Terezie Petišková chce mít Dům umění plný návštěvníků

Výběrové řízení na posty ředitelů kulturních příspěvkových organizací se nevyhnulo ani Domu umění. Svoji koncepci obhájila žena, kunsthistorička Terezie Petišková.

Tereza Petišková

Tereza Petišková

 

Čím jste porotu zaujala, v čem je vaše koncepce přínosná a jiná?

Já jsem svoji koncepci postavila na představě, že se budou v Domě umění odehrávat tematické výstavy a akce, které osloví co nejširší veřejnost a povedou mezigenerační dialog. Chci, aby byly výstavy sdělné a dokázaly komunikovat s co nejširší veřejností.

Znamená to, že se nebudete zaměřovat jen na současnou tvorbu?

Dům umění nemá vlastní sbírky, které by vystavoval. Je programově zaměřen právě na prezentaci problémů současné výtvarné kultury. To ale znamená, že je musí umět srozumitelně podat a osvětlit i generacím předchozím, stejně jako mám představu, že sem budou cíleně chodit děti a mládež, pro které máme připravené edukační programy.

Umění ale může být chápáno i šířeji, než je výtvarná oblast, jak to chápete vy?

Samozřejmě je třeba počítat s přesahy. Žijeme v době, kdy se vše prolíná a vzájemně inspiruje, kdy dochází k teatralizaci výtvarné kultury a kdy je také ovlivňována hudbou. Stejně tak je běžné ve výtvarném umění využití počítačové techniky a neustále se vyvíjejících nových médií. To vše chceme přiblížit lidem, kteří mají o současný vývoj v umění zájem.

Počítáte i se starší generací?

Samozřejmě, dokonce doufám, že ta starší generace počítá s námi! Myslím, že tady je dokonce naše úloha nezastupitelná.  Naším úkolem by mělo být právě objasňovat vývojové trendy a jejich význam. Mám představu, že tady je prostor pro působení Spolku přátel Domu umění, který sdružuje lidi s opravdovým zájmem o současné výtvarné počiny.

Připravujete i zahraniční projekty?

Samozřejmě, že nás zajímá vývoj spojený s mezinárodním kontextem. Zahraniční kontakty máme a nové jsou rozjednané, věřím, že se na tomto poli spolupráce rozvine ještě více.

Dům umění býval za ředitelování Adolfa Kroupy pojmem. Není to škoda, že se tohle vytratilo?

Ředitel Adolf Kroupa byl člověkem mimořádných kvalit, hlubokého vzdělání a rozhledu. Byla bych určitě ráda, kdyby byl Dům umění vnímán jako bod setkávání umělců i generací.

Kavárna fungovala jako Klub umělců, proč to dnes nejde?

Dnes je to úplně jiný prostor, čistý, funkcionalistický, výrazně designově formovaný. Velmi dobře se tu vaří, dělají se tu skvělé stylové akce orientované akce, které mají své příznivce

Jak to vypadá s návštěvností výstav v Domě umění?

Doufám, že se podaří, aby byly výstavy navštěvované více, a myslím, že je dobře nakročeno. Máme teď po dvou vernisážích a obě akce jsou myslím velmi sdělné a zajímavé. Je to jednak výstava o středoevropském umění 70. a 80. let, což je novinka, která tu ještě nebyla, a připravili ji mladí teoretici a umělci. Druhým, návštěvnicky vděčným počinem, je prezentace Baťových měst a to nejen ve Zlíně, ale po celém světě, kde vznikala právě podle vzoru Zlína. I to je myslím akce doposud nikde nerealizovaná a proto velmi atraktivní.

Co se stane s Domem pánů z Kunštátu, vy jste ho opustili?

To ne, jen v rámci krácení rozpočtu v roce 2011 jsme přišli o 20% z rozpočtu a to je opravdu u tak malé organizace téměř likvidační. Důsledkem bylo krácení činnosti a tedy opuštění tohoto krásného paláce. Stále ho spravujeme, máme tam pronájmy, které ladí s naší činností, ale sami si zde zatím realizovat výstavy nemůžeme dovolit. Měli jsme spolupráci s uměleckými vysokými školami, které zde realizovaly svůj rozvojový program. Bohužel pro letošní rok nedostali grant, a proto nelze pokračovat. Ale představu, že se zde bude prezentovat nejmladší umělecké scéna, neopouštíme.

Nemyslíte, že by Dům umění potřeboval větší propagaci?

No to jistě, ale na to jsou zase potřeba peníze! Pohybujeme se v začarovaném kruhu. Ale využíváme partnerské organizace, máme smlouvu s kinem Art a naše informační letáčky budou i ve všech kavárnách. Pro vytváření edukativních programů a jejich propagaci spolupracujeme s Pedagogickou fakultou. Jinak vítáme každý nápad, který by pomohl Domu umění k lepší propagaci.

Proč jste se rozhodla zase vrátit do Brna?

Pocházím z malého městečka u Prahy, ale v Brně jsem vystudovala dějiny umění na Filosofické fakultě a pak jsem tu několik let působila. Prožila jsem tu svá nejhezčí léta, když jsem vedla Galerii mladých, později Galerii u Dobrého pastýře. To jsem pracovala nejprve jako zaměstnanec KIC a poté Domu umění. Takže mám pocit, že jsem se vrátila po létech domů.

 

Děkuji za rozhovor

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307