Urbanismus je vytváření městského prostředí

Architekt Antonín Hladík působí v Brně celý profesní život. Jako pracovník a ředitel Útvaru hlavního architekta a vedoucí atelieru Brnoprojektu, je spoluautorem Územního plánu města Brna z roku 1982 i z roku 1994, který je stále platný. Podílí se na utváření našeho města také výchovou mladých urbanistů a zpracováváním metodických materiálů. Je uznávaným špičkovým odborníkem a proto také dostal Cenu města Brna za rok 2011.

Architekt Antonín Hladík

Architekt Antonín Hladík

Co tento fakt udělal s vaší psychikou?
Potěšila mě už nominace, natož cena! Ocitl jsem se najednou ve společnosti významných osobností, které tuto prestižní cenu dostaly, a to je ocenění významné nejen pro mě osobně, ale myslím i pro urbanismus jako obor.

Teď se tvoří územní plán další. Je to potřeba?
Ano, je nezbytné reagovat na změny, kterými město prochází. Například bývalé významné podniky, jako byla Zbrojovka, přestaly existovat a ekonomické aktivity se koncentrují v jiných částech města. Například je to Technopark, nebo Černovická terasa, ale i do nových administrativních komplexů, jako je Spilberk park na ulici Heršpické. V sousedství vyrůstají další nové administrativní budovy a myslím, že některé budou momentálně nejvyšší v České republice. Území Zbrojovky se počítá k těm přestavbovým, kde už určitě nebude průmysl, ale bydlení, obchod a služby. Přitom je důležité udržovat základní koncepci uspořádání města, změny jsou sice nevyhnutelné, ale musí respektovat historický vývoj, přírodní rámec města, koridory pro nejdůležitější komunikace, které budou v budoucnu přenášet stále se zvyšující dopravní zátěže, a které vytvoří systém pro ochranu vnitřního města, a mnoho dalších věcí. V neposlední řadě musí nový územní plán prověřit a navrhnout v jakých směrech město bude dále růst. To vše by se mělo uskutečnit do r. 2015. To je termín kdy skončí platnost stávajícího územního plánu. Mimochodem měli jsme první digitálně zpracovaný územní plán v České republice, a metodika, kterou byl zpracován, používala potom i jiná města.

Proč rok 2015, to je dáno nějakou legislativou?
Jistě. Ale není potřeba propadat nervozitě. Jsou schváleny Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které jsou důležitým dokumentem, který mimo jiné vymezil koridory pro dopravní systémy celokrajského a celostátního významu, na které územní plán navazuje. Současně pracujeme na aktualizaci stávajícího územního plánu, tak aby mohla případně být překlenuta doba, než nový územní plán bude schválen.

Jak může tvůrce územního plánu pak zasáhnout, když dochází ke změnám?
Ten „tvůrce“ je poměrně rozsáhlý tým urbanistů a specialistů z různých oborů, ale pokud jde o mne, byl jsem prakticky od schválení územního plánu zván na jednání komise Rady pro rozvoj města, kde se změny územního plánu projednávají, a kde jsem mohl sdělit odborné stanovisko. V posledním volebním období se už tak neděje. Avšak tvoří se nový územní plánu a projednává se. Takže zasáhnout mohu jako každý občan připomínkami.

Do projednávání Konceptu územního plánu zasahují i nejrůznější občanské iniciativy. Vnímáte to pozitivně?
Určitě. Je to známka toho, že lidi zajímá rozvoj území, ve kterém žijí. Jen je potřeba se umět na problém podívat také z nadhledu a nehájit jen prospěch svého domu či nejbližšího okolí. Proto je dobře, když tyto iniciativy jsou schopné si sednout s odborníky a investory k jednomu stolu a vnímat argumenty, které vedou k racionálnímu řešení, jak určitého místa, tak města jako celku.

Co to znamená?
Musí se zkrátka udržet základní zásady uspořádání města, pečlivě zvažovat zásahy do již přijaté koncepce, například před chvílí zmíněné dopravní koridory, pro silnice, dráhy, městskou hromadnou dopravu (integrovaný dopravní systém) a vnímat, že území, města musí být využito poměrně intenzivně, aby náklady na jeho provoz byly přiměřené a aby potřebná vybavenost, jako školky, školy, plochy pro sport, se mohla soustředit do míst, kde její dostupnost bude nejlepší. Je zřejmé, že nabídka bytů, bez dostupné základní vybavenosti už nebude lákavá. Stačí se podívat na nabídky nových lokalit v Praze, tam je takový trend již zřejmý.

Dnes se užívá pro vyjádření zastavěnosti území tzv. index podlažnosti, v novém územním plánu se od něho upouští. Co vy na to?
Přesněji se jedná o index podlažních ploch, a my jsme jej do územního plánu v r. 1994 vnesli na základě inspirace, že něco takového je účelné. V Rakousku a Německu, s tímto parametrem, který charakterizuje území, trvale pracují; důležitý je i pro propočty, například kolik bytů nebo obyvatel v nově navržených plochách může být a co to znamená třeba pro dopravu nebo zásobování vodou a energiemi. Protože patříme do stejného středoevropského prostoru, vnímali jsme jako logické, že přebíráme standardní postupy, které u sousedů úspěšně používají. Vždy je však nezbytné mimo hodnot indexu podlažních ploch vnímat charakter lokality, pokud se tak neděje, jak ze strany úřadů tak investorů, vznikají problémy. Přechodem k jinému způsobu regulace zástavby se dle mého názoru problémy nevyřeší, jen budou poněkud jiné. Ale konec konců každá lokalita ve městě je jiná a vyžaduje individuální řešení, takže regulativy by vlastně měly být jen rámcem pro konkrétní řešení.

Pracujete také na nějakých vlastních projektech?
Už jsem si několikrát říkal, že bych měl všeho nechat a jít konečně do důchodu, ale ono to nějak nejde. Naše společnost s poněkud dlouhým názvem Urbanismus, Architektura, Design - Studio, s. r.o., se kromě urbanismu zabývá také návrhem staveb, navrhli jsme například objekt hromadných garáží u BVV, nebo provozní a servisní středisko firmy Phoenix- Zeppelin v Ostravě. Tato stavba byla v loňském roce dokonce oceněna čestným uznáním v soutěži o stavbu roku Severomoravského kraje.

No vidíte, v důchodu byste se nudil….
Tak to jste na omylu! Mám vnuky, pěti a tříletého, a taky tříleté vnučky – dvojčata, to byste koukala, jak umějí zaměstnat kohokoli v jejich okolí.  Musím se udržovat v kondici, abych jim stačil! Takže o náplň v důchodu strach nemám. Ale na dotazy o důchodu obvykle odpovídám „… ano, až bude všechna práce hotova“.


Za rozhovor děkuje
Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307