Na výstavu zve Jan Press

Nedávno se mě moje děti ptaly, proč děláme v galerii samé skluzavky, hrací koutky, programy pro děti, a proč pořádáme muzejní noci. „My se chceme chodit dívat na umění a ne se mačkat na muzejní noci,“ říkaly. Popravdě mně tato otázka vyrazila dech.

Naštěstí se děti vzápětí rozesmály a já pochopil, že to nebylo myšleno vážně a že jsou moc rády za výstavu Maxima Velčovského, expozici Art is here, za skluzavku, kavárnu Praha v Brně, kam chodíme na výborné domácími ledňáčky a že novinky z Moravské galerie jsou pro ně o přestávkách stejně důležitým tématem jako nové Lego Bionicle. Na druhou stranu - milión takových vážně míněných hlasů a věřte nebo ne, hrací koutek zavřeme, knihy z něj dáme do knihovny, přestaneme dělat muzejní noci a Čokovoko budou hrát na jiných akcích. Muzea nebudou muset řešit rozpočty na zábavné programy, zaměstnané maminky a tatínkové z muzeí přijdou včas domů, uklízečky nebudou nuceny umývat schody po rozlitém pivu a ekonomky vyúčtovávat příspěvek na brněnskou muzejní noc. A přesto budou po celý rok brněnská muzea praskat ve švech, mít svoje mecenáše, budou moci prezentovat své sofistikované výstavní projekty (nikoli předstírat zlato Aztéků) a veřejnost jim bude rozumět. A dokonce je bude vyžadovat. Do té doby však nechceme ustoupit ani o centimetr. Pro ty, kdo jste ještě nikdy v muzeu nebyli, je muzejní noc ideální příležitost jak splynout s davem a něco málo si z muzea odnést v podobě nevšedního zážitku.