Petr Kapoun ze SAB Aerospace: Chceme, aby byl vesmír dostupnější

Petr Kapoun Je CEO společnosti SAB Aerospace, s.r.o., která sídlí v brněnském Technologickém parku. Dceřiná společnost italské firmy byla v Brně založena roku 2014 a věnuje se vývoji, testování i montáži součástek a konstrukcí pro vesmírný průmysl.

Petr Kapoun ze SAB Aerospace

Jak unikátní je vaše firma v českém, případně středoevropském měřítku?

Byli jsme první, kdo měl větší ambice, než jen dodávat součástky. Evropský kosmický průmysl funguje pod European Space Agency (ESA), která vypisuje zakázky, o něž se my, jako firmy, hlásíme. A unikátní jsme v tom, že se nám díky vrchní části rakety Vega podařilo přesvědčit zbytek Evropy, že v České republice dokážeme udělat kompletně celé zařízení. Dalo se nás dohromady šest sedm firem a řekli jsme, že doručíme hned po motoru nejkritičtější část rakety. Bylo to trochu bláhové, ale povedlo se, a díky tomu vzrostla důvěra, na základě které se kosmický průmysl v České republice rozvíjí a firem přibývá. Druhá věc, v níž jsme stále unikátní, je snaha naši práci popularizovat, dostat ji mezi lidi, aby věděli, že se v Brně něco takového děje. Žádná jiná kosmická firma nemá marketingové oddělení. My věříme, že je naším posláním to, co průmysl vygeneruje, tímto způsobem vracet společnosti.

V čem popularizace spočívá?

Děláme prohlídky našich laboratoří. Podporujeme veletrhy a technické i netechnické akce, kde se objevují středoškoláci a vysokoškoláci, spolupracujeme s brněnskou hvězdárnou. Děláme spolu s edukační kanceláří ESA různé soutěže, pozveme studenty a necháme je podle satelitních dat naprogramovat aplikaci, nezapomínáme ale ani na děti ze základních škol, ty nám svoje nápady třeba namalují na papír. Nenápadně informujeme mladou generaci, že něco jako kosmický průmysl existuje, dá se to studovat a dělají to normální lidé, tedy že nejde o nějaké sci-fi z televize. Snažíme se také, ať už formou billboardů nebo reklamy na tramvaji, oslovit běžnou KAMveřejnost, děláme například přednášky ve Scale. Mluvíme jednoduchým jazykem, aby to bylo přístupné pro každého.

Jak dlouho fungujete?

Fungujeme od roku 2014. Jsme součástí mezinárodního holdingu, který na poli kosmického průmyslu existuje už 20 let, což je jeden z pilířů našeho úspěchu. Máme v republice dobrý letecký průmysl, ale o tom kosmickém jsme toho tady tolik nevěděli. Díky našemu většinovému vlastníkovi jsme získali know-how.

Co bylo prvním projektem, kterým jste svou práci „odstartovali“?

Dodávali jsme součástky do nosného modulu pro misi ExoMars 2020. To je taková naše první stopa. Potom sonda Solar Orbiter, spousta českých firem k ní dodávala elektronická a optická zařízení, my jsme dělali jednu malou mechanickou část, která drží optiku zrcadla. Až s dispenserem pro raketu Vega se nám podařilo být dodavateli celého zařízení. Díky němu je možné vyslat do vesmíru více satelitů naráz, není potřeba, aby s každým letěla raketa zvlášť, což proces výrazně zlevňuje a otevírá možnosti pro firmy, které by si to jinak nemohly dovolit. Chceme, aby byl vesmír dostupnější.

Je v tomto oboru drsné konkurenční prostředí?

Ne, je to, zvláště u nás v republice, kde je 44 firem zaměřených na kosmický průmysl, malá komunita, všichni se znají. Buď se do soutěží hlásíme spolu, nebo na projektech spolupracujeme, je to hodně o tom, jakou máte zrovna kapacitu a jaké lidi potřebujete. Rivalita tam trochu je, ale obecně jsme vždycky rádi, když se zakázka dostane do České republiky, protože potom rosteme všichni. Největším kritériem, na které ESA dbá, je, co vám už ve vesmíru fungovalo. Když za sebou máte 20 projektů, dívají se na vás jinak.

Jakým způsobem spolupracujete s vědeckými institucemi?

Buď přímo, nebo nepřímo. Nepřímo je to třeba v případě mezinárodní vesmírné stanice, kdy vyrobíme pro vědce schránku na biologické vzorky. Co se týče výzkumu jako takového, zapojili jsme se například do mise PLATO, od loňska děláme na konstrukci teleskopu, který bude zkoumat planety mimo sluneční soustavu. Jenže ta mise jako taková vznikla mnoho let předtím, když vědci začali vymýšlet, jak by se něco takového dalo realizovat. Je dobré se zapojit už od začátku, protože často zjistíte, že přístroj nejde postavit úplně tak, jak bylo zamýšleno. Jelikož je ale Česká republika v ESA teprve 11 let, nebylo dost dobře možné spolu s vědci definovat mise, na kterých teď průmyslově pracujeme. A mise, které s vědci definujeme teď, se v té průmyslové části projeví třeba až za 8 let. Začíná to fungovat dobře, dříve to jednoduše nešlo. Dobrým příkladem instituce výrazně zapojené do kosmického průmyslu je Akademie věd ČR.

Takže se v současné době podílíte i na vzniku nápadů samotných, nejen na technické výrobě?

Nápady ve smyslu bádání většinou přijdou právě z vědecké sféry. Náš podíl je například vymyslet, proč by raketa nemohla unést více družic.

Kolik u vás pracuje lidí?

Ve vývoji máme 22 zaměstnanců, celkově na projektech pracuje 50 lidí. Protože když projekt trvá třeba dva roky, využíváme práce specializovaných externistů. V současné době máme otevřených 8 pozic, takže do 3 měsíců nás bude 30.

Jakým způsobem zapojujete stážisty?

Máme program, kde může být stáž na pár měsíců nebo třeba na rok, student dopředu ví, co ho čeká, co bude jeho úkolem. Snažíme se stážisty zapojit do reálné práce, nedělají simulované věci, tvoří třeba výrobní výkresy. Vychováváme si je tím, jeden stážista se zanedlouho stane naším zaměstnancem, další půjdou pracovat do jiných firem. Kromě praxe vypisujeme ve spolupráci s různými fakultami VUT i diplomové práce, jde vždy o něco, co bude konkrétní projekt potřebovat. Máme tu člověka, co diplomky vede z naší strany, a automaticky nabídneme studentovi i stáž u nás, dáme mu tady počítač, software, pracovní místo a podporujeme ho v tom, aby měl přístup k informacím a lidem. Práce jsou samozřejmě veřejné, což nám nevadí, pokud se nám podaří zefektivnit nějakou součástku, ať to používají i ostatní firmy.

Máte tu čistou výrobní halu, co musí splňovat?

Musí mít konstantní podmínky. Musí tam být stálá teplota a vlhkost, nesmí tam být prachové částice a jiné nečistoty, které by mohly narušit mechanické části, elektroniku a optiku. Má-li kamera fotit planety vzdálené miliony světelných let, tak ta čočka musí být dokonale čistá. Další věc je bezpečnost, musíte mít jistotu, že když vypadne proud, po nějakou dobu hala podmínky udrží. Stavěli jsme ji 13 měsíců, další 3 pak probíhal zkušební provoz. Největší část čistých laboratoří má výšku stropu 7 metrů, nad každou z místností je pak strojovna, která je stejně velká.

Když mluvíme o podmínkách – jak zařízení testujete, aby vydrželo cestu do kosmu a další fungování?

První je testování na vibrace. Zařízení postavíte na vibrační stolici, která na něj působí stejně jako start rakety. Děláme strukturální model – věrnou kopii zařízení – který necháme při testech rozbít, protože chceme vědět, co opravdu vydrží. Vše navrhujeme na třikrát horší podmínky, než to opravdu zažije. Pak zařízení putuje do akustické komory, kde se testuje vliv zvukové vlny. Poté následují termální zkoušky s cyklickými změnami teplot. Lidé se domnívají, že ve vesmíru je zima, což není pravda, problém je, že když na zařízení zprava svítí slunce, tak má 100 °C, a zleva zas -100 °C. Boční panely musí teplotu odfiltrovat, aby nedošlo k poškození elektroniky. Nakonec děláme destrukční zkoušky, kde aplikujeme maximální sílu. Třeba horní část rakety Vega s dispenserem se vezla do Toulouse, kde má Airbus velké testovací vybavení. Teď, když máme dispenser otestovaný, budeme ho dodávat pravidelně a testy nemusí probíhat v tak velkém rozsahu, stačí dodržet postup výroby.

Jakou část vynaloženého času a financí tvoří testování?

Takových 12 %. Když k tomu připočítám ještě lidi, kteří musí vytvořit samotnou filozofii testování, tak 16 % z celkového vývoje.

Ke konkrétním projektům, na kterých pracujete – o co jde při misi ExoMars 2020?

Je to nástupce mise 2016, která se nepodařila. Cílem je dopravit na Mars rover, který bude zkoumat a analyzovat jeho povrch, vyráběli jsme součástky do přistávacího modulu. Jeden z největších projektů, které teď běží, je SSMS dispenser, o kterém jsme se bavili. Mise je zajímavá i v tom, že díky našemu podílu na ní bude na raketě Vega i česká vlajka. Je hezké vidět snaši vlajku na raketě, hlavní je ale to, že má Česká republika zástupce v takzvaném launcher boardu a jako jedna ze sedmi zemí rozhoduje o využití těchto raket. V tomto smyslu jde o velmi politickou věc. Další misí, zřejmě ještě větší, je PLATO, teleskop, který bude objevovat exoplanety (planety mimo sluneční soustavu, pozn. red.). Mise je významná tím, že na rozdíl od ostatních zařízení s krátkou životností má PLATO ve vesmíru fungovat 8 let. A nemáte možnost opravy. Takže požadavky na konstrukci jsou úplně jiné.

Jak přesně se na PLATU podílíte?

Každá družice má dva moduly, v případě PLATA jeden nese 32 kamer, druhý je tzv. servisní modul – ten nese všechny technologie, palivo, ovládá solární panely, je tam počítač. A my jsme zodpovědní právě za tuto řídicí jednotku, celou její konstrukci a mimo jiné i za přepravu kamer. Do PLATA je zapojeno více českých firem, budou se u nás vyrábět součástky i část elektroniky, což je úžasné. Kdybyste před 4 roky řekl, že se budeme podílet na vědecké vesmírné misi, všichni se vám vysmějí, dostat se k takovému projektu je skoro nemožné.

A co vaše spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí?

Jedná se o spolupráci s takzvanou Exobiology Facility, probíhá 7 různých experimentů, ten nejzajímavější je spojený s Europou, měsícem Jupitera. Domníváme se, že pod zamrzlou krustou měsíce by se mohl objevovat život. Simulujeme tu krustu a podmínky pod ní, do sestavené schránky vědci vložili biologické vzorky a půl roku je teď budou zkoumat na Mezinárodní vesmírné stanici. Na schránku bude působit UV, změny teplot, gama záření a uvidíme, jak krusta vzorky před těmito vlivy ochrání.

Ke startu rakety Vega s dispenserem jste plánovali televizní pořad, jaké další akce pro veřejnost chcete dělat?

Situace nám to trochu zkomplikovala, ale chtěli jsme od května objíždět všechna krajská města, pronajímat si prostory, jako je třeba brněnská Scala, a udělat vtipnou přednášku o naší práci. Takhle se to asi posune na podzim. Děláme spoustu veřejných aktivit, na chvíli, kdy to bude možné, máme zajímavé akce „v rukávu“.

Budete se účastnit Expa v Dubaji?

Ano, jsme jeho hlavním partnerem. Brno je centrem elektronové mikroskopie a vesmírného průmyslu, celkem tam z našeho oboru bude 5 firem, máme už podepsané memorandum. Považujeme to za důležitý krok k propagaci kosmického průmyslu a na Expo se těšíme. Snažíme se hodně propagovat, že jsme z Brna a jižní Moravy – ze 44 českých firem našeho zaměření je 30 tady z okolí.

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307