Výstava zaznamenává aktuální tvorbu pedagogů i studentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Pracovní záběr je široký: osciluje od krojových rekonstrukcí opřených o pevné zázemí studia pramenů (Kristýna Petříčková, která je pedagogem ateliéru i tvůrkyně zároveň) po aktuální designérské tendence vysledovatelné u studentských prací.
Tradiční ornamentika, materiál nebo technika zde není jen cosi statického, zakonzervovaného, ale tvoří odrazový můstek, jenž jednotlivé autory katapultuje v časoprostoru. Strohé objekty – ať šperky či oděvní tvorba – kladou otázky, nesou poselství přirozené elementární prostoty ozvláštněné dotyky kultury moravského venkova – to vše převedeno do výtvarného jazyka dneška.
Ve třech kolekcích šperků a u tří kolekcí oděvních návrhů je inspirace lidovým oděvem patrná (viz ozvěny vonic – dekorativních odznaků mladých mužů odvedených na vojnu v případě tvorby Jana Černého), v některých případech lokalizovatelná (viz hedvábné modely Lenky Chrobokové čerpající z Jízdy králů ve Vlčnově). Lucia Sládečková vychází z motivů a z barevnosti fajánsové keramiky převedené do oděvu. Šperkařky Katarína Malastová, Lucia Plevová a Sabina Psotková se nechávají inspirovat tradicí při výrobě šperků z drátů, přírodních i umělých materiálů, zaměřují se na netradiční kombinace materiálů (včetně recyklovaných a recyklovatelných) a nové technologické postupy (např. laserovou techniku). Mladí zlínští designéři přistoupili k tradici s odvahou, která ji respektuje, ale nevyzvedává na piedestal. Je to hledání, vizuální vyjádření myšlenkových pochodů, kreativní dialog.