V čele Filharmonie Brno je odvážná žena

Marie Kučerová je muzikoložkou a televizní producentkou. Nyní přidala ke svým profesím post manažerský, práci ředitelky brněnské filharmonie.

Marie Kučerová

Marie Kučerová

 

Vy jste se jako žena nebála jít do boje o post ředitelky filharmonie?

Myslíte, že jsem se měla bát? To mne vůbec nenapadlo. To přece není o tom, jestli je někdo žena či muž. Je to o komunikaci, nápadech, kontaktech a znalostech. A potom je potřeba mít tým spolupracovníků, kterým nebude chybět odvaha a smysl pro tvůrčí přístup. Každý má svoji úlohu a mým úkolem je sjednocovat jejich úsilí k naplněni vize.

Jaká je vaše vize?

Především vyjít ze silných stránek. Jsem přesvědčena, že brněnská filharmonie patři k nejlepším středoevropským orchestrům. Tato kvalita musí být zachována. Dalším momentem je dramaturgie. Orchestr musí mít co nabídnout, a to jak domácím, tak zahraničním partnerům. Musí mít repertoár, ve kterém je nepřekonatelný, a musí ho umět zahrát tak jako nikdo jiný.

Přibližte, prosím, svou představu takového repertoáru.

Mám na mysli vídeňský klasicismus, jehož stylová interpretace je ovlivněna blízkostí Vidně a přítomností šéfdirigenta Markoviće. Dobře se rovněž zvuk orchestru uplatňuje v rozměrných plochách děl pozdního romantismu, to jsme v nedávné minulosti měli možnost slyšet – Straussovy či Mahlerovy symfonie zní opravdu dobře i v Janáčkově divadle! Pak je to soudobá hudba 20. a 21. století, zejména brněnská škola, kdo jiný by to měl umět lépe? A nejdůležitější je samozřejmě Janáček. Ten by měl byt natolik vycizelovaný a přesvědčivý, aby se ho mohli od nás ostatní učit!

Říká se, že v Brně nevíme, co máme, protože zvuk filharmonie v Janáčkově divadle je zkreslený a ve skutečných koncertních sálech prý zní orchestr jinak.

To je pravda. Skutečně je divadelní akustika Janáčkova divadla zkreslující, ozvučnice tomu pomáhá jen málo. Potřebujeme nutně koncertní sál, ale současná ekonomická situace bohužel není optimistická. Musíme to ale stale připomínat a být připraveni na lepši časy. Věřím, že se to jednou diky soustředěnému a cílenému úsilí povede.

Podpora kultury z města Brna je teď podrobována kritice, prý kultura v Brně krní, jak to vnímáte vy?

Já s tímto tvrzením nesouhlasím. Naopak, vím, jak vypadá podpora kultury v ostatních městech republiky i v zahraničí, a tvrdím, že téměř 10% z rozpočtu, které město do brněnské kultury dává, je nadstandardních. Jiný je samozřejmě pohled z hlediska subjektivních potřeb a nutných nákladů, ty samozřejmě rostou, a musíme proto hledat ještě další zdroje. Ale konkrétně brněnskou filharmonii zástupci města považuji za svůj vývozní artikl a chloubu.

Jak to je se zájmem o klasickou hudbu v Brně?

Klasické koncerty jsou prý pro posluchače ve věku 60+. Pak tento stav trvá už 200 let! Není to spíš tím, že k této hudbě musí člověk svými životními zkušenostmi a vnitřním vybavením dozrát? Každý věk má svůj rytmus a to se odráží ve schopnosti vnímat určitý druh hudby. Filharmonie si rozhodně na odliv návštěvníků stěžovat nemůže. Máme v průměru 85% návštěvnost na abonentní cykly, mnohé jsou 100% vyprodané, včetně koncertů mimořádných.

Takže to stačí, není třeba se dál snažit…

To vůbec ne. Naopak chci, aby byla filharmonie víc vidět a aby oslovila i mladou generaci studentského Brna. S tím souvisí práce s medii, kdy jste například naposled četla v denním tisku nějakou recenzi nebo alespoň pozvánku na koncert brněnské Filharmonie? Nebo rozhovor se zahraniční hvězdou, která sem přijede? Moderní media, internet, Facebook, to jsou naše další rezervy.

Janáčkova hudba závisí hodně na interpretaci. Dnes už není ani profesor Jílek, ani sir Charles Mackerras, kdo bude jejich pokračovatelem?

To mate bohužel pravdu, ale zase se otevírá příležitost pro mladé dirigenty. A proč by nemohli Janáčka studovat v Brně? Interpretační paměť hudebníků stále trvá a v Brně sídlí Janáčkův archiv se skvělými odborníky. Třeba to bude Janáček trochu jiný, ale určitě zajímavý.

Jaké bylo vaše dosavadní působení?

Pracovala jsem až dosud jako dramaturgyně a šéfdramaturgyně České televize v Brně. Měla jsem na starosti celou oblast kultury, ale hudba byla vždy prioritní. Zastávám tuto pozici téměř 24 let, nastoupila jsem v roce 1989, takže následovala opravdu zajímavá doba – první koncerty v kostelích, cykly o zakázaných autorech, o duchovni hudbě, o klášterních a zámeckých sbírkách… Byla to hodně zajímavá a inspirativní práce, ale v poslední době jsem se už chtěla posunout někam dál. Proto jsem využila příležitosti, která se mi naskytla nyní ve filharmonii.

Vy sama máte zahraniční kontakty?

V rámci svého dosavadního působeni zastupuji Českou televizi řadu let v mezinárodních organizacích – je to International Music Center ( IMZ) ve Vídni, které sdružuje hudební profesionály po celém světě, a rovněž sdružení vysílatelů European Broadcasting Union ( EBU), které sídlí v Ženevě. Jsem ráda, že mohu tuto funkci pro Českou televizi dál vykonávat z externí pozice. Svoje kontakty ale využiji i pro rozvoj filharmonie. Věřím, že se mi z ní podaří udělat přední evropský orchestr!

 

Karla Hofmannová

Inzerce

KAM v Brně... listování

KAM v Brně... redakce

KAM v Brně - kontakt

Vydavatel:
KAM v Brně...
TIC BRNO, příspěvková organizace
Radnická 2
602 00 Brno

Dodavatel:
Pocket media s.r.o.
Jakubské nám. 644/3
Brno 602 00

Kontakt redakce:
e-mail: redakce@pocketmedia.cz

Kontakt inzerce:
e-mail: obchod@pocketmedia.cz

Kontakt předplatné:
e-mail: info@pocketmedia.cz
telefon: +420 773 287 307