V názvu výstavy se zrcadlí román Eleny Ferrante Geniální přítelkyně, který je velkolepým portrétem vypravěččiny kamarádky. Souvislost populárního románu s výstavou spočívá v portrétování přátel jako specifického literárního i výtvarného žánru.
Vystavený soubor zahrnuje rozmanité koncepční a formální přístupy několika současných umělkyň a umělců. Tematizuje identitu, vidění a zobrazení; reflektuje vývoj tohoto tradičního malířského konceptu v éře selfíček. Portrét či autoportrét se pojí s jistou posedlostí, se kterou se k němu autoři vrací a zachycují tváře svých blízkých nebo své vlastní.
Lidská psychika má obecně zvýšenou citlivost ke vnímání tváří a jejich zobrazování je „spolehlivě“ poutavé a strhující. Portrét je také přirozeným studijním žánrem a tradiční součástí výuky malby. Malířský portrét navíc zastává roli zvěčnění konkrétního člověka v trvanlivém médiu, pravděpodobně přesahujícím délku života portrétovaného i portrétujícího, a zůstává tak zprávou o jeho přítomnosti.