil festival Janáček Brno 2014. Jak ho hodnotíte?
Festival, jak ho připravilo Národní divadlo Brno spolu s odborníky, byl dramaturgicky i kvalitou provedení výborný. Děkuji zejména jeho největšímu tahounovi a iniciátorovi, Jiřímu Zahrádkovi. Měl také nejvyšší návštěvnost ze všech předchozích festivalů a největší tržby. Bohužel musím vyslovit dost nepříjemnou kritiku vůči předchozímu vedení Brna, neboť ke 160. výročí narození Leoše Janáčka město neudělalo speciálního nic. Je tu ono pravidelné festivalové bienále, které náhodně vyšlo na Janáčkovy narozeniny, ale jinak se nic nedělo. Oficiální stanovisko vedení města bylo, že prostřednictvím své organizace TIC, která má za úkol propagovat kulturní akce, se nepodařilo za pět let vytvořit pro Janáčka „brand“, obchodní značku. Říkali, že to stihnou k 165. výročí… Výsledkem je, že se město k odkazu Janáčka nehlásí, přestože by pro město mohl marketingově udělat moc, stejně jako Mozart pro Salzburg či Wagner pro Bayreuth.

Brněnské instituce jako divadlo či filharmonie vyjíždějí každým rokem několikrát do zahraničí a reprezentují na různých festivalech město Brno. Myslíte si, že toho lze nějak využít?
Město zatím využívalo k propagaci nejvíc Kometu, ale jsem skeptický, jestli to k něčemu je, jestli k nám Kometa přivede do Brna turisty či investory. Fakt, že město zcela ignorovalo například turné Národního divadla po Ománu, či filharmonie po Japonsku, považuji za trestuhodné. Přitom spojit úspěšnou kulturní prezentaci s návštěvou politické reprezentace města Brna by mohlo daleko lépe pomoci navázat kontakty se zajímavými obchodními partnery a přivést je k zájmu o investice v našem městě. Určitě se chci touto cestou vydat.

Janáčkovo kulturní centrum považujete za nutnost, nebo za mrtvý projekt?
Ta myšlenka je živá od války, kdy byl zničen Německý dům  a město přišlo o koncertní sál. Diskuse na toto téma ukončilo na čas postavení Janáčkova divadla, které mělo sloužit jak opeře, tak filharmonii. Ale záhy se ukázalo, že provozně i akusticky tohle spojení není šťastné, ale už se nikdy nenašly ani peníze, ani politická vůle. Před deseti léty se myšlenka obnovila a dnes je hotový projekt a je skončeno územní řízení. Přesto se za poslední čtyři roky nestalo takřka nic. Dnes jsme se v koalici potkali s přáním Janáčkovo kulturní centrum dovést alespoň do stadia zahájení stavby. Pro rok 2015 je v rozpočtu 850 tisíc, což bude stačit na revizi projektu, zda vyhovuje dnešním požadavkům a zda nepotřebuje inovaci. Projekt projde i širokou odbornou diskusí, je důležité, aby se vyloučily všechny pochybnosti a aby měl širokou podporu odborné veřejnosti, včetně české komory architektů. Koncem roku 2016 bych rád, aby bylo vydáno stavební povolení. Prioritou budou provozní a akustické parametry, ale také kvalitní architektonická podoba, která bude konvenovat svému okolí.

Nechápete tedy kulturu jako zbytnou nadstavbu nad ekonomikou?
To v žádném případě, kultura je základní součástí života a ekonomiky nejen města, ale celého státu, má významné vedlejší ekonomické a pobídkové efekty a patří neoddělitelně ke stylu života občanů. Jakou máme úroveň kultury, takovou máme kvalitu života a obě složky se vzájemně podmiňují. Kultura je vizitkou a tvůrkyní našeho životního stylu.

Děkuji za rozhovor

Dalibor Fiala

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307