V archivech jsou doklady pro budoucnost

Nový dům v bohunickém kampusu nelze přehlédnout. Červená budova září i v noci a vzbuzuje otázky. Sídlí zde Moravský zemský archiv a řediteluje mu drobná, energií sršící žena. PhDr. Kateřina Smutná, která za úsilí o zvelebení své instituce dostala Cenu města Brna za rok 2011.

PhDr. Kateřina Smutná

PhDr. Kateřina Smutná

 

Budova vašeho archivu je vskutku impozantní. Chtělo by se zeptat, jestli je adekvátní pro archiválie?

Jinými slovy, proč mají mít staré papíry novou budovu? Nic ve zlém, to si myslí hodně lidí. Hlavně těch, kteří si neuvědomují, že čím jsou ty „papíry“ starší, tím větší mají hodnotu a tím kvalitnější péči si zasluhují. Věřte, že tu máme dokumenty, které už mnoha lidem zamotaly hlavu i život, jelikož nepočítali s tím, že existují.

Kde jste sídlili před tím?

Byli jsme v sedmnácti budovách na různých místech, kde se netopilo a nesvítilo, zato se dařilo plísním, a nejen jim. Nikdo nechápal, že archiváři s těmi dokumenty často pracují a že je potřeba je ošetřovat. Chodili jsme v takových těžkých vatovaných vestách a na kalhoty nám skákaly blechy. Jednou z destinací totiž byla bývalá věznice na Cejlu. Vězně přestěhovali do nové bohunické věznice a prostory dali nám. A protože se zdálo, že je tam ještě na dvoře nevyužitý prostor, postavili tam kotce a dali do nich služební psy. S těmi jsme sdíleli budovu a tedy i blechy. A protože pejskům se přece jen trochu topilo a nám ne, ujalo se tehdy rčení, že v hierarchii Ministerstva vnitra, pod které dodnes patříme, jsou archiváři až za služebními psy (smích).

Sídlo zemského archivu bylo ale v Zemském domě na Žerotínově náměstí?

Ano, to byl „hlavní stan“. Měli jsme tam celé třetí patro a pak ještě prostory v přízemí. Po rekonstrukci se budova stala sídlem Krajského úřadu a tehdejší hejtman sem pozval zasedání vlády. To bylo v roce 2003. A tak mne napadlo, že bychom měli vládě ukázat, jak vypadá archivní dědictví.

Šla jste prosit?

To by asi moc nepomohlo! (smích). Ale věděla jsem, že tehdejší předseda vlády Vladimír Špidla je historik a archeolog. Nechala jsem do historické ředitelny donést vzorky našich prožraných a plesnivých archiválií, kterých byly dvě třetiny z celkového tehdejšího počtu. Vladimír Špidla si je prohlédl a byl zděšen. Prohlásil, že je to hanebnost, jak se stát stará o kulturní dědictví a že se to musí změnit. To byl impuls ke stavbě nového domu. Už další rok byl schválen investiční záměr a následně jsme dostali peníze na přípravu stavby. Samotná stavba trvala dva roky, v říjnu 2007 byla budova předána Moravskému zemskému archivu.

Výsledkem je budova 21. století. O kolik jste překročili rozpočet?

Ani o korunu! Já musela hned na začátku podepsat, že rozpočet je fixní a že vícepráce nebudou. Tak jsem to hlídala jako ostříž. Problém nastal hned na začátku, když se hráblo do země a našlo se osídlení z doby neolitu. Už druhý den tu byl archeolog a zabral parcelu pro výzkum. Náklady platil archiv z rozpočtu stavby. Byl to celý milion, který pak samozřejmě chyběl. A tak třeba nemáme v depozitářích omítky, protože už na ně nezbylo.

Co vlastně uchováváte a jaké máte nejhodnotnější nebo nejstarší archiválie?

Máme tu náboženské texty z Francie, které jsou z poloviny 9. století. Ale největší hodnotou jsou Moravské zemské desky, které jsou národní kulturní památkou. Základem fondů jsou písemnosti politické, justiční a finanční správy Moravy, šlechtické velkostatky a jejich ústřední správy, rodinné archivy moravské šlechty a fondy průmyslových firem a následných národních a státních podniků, máme i pozůstalosti významných osob. Teď přebíráme pozůstalost Jaroslava Šabaty, neboť si nás rodina vybrala. Archiválií je 64 kilometrů!

Proboha, jak se to inventarizuje?

Špatně! (smích). Samozřejmě průběžně, ale generální inventarizace je každých 10 let. Daleko větší problém je ale s uchováváním a konzervací. Naštěstí máme moderní konzervační dílny a přístroje, které zbavují staré dokumenty, které trpěly uložením v nevhodných prostorách, plísní. A v moderních prostorách je dnes nastaveno optimální klima pro uložení a uchování dokumentů.

Vy určitě máte co říci k restitucím?

To určitě, jsem přesvědčena, že dokonce jako jediní. Už jsme zahýbali restitucemi šlechtického majetku, soudními rehabilitacemi a odškodňovacími akcemi perzekuovaných lidí. Teď jsou v kurzu církevní restituce. Výčtový seznam majetku sice nemáme, ale jsme schopni u konkrétního majetku dohledat majetkovou držbu. Včasným zjištěním skutečného stavu jsme schopni ušetřit státu mnoho finančních prostředků.

Jak si mohu dokumenty prohlédnout?

Můžete, i jako soukromá osoba. Ty většinou zajímá rodokmen. Řeknete, jaký máte zájem, nejlépe mailem, aby bylo možno doklady nachystat. A pak si v badatelně prohlédnete, co potřebujete. Celou dobu vás ovšem sleduje kamera, musíme se bránit zcizování dokladů.

A vaše přání do budoucna?

Moc bych si přála, aby lidé získali větší povědomost o práci a poslání archivu. Abychom nebyli vnímáni jen jako oprašovatelé středověkých archiválií, ale aby lidé pochopili, že archiv je důležitá kulturní, správní a vědecká instituce a že v paměti a historii je klíč pro pochopení a utváření budoucnosti. A zejména to, že archiváři svými rešeršemi pro potřebu státní správy šetří státu ročně miliony Kč.

 

Děkuji za rozhovor

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307